Na možný režim distančního vyučování jsme se připravovali prakticky od prvního dne školního roku. Zvolili jsme platformu Google Classroom a naučili v ní pracovat jak učitele, tak žáky. Nebylo to samozřejmě bezbolestné a myslím, že málokdo z nás řekne, že všechny funkce ovládá a využívá. Ale jako celek náš učitelský sbor ve využívání IT udělal raketový posun a já z toho mám obrovskou radost. Skutečnými hvězdami jsou pro mě některé starší paní učitelky, dříve plné obav, dnes suverénní harcovnice výuky na dálku. Ani žáci nepřicházejí zkrátka. Tento způsob učení jim přináší daleko větší míru samostatnosti a odpovědnosti za vzdělávání. Kéž by ji všichni bezezbytku využili! Specifickým „kolečkem“ jsou potom rodiče žáků. Obdivuji je, až na nepatrné výjimky jsou vstřícní, operativní, pohodoví a za to jim patří velký dík. Nechtěla bych, aby má slova vzbudila dojem, že si výuku na dálku nemůžu vynachválit. Přímý kontakt učitel – žák – rodič je nenahraditelný a do virtuálního světa nepřenosný.
Monika Nezbedová, ředitelka ZŠ Tusarova
Velmi pozitivním efektem online výuky je to, že rodiče mohou otevřeně, ale i mimo zorný úhel sledovat výuku. Vidí, jak učitel komunikuje, jak je systémový, jak je připraven. Mohou posuzovat jeho odbornost, vztah k dětem, zda motivuje, vysvětluje, inspiruje. Rodiče také slyší ostatní žáky třídy a vlastně všechno naplno. Škola se tak stala zcela otevřenou a veřejnou. Učitelé mohou mít na svých online hodinách i rodiče, což nemusí být vždy dvakrát příjemné a bylo by fajn, kdyby o svých nových „žácích“ alespoň věděli.
Tomáš Komrska, ředitel ZŠ Korunovační
Velkým bonusem bylo poskytnutí finančních prostředků z ministerstva i radnice Prahy 7 na nákup IT techniky, která na mnohých školách chyběla. Všichni žáci i pedagogové museli vystoupit ze své komfortní zóny a naučit se (mnohdy na stará kolena) něco nového – povedlo se. Velký přínos vidím ve stmelení kolektivu a sdílení všech možných rad, nápadů, triků. Uvolnilo se velké množství materiálů k výuce, uskutečnilo se mnoho webinářů atd. Do výuky se mohli zapojit i žáci plnící povinnou školní docházku zvláštním způsobem, třeba v zahraničí. Samozřejmě ale budeme rádi, až ve škole budou opět všichni žáci opravdu naživo.
Jan Rychtr, ředitel ZŠ T. G. Masaryka
Děti si váží každé maličkosti a jsou vděčné za cokoliv – za to, že vidí kamarády, za naše společné vtípky, za to, když nám můžou něco ukázat, vyprávět, za naši pomoc (daleko víc než ve škole). Jsou více zodpovědné, mají vše nachystané podle plánu na výuku, hlídají si čas. Více se ptají, protože nemají v danou chvíli možnost zeptat se kamaráda. Naučily se psát, požádat a poděkovat mailem. Některé se naučily samy ukládat práci na disk. Jsou více dochvilné než ve škole, protože se těší na kamarády alespoň online. Přesto si všechny strašně přejí vrátit se do školy.
Iveta Šestáková, učitelka v Montessori třídě, ZŠ Korunovační
Nejpříjemnější překvapení covidu v rámci školy není to, že jsme ovládli lépe počítačové technologie, ani to, že jsme zprůchodnili zchátralou počítačovou síť, či snad to, že jsme dokázali reagovat na turbulentní vládní nařízení. To nejlepší je skutečnost, že máme prokazatelně skvělý tým lidí, který netvoří jen neúnavně pracující pedagogičtí pracovníci, ale i naše úklidová četa, paní hospodářka, personál školní jídelny, pan školník a paní recepční. Vhod přišla i včasná materiálně-informativní podpora od zřizovatele.
Neskonalé díky patří zejména rodičům našich žáků, kteří často ve složité situaci mezi vlastním zaměstnáním a vedením domácnosti dokázali heroickým výkonem přimět své ratolesti k aktivní účasti na online hodinách. A nesmím zapomenout ani na žáky samotné, jimž se otočily priority a často chtějí být raději ve škole než na vynucených prázdninách. I vám, naši milí žáčci, patří velký dík za váš přístup. Tak už je znáte i vy. Náš skvělý tým, ve kterém a pro který je pro mě rozhodně radost pracovat. A to za každé situace. Covid necovid!
Jaroslav Andrle, ředitel ZŠ Fr. Plamínkové
Pro určitou skupinu žáků znamenala distanční výuka rychlejší osobní progres. Některým dětem vyhovuje samostatná práce, osobní odpovědnost a klid, kterou distanční výuka přináší. Tyto děti tak mají možnost zažívat častěji úspěch, kterého se jim třeba při prezenční výuce tolik nedostává. U jiných dětí to samozřejmě funguje obráceně. Škola má možnost poznat rodinu žáka v jiném kontextu a také rodiče nakoukli „pod pokličku“ vzdělávání, uzavření škol tak vlastně pomohlo jejich otevřenosti. Učitelé jsou nuceni se hlouběji zamyslet nad důležitým vzdělávacím obsahem a prioritizovat cíle vzdělávání. Zároveň si poprvé vyzkoušeli přímou výuku na home office. Online výuka lehce překonává velké vzdálenosti a v budoucnu tak můžeme díky nabytým zkušenostem snadněji navázat spolupráci třeba se zahraničními školami.
František Rada, ředitel ZŠ Strossmayerovo nám.
Učitelé zlepšili svou technickou zdatnost. Největší pozitivum pak vidím v úžasném propojení starších, zkušených a mladých, technicky zdatných kolegů, jež přispělo ke zlepšení interpersonálních vztahů. Určitě se zlepšil i vztah žáků ke škole, jejich učitelům a spolužákům. Moc touží opustit domovy a chodit do školy a nám tu moc chybějí. Rodiče poznali náročnost učitelské profese a nepedagogičtí pracovníci si v této nejisté době začali více vážit své práce, což se odráží na kvalitě i jejich ochotě. Všem zaměstnancům, pedagogům i nepedagogům, patří velký dík, stejně tak i našim rodičům a v neposlední řadě i žákům.
Bohumil Kettner, ředitel FZŠ Umělecká