Všechno, co je zelené, musí pít vodu.
Neodpovídám však na otázku proč.
Všechno, co je zelené, musí růst.
…také neznám odpověď.
Všechno, co žije, musí zemřít.
I duchové umírají. Čím bychom je tak vyléčili? Upéct nějaký koláč, možná uvařit bylinkový čaj. Jak se starat o malé bohy ve světě, který umírá? Co jim můžeme nabídnout? Jaké ideje a jaké důvody? Umění, láska a pozornost. Bez nich totiž nenalézám důvod žít. A bez nich ani nepřijdu nikdy na otázku proč.
Míchám hlínu s vodou, třeba přidám pár kořenů a listí, pak semínka tvých oblíbených bylin. Některé věci potřebují tmu, aby mohly růst. Pak kousek sušených plodů z loňského roku, žížalu a květy sedmikrásek. Tak a teď něco k pití. Nejdříve dáme do vody pár kamenů, křemeny, ty jsou nejhezčí, pak suché lístečky šalvěje, čerstvou ještě nemáme, kopřivu, pampelišku i s kořeny, to se může, a nakonec povaříme a necháme vychladnout.
Lidé stále potřebují nějaké důvody. Já nežiju ve světě důvodů, ale ve světě emocí. Cítím, že péče je důležitá. A zejména péče o to, co klíčí, co žije a přesto je tak blízko smrti.
Viktoria D’Agostino (*1993) pracuje s malbou jako s narativním médiem, v jejích obrazech se objevují krajiny, nedosažitelné vrcholky hor a hvězdy. Barvy svítání plynule přechází jedna v druhou jako vzpomínky na sen z předešlé noci. Transformativní vlastnosti díla dosahuje formou kolektivního snění. Další objekty, jako jsou sošky ze slámy, masky a keramika, jsou převážně vázány na sezonní rituály spojené s krajinou a přírodními duchy. Viktoria studuje ve 2. ročníku na AVU pod vedením Josefa Bolfa, Jakuba Hoška a Nik Timkové.
Dominik Málek (*1996) je umělec zabývající se převážně malbou, objektem a instalací. Jeho spontánní tahy přinášejí mytické příběhy plné démonů a mrazivých vzpomínek na temná zákoutí lidské duše. Dominik si klade za cíl zlepšit koexistenci svých vizí a nitra. Symboly, příběhy a atmosféra mu umožňují hledat identitu – jeho i jeho postav. Dominik Málek studuje v prvním ročníku na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru malby 2. Má za sebou několik skupinových výstav.