Nemám dítě ve své péči

Kde

Jaké jsou možné formy výchovy, pokud se rodiče rozvedli či rozešli

1.  společná výchova – pokud jsou oba rodiče schopni dítě řádně vychovávat, mají o výchovu zájem a jsou schopni se na výchově dohodnout
2.  střídavá výchova – pokud jsou rodiče schopni se na výchově a zajišťování potřeb dítěte dohodnout,  dítě žije po určitou předem stanovenou dobu s každým z rodičů zvlášť; časový interval není nijak vymezen, vyplývá z konkrétních podmínek. Pro dítě by však střídavá péče neměla znamenat zásadní změny týkající se školy, volného času, okruhu kamarádů apod.
3. svěření do výchovy jednoho z rodičů, přičemž druhý rodič má právo se s dítětem stýkat – pokud rodiče nejsou schopni se na rozsahu styku dohodnout, rozhodne o tomto příslušný soud

Výživné

• žádný všeobecně platný vzorec pro výpočet výživného není stanoven – jeho výše vyplývá z odůvodněných potřeb dítěte a současně finančních možností a schopností rodiče
• návrh na úpravu výživného je třeba podat v případě jakékoliv zásadní změny v životě dítěte (tzn. nástup do školky, školy, změna zdravotního stavu apod.) nebo zásadní změny poměrů na straně rodičů (např. ztráta zaměstnání, změna zdravotního stavu apod.)
• pakliže rodič neplatí soudem stanovené výživné, nezbývá než se obrátit na příslušný soud a podat návrh na výkon rozhodnutí; v případě dlouhodobého neplnění této povinnosti (po dobu delší než 3 měsíce) je pak třeba podat trestní oznámení pro neplnění vyživovací povinnosti na Policii ČR
   

Co dělat, když jeden rodič brání druhému ve styku s dítětem

• doporučujeme obrátit se na příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí, který zváží veškeré okolnosti případu a navrhne další postup; oba rodiče mají stejnou rodičovskou odpovědnost, ze které vyplývají práva a povinnosti v plném rozsahu, pokud není omezena soudem, vždy však musí respektovat rozsudek soudu

Proč musí být dítě zastoupeno kolizním opatrovníkem v soudním řízení

• protože rozhoduje o věcech, při nichž by mohlo dojít ke střetu zájmů mezi rodiči a dítětem nebo ke střetu zájmů dětí týchž rodičů 
• kolizní opatrovník je ustanoven příslušným soudem pouze pro dané řízení a jeho úkolem je zjištění poměrů dítěte a rodičů a podání návrhu na to, jak by tyto poměry měly být upraveny
• v rámci komunikace s rodiči může plnit i roli poradenskou, nepřebírá však žádnou odpovědnost za případné konflikty a problémy, které v rodině mohou nastat
• pravomocným ukončením řízení jeho role končí a nadále do rodiny, není-li to třeba, nezasahuje

Proč musí nezletilé dítě projít pohovorem

• protože dítě má právo se samo podle svých schopností vyjádřit k podstatným záležitostem, které se ho týkají, a to i bez přítomnosti rodičů
• pohovor se provádí zpravidla na oddělení sociálně-právní ochrany dětí; dítě je tímto chráněno před nutností provést pohovor přímo před soudem, což by pro něj mohlo být značně stresující

Co dělat ve zvláštních situacích

• dítě bez mého vědomí nechodí do školy – doporučujeme obrátit se na příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí, tedy kurátora pro děti a mládež, který zváží veškeré okolnosti případu a navrhne další postup
• mám podezření, že užívá nějakou drogu – abychom získali jistotu, můžeme v lékárně zakoupit dostupný test, následně doporučujeme obrátit se buď na příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí, tedy kurátory pro děti a mládež, nebo přímo na zařízení, které se touto problematikou zabývá
• toulá se a nepřišlo v noci domů, případně je mimo domov delší dobu – jestliže jste už vyčerpali vlastní dostupné možnosti, je třeba nahlásit pohřešování na Policii ČR. Při opakování doporučujeme obrátit se zároveň na příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí, tedy kurátory pro děti a mládež.
• nezletilý chce uzavřít sňatek – nemůže jej uzavřít bez řízení před soudem; soud však může nezletilému staršímu 16 let sňatek výjimečně povolit, vedou-li k němu skutečně vážné důvody (např. mateřství) 
• nezletilí se sami stanou rodiči – v takovém případě musí být dítěti ustanoven poručník; konkrétní osoba, která bude funkci poručníka vykonávat, podá k soudu návrh na ustanovení poručníka s příslušnými doklady, na základě kterých soud rozhodne. K návrhu se připojuje např. rodný list dítěte, výpis z rejstříku trestů navrhovatele, poté bude provedeno sociální šetření poměrů. Bližší informace k této problematice vám poskytnou sociální pracovníci oddělení sociálně- právní ochrany dětí.

Byl tento článek užitečný?

Ano Ne

Odeslat