Stromy mají pozitivní vliv na prostředí, ve kterém žijeme. Ve svém okolí snižují v létě teplotu, zvyšují vlhkost odparem vody z listů a zlepšují kvalitu vzduchu tím, že produkují kyslík a absorbují oxid uhličitý. Listy filtrují vzduch, který dýcháme, odstraňují z něj prachové a další částečky a zpomalují jeho proudění.
Avšak stav některých stromořadí a stromů v ulicích neodpovídá potřebám a funkcím, které by měly plnit. Řada stromů přestává růst již v poměrně mladém věku. Nově vysazené stromy se neujímají a během několika let usychají. Je tedy jasné, že něco není v pořádku, a je nutné zjistit důvody.
V letech 2020 a 2021 radnice Sedmičky uvažovala, jakým způsobem věc uchopit. Hledat východiska z popsaných problémů začal také Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR), který pak zpracoval Městský standard pro plánování, výsadbu a péči o uliční stromořadí. Tento dokument popisuje správné způsoby výsadby i konkrétní umístění stromořadí v ulicích, vešel v platnost koncem minulého roku a je závazný pro organizace zřizované městem i odbory magistrátu. „Výstupy z pracovní skupiny zpracovávající městský standard pro nás byly inspirací a vydali jsme se obdobnou cestou. K řešení složité situace bylo nutné znát skutečný stav stromů ve stromořadí – jak jejich charakteristiku biometrickou, tak i například zdravotní stav, vitalitu, kvalitu olistění, věkovou kategorii či životní stadium,“ upřesňuje Jiří Knitl, radní pro veřejný prostor a životní prostředí MČ Praha 7.
Na základě analýzy pak byly stanoveny zásady, podle kterých by se k jednotlivým stromořadím mělo přistupovat. K hodnocení byla použita metodika Plnění očekávaných funkcí stromu uličního stromořadí jako prvku modro-zelené infrastruktury (David Hora – Josef Souček, 2021). Zároveň byly využity i další pomocné hodnoticí metodiky zabývající se celkovou kondicí dřevin.
Dřeviny byly hodnoceny v terénu třikrát v průběhu vegetačního období a podle výsledků těchto hodnocení byl pak navržen pěstební cíl a vypracován návrh opatření, které zlepší stromům podmínky pro jejich růst a vývoj tak, aby mohly plnit od nich očekávané funkce. Koncem tohoto června by měla být k dispozici i druhá a konečná analýza. Po celkovém dokončení analýz budou výsledky zveřejněny.
52 druhů stromů
V současné době máme k dispozici výstupy pro stromořadí první kategorie. V našich ulicích roste těchto stromů 789 a je mezi nimi zastoupeno 21 rodů, respektive 52 druhů. Nejpočetnějšími druhy jsou lípa srdčitá, trnovník akát, hrušeň Calleryova, lípa velkolistá a jasan pensylvánský. K zajímavým a vzácným exemplářům patří trnovník pražský v ulici Argentinská. Ve stromořadí v ulici Na Maninách můžete nalézt třešeň pilovitou Kanzan (lidově sakura), v ulici Komunardů pak růžově kvetoucí trnovník lepkavý Vik nebo trnovník Gasque Rouge – významné medonosné dřeviny.
Očekávané funkce plní dvě třetiny stromů. V uličních stromořadích na Sedmičce roste ve věkových kategoriích do 20 let 533 stromů, které by nyní měly být ve fázi dynamického životního růstu. Bohužel se v této fázi nachází pouze 343 stromů.
I stromy mají stres
Většina hodnocených jedinců trpí dlouhodobým stresem způsobeným např. nedostatkem vody, utužením půdy sešlapem, nedostatečným prostorem pro kořeny nebo zasolením způsobeným psí močí. Dobrou zprávou je, že vzhledem k relativně nízkému stáří většiny jedinců je možné tyto faktory eliminovat. Kořenová soustava je také často narušována přítomností technické infrastruktury, jejíž opravy nebo nové položení sítí ničí obvyklé podmínky stromů. Chybí i dlouhodobá péče – je totiž třeba se starat nejen o mladé jedince, a to ať už se jedná o zálivku, nebo výchovný řez. Řada druhů také léta obstojně snášela městské podmínky, avšak v souvislosti se změnami klimatu se prostředí natolik změnilo, že mnohé z nich nyní ve městě živoří. Je nutné si uvědomit, že reakce dřevin na současné podmínky může být patrná až za několik let a stoprocentní jistotu ve vhodnosti zvoleného druhu stromu nám nikdo nemůže zaručit. Neposledním problémem je i častá snaha do ulic dostat velkokorunné stromy, do jejichž stínu ve slunečných dnech s úlevou prcháme, avšak které jsou nevhodné k velikosti ulice. Jednoduše řečeno, nevejdou se na ni.
Nové přírůstky
„Pro každou ulici, ale i pro úseky ulic jsou navržena speciální opatření na základě analýzy zjištěných dat. Bohužel se nevyhneme ani radikálním a nepopulárním postupům, jako je odstraňování neperspektivních stromů,“ dodává radní Knitl. Příkladem navržených opatření může být Bubenské nábřeží, kde je doporučeno vytvořit zasakovací pás v linii výsadby a kořenové cesty, které budou spojovat jednotlivé výsadbové jámy. V ulici Komunardů je návrh opatření složitější a pracuje s úseky podle stavu jednotlivých dřevin. Například od Bubenského nábřeží po ulici Tusarova bude nutné použít speciální strukturální substrát k vylepšení stanoviště a zabezpečit dostatek vody. V některých úsecích bude třeba vyměnit nevyhovující taxony dřevin a zvětšit jejich rozestupy.
