V kině se Tomáš Drahorád cítí jako doma. Filmová studia v Olomouci zakončil diplomkou o vývoji a digitalizaci tamního slavného kina Metropol, pak jej osud zavál do Prahy, kde si našel práci v jiném kině – Přítomnost, prvním butikovém kině u nás. Pandemie ovšem zamíchala kartami, kina nuceně zavřela a cinefil Tomáš se rozhodl svou profesní budoucnost spojit s organizací pro rozvoj kultury Kreativní Praha. „V tandemu s Ondrou Horákem jsme nejdřív měli rozvíjet Pražské kreativní centrum, ale teď se víc zaměřujeme na veřejný prostor.“ V projektu Pražské plácky oživují veřejná prostranství kulturními a komunitními akcemi. Testují a navrhují úpravy a možné nové funkce míst, která mohou sloužit svému účelu lépe než doposud.
Není náhodou, že si s Tomášem povídáme ve stínu Vodárenské věže na Letné. Právě zde se v sobotu 12. dubna uskuteční festival Výtvarka!!!. „K němu jsem se dostal víceméně náhodou. Ondra Horák je kromě jiného zakladatelem platformy Máš umělecké střevo?, která festival pořádá. Letos to bude již posedmé. Slovo dalo slovo a já se stal součástí kolektivu Střeva.“ V něm se snaží popularizovat výtvarku a celkově umění na základních a středních školách. „Naším cílem je ukázat, že výtvarná výchova nemusí být pouze předmětem na vedlejší koleji, jak ji mnozí z nás znají ze svého dětství.“
Možná jste slyšeli o přehlídce Máš umělecké střevo? nebo o projektu Umělci po škole, v rámci nějž tvůrci docházejí na hodiny výtvarné výchovy do škol a společně s dětmi zpracovávají zadané téma. Výsledkem je pak společná výstava, ale Střevu jde především o propojování umělců s vyučujícími a jejich žáky, vzájemnou inspiraci a radost z tvorby. „Chceme ukázat, že výtvarka může být super kreativní předmět, který v dětech rozvine nejenom výtvarné dovednosti.“ Nejde vždy o malování a kreslení, ale i o navštěvování galerií nebo rozvíjení kreativity pomocí pohybu a vzájemného dialogu.
Nový pohled na výtvarku dává právě festival, který Tomáš organizuje. Jeho součástí jsou dílny, možnost poznat práci výtvarníků a nabídka kreativních workshopů. Letos zatím účast potvrdily DOX, domácí DDM, Kunsthalle Praha, ZUŠ Scioart nebo keramická dílna Monkey Pot. A festival není jenom o tvoření pro děti, i když na ně cílí nejvíce. Přijít může kdokoli. Třeba pro učitele může být minimálně inspirativním odpolednem. Kdo tvořit nechce nebo nemůže, alespoň nasaje tvůrčí atmosféru. „Ještě neprozradím, co vás letos čeká. V loňském roce probíhaly dílny filmové animace, byl tady hrnčířský kruh nebo se hodně pracovalo se spreji a šablonami.“ Výtvarka dnes může mít mnoho podob.
Zapojování uměleckých předmětů do výuky rozvíjí u dětí kreativitu. „Chápu, že to není pro každého. Ne všechny dětí musí chtít malovat. Věřím, že jsou i technicky založené děti, které baví zase něco úplně jiného. Minimálně by ale měly mít možnost přičichnout ke kreativnějším předmětům.“