Brownfield Holešovice Bubny-Zátory si můžeme představit jako obdélník, který se rozprostírá mezi ulicemi Bubenskou, Argentinskou a severním a jižním břehem Vltavy. Oblast zabírá 110 hektarů a pro představu by se sem vešlo 167 fotbalových hřišť či 27,5 Václaváku. „Tohle území hraje klíčovou roli v budoucím rozvoji celé naší čtvrti. Jedná se o velmi cenné území, které má potenciál urbanisticky propojit dvě doposud oddělené části Prahy 7 – Letnou a Holešovice,“ popisuje význam tohoto území radní pro rozvoj Prahy 7 Lenka Burgerová, která se budoucí podobou této čtvrti intenzivně zabývá už od roku 2015.
Bubny-Zátory jsou předmětem úvah mnoha urbanistů již od 30. let. V 80. let 20. století začaly vznikat studie na začlenění Bubnů do organismu Prahy, žádná z nich ale nikdy nedospěla do realizace. V 90. letech se v plánech urbanistů kladl příliš velký důraz na administrativní funkce, ikonické věžové domy a složitá dopravní řešení. Nad plány ale nikdy nepanovala shoda, a proto Bubny-Zátory zůstávaly jizvou Prahy. Pozemky, které původně patřily Správě železniční dopravní cesty (SŽDC), několikrát změnily majitele. Většinu z nich dnes vlastní skupina CPI Property Group Radovana Vítka, někdejší teplárna patří Energetickému a průmyslovému holdingu podnikatele Daniela Křetínského. Pozemky v okolí železnice a metra jsou v majetku státu a města.
Od roku 1999 je na celé ploše tohoto území v platném územním plánu stavební uzávěra. Dokud nebude odstraněna, není možné na území až na výjimky stavět. To by měla změnit aktuální územní studie, kterou letos v únoru zadalo hlavní město spolu s Institutem plánování a rozvoje hl. města Prahy (IPR). Na zadání studie se velkou měrou podílela i Praha 7. „V zadání jsme kladli důraz na to, aby v Bubnech vznikla živá čtvrť a ne opuštěné město duchů. Administrativní budovy proto střídá bytová zástavba, a to až z 60 procent, navíc s kvalitním občanským vybavením – nebudou chybět mateřské ani základní školy, kultura ani zelené plochy se stromořadím ve většině ulic,“ doplňuje radní Burgerová.
Byty i kanceláře
Na studii pracovaly kanceláře architekta Petra Pelčáka Pelčák a Partner architekti a Thomas Müller, Ivan Reimann Architekten a kompletně zveřejněna bude během července. Počítá se, že by v Bubnech mělo najít domov až 25 000 nových obyvatel. Hustotou 230 obyvatel na hektar se Bubny přiblíží hustotě Vinohrad. Hlavní rezidenční část je plánovaná v jižní polovině území a výška staveb by zde měla být přibližně 6–8 podlaží. „Naším cílem je, aby zástavba odpovídala svou výškou současné okolní zástavbě,“ vysvětluje Tereza Marková, vedoucí Odboru rozvoje urbanismu, architektury a veřejného prostoru Prahy 7.
V severní části území se počítá s mixem administrativních budov a bytů. Administrativní budovy budou podobně vysoké, tedy 6–8 podlaží, v některých bodech může hladina věží podle návrhů architektů dosáhnout až 18–21 podlaží. Konečná výška bude ještě předmětem diskuzí. Celkem by severní část měla pojmout přes 10 tisíc pracovníků. „Pokud by měla v Praze vzniknout tzv. vládní čtvrť, bylo by vhodné, aby vznikla právě zde. Město by tak mohlo využít kupní síly tisíců úředníků, kteří by v Letňanech neměli přes oběd nebo po práci kam zajít,“ píše se v tiskové zprávě IPR.
