Oddělení sociálně-právní ochrany dítěte zajišťuje práva dítěte, blaho a zájem dítěte a ochranu rodiny. Povinnost je dána zákonem o sociálně-právní ochraně dětí.


Kontakt

Úřad městské části Praha 7
Odbor sociálních věcí - OSPOD
U Průhonu 1338/38
Praha 7

Úřední hodiny Úřadu MČ Praha 7

pondělí a středa
7.30–12.00
13.00–18.00
úterý, čtvrtek a pátek
po předchozí domluvě / po objednání

Kopřivová Koníčková Vlasta

vedoucí oddělení
dveře 2.03
tel. +420220144186
gsm. +420732667080
konickovav@praha7.cz

Povinnost rodičů spolupracovat s orgánem sociálně-právní ochrany dětí

Rodiče musí vždy spolupracovat s orgánem sociálně právní ochrany dětí, pokud se jedná o zájem a blaho dítěte a ochranu rodiny. Povinnost je daná zákonem o sociálně-právní ochraně dětí.

Uzavření sňatků nezletilých

Bez řízení před soudem nemůže být sňatek nezletilých uzavřen. Výjimečně může soud z důležitých důvodů (např. mateřství) povolit uzavření manželství nezletilému staršímu 16 let.

Práva a povinnosti k dětem v případě rozvodu manželství rodičů

Před rozhodnutím soudu o rozvodu musí být soudně upraveny poměry k nezletilým dětem – tzn. komu bude dítě svěřeno do výchovy a jak bude každý z rodičů přispívat na jeho výživu. Jinak veškerá práva a povinnosti vyplývající z rodičovské odpovědnosti zůstávají stejná.

Rodičovská odpovědnost rodiče, který nemá dítě ve své péči

Práva a povinnosti rodičů vyplývající z rodičovské odpovědnosti jsou v každém případě stejná.

Zastoupení dítěte kolizním opatrovníkem v soudním řízení

V soudním řízení musí být dítě zastoupeno kolizním opatrovníkem v soudním řízení vždy, neboť se rozhoduje o věcech, při nichž by mohlo dojít ke střetu zájmů mezi rodiči a dítětem nebo ke střetu zájmů dětí týchž rodičů. Kolizní opatrovník je ustanoven příslušným soudem pouze pro dané řízení a jeho úkolem je zjištění poměrů dítěte a rodičů a podání návrhu na to, jak by měly poměry dítěte být upraveny. V rámci komunikace s rodiči může plnit i roli poradenskou, nepřebírá však žádnou odpovědnost za případné konflikty a problémy, které v rodině mohou nastat. Pravomocným ukončením řízení jeho role končí a nadále do rodiny, není-li to třeba, nezasahuje.

Pohovor s nezletilým dítětem

Musí být prováděn vždy na žádost soudu. Dítě má právo se samo podle svých schopností vyjádřit k podstatným záležitostem, které se ho týkají, a to i bez přítomnosti rodičů. Pohovor se provádí zpravidla na oddělení sociálně-právní ochrany dětí. Dítě je tímto chráněno před nutností provést pohovor přímo před soudem, což by pro něj mohlo být značně stresující.

Formy výchovy, pokud se rodiče rozvedli /rozešli

a) společná výchova – pokud jsou oba rodiče schopni řádně vychovávat, mají o výchovu zájem, jsou schopni se na výchově dohodnout

b) střídavá výchova – dítě žije po určitou předem stanovenou dobu s každým z rodičů za splnění základního předpokladu, že jsou rodiče schopni se na výchově a zajišťování potřeb dítěte dohodnout. Časový interval není nijak vymezen, vyplývá z konkrétních podmínek. Pro dítě by střídavá péče neměla znamenat zásadní změny týkající se školy, volného času, okruhu kamarádů apod.

c) svěření do výchovy jednoho z rodičů, přičemž druhý rodič má právo se s dítětem stýkat (pokud rodiče nejsou schopni se na rozsahu styku dohodnout, rozhodne o tomto příslušný soud)

Výše výživného, kterou určuje soud

Není stanoven žádný všeobecně platný vzorec pro výpočet výživného. Jeho výše vyplývá z odůvodněných potřeb dítěte a současně výdělkových možností a schopností rodiče.

