Chodníky před domy v ulicích U Sparty 14 a U Průhonu 30 od 19. června 2024 připomínají tři oběti nacistického režimu: JUDr. Evžena Šterna, Karla Seinera a Jindřicha Seinera. Do dlažby zde byly vsazeny stolpersteiny, doslova „kameny, o které je třeba klopýtnout“ (pohledem), dlažební kostky s mosazným povrchem o rozměru 10 × 10 cm. 

Vzpomínku na svého pradědečka Evžena Šterna, který žil v ulici U Sparty 14, nám poskytla jeho pravnučka Marina V. Šternová, která byla spolu s dalšími příbuznými iniciátorkou instalace stolpersteinu.

Evžen Štern byl československý patriot a jeden ze zakladatelů československého sociálního zákonodárství. Narodil se v roce 1889 v Čelákovicích a jako gymnaziální spolužák a kamarád Karla Čapka patřil spolu s ním mezi Masarykovy pátečníky. Jeho manželka Růžena byla středoškolská profesorka češtiny a překladatelka z francouzštiny a měli dvě děti. Bydleli na pražské Letné, odkud Evžen chodil fandit na Spartu. Kromě fotbalu Evžen rád cestoval a jezdil do přírody. Politicky zastával humanistické a levicové politické postoje a byl členem Sociální demokracie. Je autorem zákona o osmihodinové pracovní době, zákona o závodních výborech nebo zákona o placené dovolené, jejichž znění se užívalo až do konce 60. let a jimiž se Československo v té době zařadilo mezi země s nejvyspělejším sociálním zákonodárstvím. V letech 1921–1926 byl zástupcem Československa ve správní radě Mezinárodního úřadu práce v Ženevě a po svém návratu založil Ústřední sociální pojišťovnu v Praze (dnešní Česká správa sociálního zabezpečení, ČSSZ). 

Úsilí, které věnoval zlepšování československé společnosti, zůstalo nedoceněno, neboť s příchodem německé okupace byl stíhán pro svůj židovský původ. Přesto se rozhodl přidat k českému odboji a stal se členem Petičního výboru Věrni zůstaneme. V červenci 1942 jej však udali čeští vlajkaři. Byl zatčen, odvlečen do terezínské Malé pevnosti a poté do koncentračního tábora v Mauthausenu, kde byl 12. listopadu 1942 zavražděn. Sám sebe definoval Evžen Štern jako socialistu, nebyl však výhradně na straně ani proletariátu ani buržoazie, ale věřil ve společnost tvořenou středním stavem – „aby příliš odstředivé výjimky dolů i nahoru zmizely“. Ve svých úvahách kladl na stejnou úroveň jak kulturní vyspělost, tak sociální spravedlnost.

 


V ulici U Průhonu 30 byly osazeny dva stolpersteiny věnované památce Karla Seinera a Jindřicha Seinera. Karel Seiner se narodil v roce 1901, zahynul 5. ledna 1945 v Dachau. Jindřich Seiner se narodil roku 1930, poslední dosud známá zmínka o něm je z transportu z Terezína do Osvětimi v říjnu 1944. Poté zahynul, bylo mu pouhých 14 let.

Tyto stolpersteiny byly nainstalovány díky iniciativě Davida Knapa, který není příbuzný obětí, ovšem v domě U Průhonu 30 vyrůstal a přál si, aby Karel a Jindřich Seinerovi nebyli zapomenuti. 


„Člověk je zapomenut pouze tehdy, když je zapomenuto jeho jméno,“ píše se v Talmudu. Stolpersteiny umístěné před domovy obětí uchovávají paměť na osoby, které zde kdysi žily. Věnujme jim při procházení ulicemi tichou vzpomínku.

Více o projektu včetně mapy najdete zde.