Nové stromy se objeví v ulicích Milady Horákové, Schnirchova nebo U Pergamenky. Zde budou použity prvky modro-zelené infrastruktury (MZI), tedy sítě prvků budovaných v harmonii s přírodou, jež pomáhají zmírňovat klimatické problémy. MZI zahrnuje i vodní prvky pro zachytávání dešťové vody či její čištění.
Revitalizací prochází také vnitroblok U Uranie, kde je kladen důraz na funkční a prosperující zeleň. Vysadit nový strom však není jednoduchou záležitostí. Výsadba si žádá řadu razítek, projektovou dokumentaci i stavební povolení. V horní části Holešovic, jež je památkovou zónou, je nutné i vyjádření památkářů.
Ozdravné prořezy
V minulých týdnech bylo možné zahlédnout v korunách stromů zavěšené arboristy a na ulicích prořezané větve. Řezy, které byly na Sedmičce prováděny, patřily do skupiny řezů udržovacích – tzv. lokální redukce. Jejich cílem je redukce koruny stromu, jež strom odlehčí a zvýší jeho stabilitu, nebo zvýšení podchozích a podjezdových profilů, které jsou v Praze ve srovnání s jinými evropskými městy nízké. Minimální podchodná a podjezdová výška je pro chodce a cyklisty 2,5 m a pro vozidla 4,2 m. Vzhledem k tendenci větví se v průběhu času svěšovat je vhodné vyvětvení kmene provádět na výšku 3 m (chodci) a 5–7 m (vozidla). Toto nařízení se může zdát nesmyslné, ale zachování těchto výšek je důležité třeba pro hasiče nebo záchrannou zdravotnickou službu či obslužnost popelářských aut. Pokud není podjezdný profil zajištěn, mohou auta strom fatálně poškodit. Profily zároveň slouží i pro zachování viditelnosti dopravních značek a semaforů.
Při udržovacích řezech se také odstraňují suché, problematické či nemocné větve. Právě ty, nejčastěji po silných nárazových větrech a bouřkách, jež se přes naši čtvrť čas od času přeženou, nacházíme na ulicích.
Prořezy jsou často vnímány jako radikální a neopodstatněný zásah. Avšak žádný řez na stromě nevzniká jen z momentálního naladění arboristy. Projekt řezu je připravený ke každému stromu a provádějí jej kvalifikované firmy s arboristickými certifikáty. Zásahy jsou navíc často citlivě rozdělené na etapy a jsou prováděny na větvích, které by v blízké či vzdálenější budoucnosti způsobily problémy. Prořezy nejsou omezené obdobím vegetačního klidu a lze je provádět celoročně. Obecně přijímané zimní řezy mohou být naopak pro dřevinu velmi rizikové, zejména následují-li v nejbližších týdnech po řezu silné mrazy.
Přístup ke správě zeleně změnila i Technická správa komunikací (TSK), která vybrala nového dodavatele odborných arboristických prací. V korunách pražských stromořadí je tak budeme potkávat minimálně dalších osm let, což bude ku prospěchu nejen stromům, ale nakonec i nám.
Kde najít další informace?
Více o stromech, řezech a hospodaření s dešťovou vodou naleznete v těchto dokumentech:
Standard uličního stromořadí a Standard hospodaření s dešťovou vodou na stránkách IPR – www.ipr.cz
Brožura řezů stromů a Brožura výsadeb stromů na stránkách Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu – www.szkt.cz
Kdo se o strom stará?
Kam se obrátit, když během procházky uvidíte nalomenou větev či strom? Nejrychlejší možností je nahlásit to vlastníkovi stromu. Hrozí-li pád stromu, kontaktujte hasiče.
Většina stromů na Sedmičce spadá pod správu TSK, o zeleň v parcích se pak stará magistrát. Radnice pečuje jen o menší část stromů na Sedmičce. Konkrétně jde o stromy na Ortenově náměstí, v parcích u kostelů sv. Antonína a sv. Klimenta, na dětských hřištích či v ulici u Vodárenské věže Letná.
– stromořadí – TSK – formulář na webu: www.tsk-praha.cz, tel. 224 237 725
– Letenské sady, Stromovka – Magistrát hl. města, odd. péče o zeleň: www.praha.eu, 236 00 5804, dan.frantik@praha.eu; nebo Lesy hl. m. Prahy: www.lhmp.cz, 777 470 809, sima@lesy-praha.cz
– podél Vltavy – Povodí Vltavy: www.pvl.cz, 257 329 425, dispecink@pvl.cz
– Štvanice – společnost Acton: www.acton.cz, 220 877 420, info@acton.cz
– podél trati – České dráhy: www.cd.cz, 221 111 122, info@cd.cz
– malé parky – odd. péče o veřejný prostor Prahy 7: www.praha7.cz, 220 144 044, MatrasovaD@Praha7.cz
Nelítostná klíněnka
Klíněnka jírovcová je asi čtyři milimetry velký motýlek, jehož housenky žijí na kaštanech a zanechávají za sebou závěje nahnědlého listí. Každý rok napadá stromy ve vnitroblocích nebo předzahrádkách. Radnice proto zájemcům nabízí možnost vyzvednout si zdarma pytle na sběr listí napadeného klíněnkou. Ve spolupráci s Pražskými službami je následně zajištěn odvoz a likvidace listí. Do boje s klíněnkou můžete vyrazit ve chvíli, kdy napadené listí začne opadávat. Pro více informací sledujte aktuality na webu radnice.