Návrh na úpravu výživného

Návrh na úpravu výživného se podává v případě jakékoliv zásadní změny v životě dítěte (tzn. nástup do školky, školy, v případě změny zdravotního stavu apod.) nebo zásadní změny poměrů na straně rodičů (např. ztráta zaměstnání, změna zdravotního stavu apod.).

Rodič neplatí soudem stanovené výživné

Pokud rodič neplatí soudem stanovené výživné, je nutné se obrátit na příslušný soud a podat návrh na výkon rozhodnutí. V případě dlouhodobého neplnění této povinnosti (po dobu delší než 3 měsíce) podat na Policii ČR trestní oznámení pro neplnění vyživovací povinnosti.

Pokud rodič brání styku druhého rodiče s dítětem

Doporučujeme obrátit se na příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí, který zváží veškeré okolnosti případu a navrhne další postup.  Oba rodiče mají stejnou rodičovskou odpovědnost, ze které vyplývají práva a povinnosti v plném rozsahu, pokud není omezena soudem. Vždy však musí respektovat rozsudek ve věci.

Cesty do zahraniční dovolenou spolu s dítětem

Rodič může v době styku spolu s dítětem vycestovat do zahraničí, měl by však o tom informovat druhého rodiče dítěte.

Dítě nechodí bez mého vědomí do školy

Doporučujeme obrátit se na příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí – kurátory pro děti a mládež, který zváží veškeré okolnosti případu a navrhne další postup.

Mám podezření, že moje dítě užívá nějakou drogu

Pro získání jistoty je možné zakoupit v lékárně dostupný test. Následně doporučujeme obrátit se buď na příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí: kurátory pro děti a mládež nebo přímo na zařízení, které se touto problematikou zabývá.

Dítě se toulá a nepřijde v noci domů, případně je mimo domov delší dobu

Po vyčerpání vlastních dostupných možností nahlásit pohřešování na Policii ČR. Při opakování doporučujeme obrátit se zároveň na příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí – kurátory  pro děti a mládež.

Chci si osvojit dítě nebo přijmout dítě do pěstounské péče

Žádost přijímá oddělení sociálně-právní ochrany dětí podle trvalého bydliště žadatelů. Zde sociální pracovník náhradní rodinné péče (dále NRP) vydá, případně příjme žádost, vysvětlí způsob zprostředkování a podá veškeré informace o této problematice.  Žadatel předkládá:

  • vyplněné dotazníky
  • občanský průkaz
  • rodný list
  • oddací list
  • fotografie
  • výpis ze zdravotní dokumentace
  • zprávu o zdravotním stavu na předepsaném formuláři (bude vydán na úřadě)
  • údaje o ekonomických poměrech

Žadatel dále předkládá vyplněné dotazníky (dotazníky obdrží u pracovnic oddělení sociálně-právní ochrany dětí).  Pracovnice  zajistí sociální šetření v místě bydliště žadatele, pohovor se žadatelem, opis z rejstříku trestů. Po zkompletování uvedených dokladů přenáší kopie veškeré dokumentace příslušnému krajskému úřadu k dalšímu vyřízení, tedy odbornému posouzení, zajištění odborné přípravy potřebné pro přijetí dítěte do rodiny a vlastnímu zprostředkování NRP.  Žádost lze v průběhu vyřizování i po schválení podle aktuální potřeby žadatele přerušit nebo zrušit. Výše uvedené doklady předkládají shodně jak žadatele k osvojení, tak žadatelé o pěstounskou péči i žadatelé o pěstounskou péči na přechodnou dobu.

