Od komunálních voleb uplynulo půl roku, v médiích i v poštovních schránkách občanů Prahy 7 se v souvislosti s projektem Paláce Stromovka objevují různé, často zavádějící a neúplné informace. Jak to tedy s Palácem Stromovka v červnu 2015 skutečně vypadá?
Fakticky stále trvá stav, který panoval v den voleb: investor, společnost Holešovický trojúhelník, nemá platné stavební povolení na nadzemní část budovy (má však platné stavební povolení na podzemní část) a rozhodnutí o stavebním povolení je nyní v pravomoci stavebního úřadu Magistrátu hl. m. Prahy.
Ihned po svém zvolení, v prosinci 2014, nová Rada MČ Praha 7 v čele se starostou Janem Čižinským informovala příslušný stavební úřad o pochybnostech platnosti nájemní smlouvy a jejím správném plnění ze strany investora, požádala stavební úřad o přerušení odvolacího řízení a současně začala vyjednávat se zástupci investora o možné úpravě projektu tak, aby stavba plnila podmínky stanovené smlouvou.
Investor sice výtky městské části k plnění smlouvy odmítl, ale přesto v březnu sám o své vůli požádal o přerušení odvolacího řízení, které trvalo do konce května. V tomto období proběhlo několik jednání mezi zástupci městské části a investora, která ukázala, že investor přepracuje návrh pouze do té míry, jež nebude vyžadovat nové územní rozhodnutí. Vedení MČ Praha 7 nicméně trvá na tom, že platné územní rozhodnutí by investorovi umožnilo postavit budovu, jejíž náplň i provedení je v rozporu s platnou nájemní smlouvou.
Posun nastal na jednání koncem března, na kterém hlavní akcionář a vlastník investora pan Jonathan Jackson požádal vedení radnice, aby předložilo vlastní představu řešení, které by podmínky smlouvy naplňovalo, a to i bez ohledu na stávající územní rozhodnutí.
Nová studie, nová naděje
Jelikož městská část není investorem projektu Paláce Stromovka, nepřísluší jí navrhovat vzhled a řešení plánované stavby. Nicméně, na jednáních investor často opakoval, že aktuální vzhled budovy a její funkční náplň, tedy mohutný jednolitý sokl s válcovitou věží pojímající pouze obchody a kanceláře, vychází z podmínek daných vnějšími okolnostmi a předpisy a že v dané lokalitě nelze prakticky moc odlišnou budovu postavit. Proto se vedení městské části v reakci na výzvu investora obrátilo na renomované architektonické studio D3A, které je mimochodem autorem urbanistické koncepce části Smíchova a obchodního centra Nový Smíchov, aby vytvořilo tzv. ověřovací hmotovou studii.
Zadáním této studie bylo prověřit možnosti, zda a jak je na daném území možné postavit funkční objekt, který pojme obchodní i kancelářské prostory v dostatečné kapacitě, umožní výstavbu bytů a další funkce specifikované smlouvou a současně urbanisticky vhodně doplní danou lokalitu.
Výsledkem studie je řešení celého území takzvaného Letenského trojúhelníku, z pohledu městské části splňuje beze zbytku zadání a navíc přináší i velmi kvalitní variantu plánované dostavby Parkhotelu.
S touto studií byl investor seznámen a v současné době prověřuje finanční, legislativní i časovou náročnost práce na novém projektu. V případě kladného vyjádření investora by Praha 7 mohla uvažovat o umístění radnice v nově vyprojektovaném Paláci Stromovka na základě architektonické soutěže a za podmínek daných referendem.
Hmotová studie pro tzv. Letenský trojúhelník
Principem návrhu je doplnění letenské městské blokové struktury a přehledné a jednoznačné určení tvaru a rozměru okolního veřejného prostranství. Vznikají dvě náměstí spojená nově definovaným uličním profilem Veletržní ulice (o šířce 21 metrů). Horní náměstí získává trojúhelníkový tvar. Jednu jeho stranu uzavírá objekt Paláce Stromovka. Spodní prostranství při ulici Dukelských hrdinů vytváří důstojný prostor v okolí stávající budovy Parkhotelu. Prostor tu vymezuje hrana nové zástavby za hotelem a hmota mohutné dvouřadé aleje před policejním prezidiem při ulici Dukelských hrdinů. Plocha bloku určená k zástavbě ponechává mezi stávající budovou Parkhotelu a policejním prezidiem volný veřejný průchod zajišťující optimální prostupnost území. Respektováním ověřovací hmotové studie budou všem účastníkům procesu zaručeny dohodnuté parametry a kvalita zástavby. Předkládaný koncept je dlouhodobou vizí rozvoje lokality. Ani časově vzdálenější horizont přeměny objektu trafostanice a k ní přilehlých částí pozemků neohrozí zájmy dříve postavených objektů.
(výňatek z autorské zprávy)
Výhrady radnice k současnému projektu
Plánované obchodní centrum má být postaveno na obecním pozemku, který má investor pouze v nájmu, a po skončení nájemní doby přejde budova do majetku obce. Z tohoto důvodu je prvořadým veřejným zájmem především dlouhodobá užitná hodnota vzniklé stavby. V debatě s investorem tedy nejde o to, zda stavět, či nikoliv, ale o to, jak stavět. Vedení radnice Prahy 7 je přesvědčeno, že je nutné postavit kvalitní multifunkční městskou budovu, která díky flexibilní náplni nejlépe odolá rychlým změnám spotřebitelských trendů a která bude v budoucnu pro městský majetek přínosem, tak jak ostatně stanovila již smlouva z roku 2002. Tato smlouva jasně říká, že předmětem výstavby má být multifunkční obchodní dům s památníkem, kulturním centrem, radnicí a malometrážními byty. S tím ale současný projekt nepočítá. „Vítáme přísliby investora umístit do budovy i veřejné instituce, avšak tyto plány musejí být konfrontovány s realitou. Například umístění školky do stávajícího projektu je téměř vyloučené kvůli nesplnění hygienických limitů v dané lokalitě a přesun radnice je podle závazného referenda podmíněn architektonickou soutěží,“ vysvětluje postoj radnice Jan Čižinský, starosta Prahy 7.