Dítě se narodí nezletilým rodičům

V takovém případě musí být dítěti ustanoven poručník. Konkrétní osoba, která bude funkci poručníka vykonávat, podá k soudu návrh na ustanovení poručníka s příslušnými doklady, na základě kterých soud rozhodne. K návrhu se připojuje např. rodný list dítěte, výpis z rejstříku trestů navrhovatele, bude provedeno sociální šetření poměrů. Bližší informace k této problematice vám poskytnou sociální pracovníci oddělení sociálně-právní ochrany dětí.

Právní předpisy, na základě kterých Oddělení sociálně-právní ochrany dítěte vykonává svou činnost:

Primárně se řídí zákonem č. 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí.

Další předpisy: 

  • vyhláška č. 473/2012 Sb. o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí
  • směrnice MPSV č.j. 2013/26780-21 ze dne 19.9.2013 o ustanovení a rozsahu evidence dětí a obsahu spisové dokumentace o dětech vedené orgány sociálně-právní ochrany dětí a o stanovení rozsahu evidence a obsahu spisové dokumentace v oblasti náhradní rodinné péče
  • zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník
  • zákon č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních
  • zákon č. 109/2002 Sb. o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů
  • zákon č. 218/2003 Sb. o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy
  • zákon o soudnictví ve věcech mládeže, ve znění pozdějších předpisů
  • další související právními předpisy
  • další předpisy mezinárodního práva – zejména Úmluvou OSN o právech dítěte a jiné

Čím se zabýváme

  • hájíme zájmy dítěte v případě rozchodu nebo rozvodu rodičů během soudního řízení o „úpravě poměrů dítěte“ (vykonáváme funkci kolizního opatrovníka, což je soudně stanovený opatrovník dítěte) 
  • v této souvislosti vypracováváme zprávy a vyjádření pro soud, podáváme příslušné návrhy či podněty
  • působíme na rodiče tak, aby plnili povinnosti vyplývající z rodičovské odpovědnosti, projednáváme s rodiči odstranění nedostatků ve výchově dítěte, projednáváme s dítětem nedostatky v jeho chování
  • poskytujeme pomoc rodičům při řešení výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péčí o dítě, poskytujeme nebo zprostředkováváme rodičům poradenství při výchově a vzdělávání dítěte
  • v případě potřeby ukládáme rodičům a osobám odpovědným za výchovu dítěte povinnost využít pomoc odborného poradenského zařízení
  • rozhodujeme o výchovných opatřeních
  • pořádáme případové konference, vyhodnocujeme situaci a vypracováváme individuální plán ochrany dítěte
  • spolupracujeme s orgány obcí, státními orgány, školami, školskými a zdravotnickými zařízeními, občanskými sdruženími, charitativními a jinými organizacemi
  • pakliže se dítě ocitne bez péče, zajišťujeme neodkladné úkony do doby, než získá poručníka
  • ve zvláštních případech, tedy ocitlo-li se dítě bez jakékoliv péče nebo jsou-li jeho život nebo příznivý vývoj vážně ohroženy nebo narušeny, činíme nezbytná opatření sociálně-právní ochrany 
  • vedeme spisovou dokumentaci a evidenci ohrožených dětí a dětí, kterým byl ustanoven opatrovník nebo poručník


STANDARDY KVALITY SOCIÁLNĚ – PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ

Novela zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, která nabyla účinnost dne 1. 1. 2013, uložila v § 9a orgánům sociálně-právní ochrany povinnost řídit se při výkonu sociálně-právní ochrany standardy kvality sociálně-právní ochrany. Standardy kvality jsou kritéria určující úroveň kvality poskytování sociálně-právní ochrany.

Standardy kvality dle zákona č. 359/1999 Sb. obsahují: principy a bodové hodnocení výkonu sociálně-právní ochrany, standardy sociální práce s klientem, standardy personálního a organizačního zajištění výkonu sociálně-právní ochrany a technicko – provozní zajištění sociálně-právní ochrany.

Zákonem stanovená povinnost řídit se při výkonu sociálně-právní ochrany standardy kvality sociálně-právní ochrany vešla v platnost od 1. 1. 2015. Obsah standardů je vymezen v příloze č. 1 prováděcí vyhlášky č. 473/2012 Sb.

Standard č. 1 upravuje místní a časovou dostupnost výkonu sociálně-právní ochrany na území správního obvodu, zahrnuje informace o přehledu pracovníků a pracovnic, jejich zastupitelnosti a způsobu zajišťování sociálně-právní ochrany tak, aby nedošlo k časové prodlevě.

Standard č. 2 upravuje požadavky na prostředí a podmínky k poskytování sociálně-právní ochrany orgány sociálně-právní ochrany dětí. Ve standardu jsou popsány prostory, v nichž je sociálně-právní ochrana poskytována, materiální vybavení pracoviště vč. pravidel jeho využívání, dále způsob a formy ochrany pracovníků.

Standard č. 3 upravuje informovanost o výkonu sociálně-právní ochrany dětí, vč. přehledu postupů a pravidel vytvořených za účelem naplnění jednotlivých kriterií standardů.

Standard č. 4 upravuje personální zabezpečení výkonu sociálně-právní ochrany dětí. Ve standardu je popsána organizační struktura OSPOD Praha 7, pracovní profily jednotlivých pracovních pozic, přehled o aktuálním a potřebném počtu pracovníků OSPOD, přehled oprávnění a povinností k jednotlivým pracovním pozicím pracovníků a pracovnic zařazených do OSPOD Praha 7

Standard č. 5 upravuje přijímání a zaškolování pracovníků a pracovnic OSPOD Praha 7.

Standard č. 6 upravuje profesní rozvoj pracovníků a pracovnic OSPOD Praha 7, zajištění jejich průběžného vzdělávání zaměřeného na rozšíření odborné kvalifikace.

Standard č. 7 upravuje problematiku prevence ve správním obvodu OSPOD Praha 7 a preventivní aktivity OSPOD, včetně informací o pravidlech spolupráce organizací a subjektů působících v rámci MČ Praha 7, se zaměřením na děti a mládež.

Standard č. 8: upravuje postupy OSPOD při přijetí oznámení, posouzení naléhavosti a přidělení případu, včetně pravidel postupu k přijímání a evidenci jednotlivých případů OSPOD a pravidel přidělování případů konkrétnímu koordinátorovi případu.

Standard č. 9: upravuje postupy při vedení jednání s klienty, vyhodnocování a sestavování individuálního plánu ochrany dítěte, včetně dodržování základních principů výkonu sociálně-právní ochrany a zajištění služeb potřebných pro jednání s osobami se specifickými potřebami.

Standard č. 10: upravuje postupy při kontrole případů.

Standard č. 11: definuje rizikové a nouzové situace, včetně postupu pracovníků při jejich řešení.

Standard č. 12: upravuje pravidla vedení dokumentace o výkonu sociálně-právní ochrany dětí, včetně pravidel pro nahlížení do spisové dokumentace.

Standard č. 13: upravuje postup při vyřizování stížností a pravidla pro jejich podávání.

Standard č. 14: se zabývá návazností výkonu sociálně-právní ochrany dětí na další subjekty, se kterými OSPOD Praha 7 nejčastěji spolupracuje.

Standardy kvality sociálně-právní ochrany OSPOD ÚMČ Praha 7 vycházejí z Manuálu implementace Standardů kvality sociálně-právní ochrany pro orgány sociálně-právní ochrany dětí Ministerstva práce a sociálních věcí a doporučení metodicky a kontrolně nadřízeného správního orgánu – Magistrátu hl. m. Prahy.

Kompletní standardy v písemné podobě jsou dostupné u vedoucí oddělení sociálně právní ochrany dětí.

Standardy kvality sociálně – právní ochrany dětí (PDF 232 KB)