Bubny-Zátory jsou výborně spojené se zbytkem Prahy metrem, vlaky, tramvajemi a do budoucna i páteřními pěšími a cyklistickými trasami. V okolí se plánují nové mosty a pěší lávky, tramvajová trať a revitalizace železniční trati Praha–Kladno a trať na letiště. Otevřít by se také měl severní východ z metra Vltavská. Územní studie zatím nedefinuje detailní dopravní řešení. Radní Prahy 7 pro dopravu Ondřej Mirovský si proto vyžádal podrobný dopravní model, který by měl být hotov do konce léta. „Na prvním místě jsou chodci, MHD a cyklodoprava. Důležitou složkou dopravy je také vhodný mix bydlení, služeb a práce. To znamená, že pokud budou moci obyvatelé v nové čtvrti nejen bydlet, ale i nakupovat, pracovat a bavit se, sníží se tak počet cest po městě autem a MHD. Takto si představujeme čtvrti budoucnosti – všechno hezky po ruce,“ vysvětluje Adam Scheinherr, radní pro dopravu hl. m. Prahy.
Central park a koncertní sál
Nová čtvrť se samozřejmě neobejde bez parku. Ten má dle studie vzniknout ve středu území a zabrat rozlohu šest hektarů (pro srovnání Stromovka zabírá plochu 88,7 ha a Letenské sady 46,5 ha). Park nabídne sportovní a rekreační aktivity a propojí jižní břeh Vltavy s Výstavištěm a Stromovkou. Počítá se také se stromořadím v každé ulici a dalšími opatřeními umožňujícími udržení příznivého klimatu ve městě. „V území nové čtvrti budeme prosazovat maximální využití dešťové vody, a kde to bude možné, i výstavbu zelených střech, stejně jako zelené vnitrobloky. V nových ulicích pak nezapomeneme ani na stromy, záhony a vodní prvky pro osvěžení,“ doplňuje radní pro strategické plánování, veřejný prostor a životní prostředí Jiří Knitl.
Studie nezapomíná ani na kulturu. V okolí stanice metra Vltavská vznikne nový koncertní sál, na jehož podobu bude vypsána samostatná architektonická soutěž s mezinárodní účastí, pro kterou se již připravují podklady. Samotná soutěž by měla být vyhlášena v druhé polovině roku 2020.
Území by si mělo zachovat i svou historickou paměť. Z nádraží Bubny, odkud byly během druhé světové války vypravovány transporty s desetitisíci židovskými obyvateli a po druhé světové válce odtud odjížděli pražští Němci, vzniká za podpory hlavního města Prahy Památník ticha. Expozice připomene složité dějiny dvacátého století a stane se prostorem pro diskuzi a kritickou reflexi nedávné minulosti. Více jste se o projektu mohli dočíst v Hobuletu z října 2018. Památník má již stavební povolení a k samotné realizaci by mělo dojít v roce 2021. Studie také počítá se zachováním původní budovy elektrárny a vodárny bubenského nádraží, které jsou památkově chráněné. Tyto památky tak nebudou následovat osud železničního depa, které srovnal se zemí majitel CPI Property Group v září 2015.
Čas na změny
Více informací o budoucí podobě Bubnů se dozvíte na stránkách IPR Praha (iprpraha.cz/bubny), kde bude v průběhu července zveřejněn kompletní návrh územní studie. Je potřeba zdůraznit, že se jedná pouze o návrh, který musí projít veřejným projednáním, což je lhůta, během níž mohou občané podávat svoje podněty k územní studii. Protože termín veřejného projednání vychází na prázdniny, rozhodlo se vedení IPR prodloužit termín až do konce září. Lidé se tak budou moci seznámit se studií v předstihu a zasílat svoje podněty průběžně.
Návrh územní studie, lhůta projednání a termín veřejného jednání budou zveřejněny na úřední desce Magistrátu hl. m. Prahy, webu IPR i stránkách Prahy 7. Doručené připomínky budou následně vyhodnoceny a předány zpracovateli územní studie k zapracování nebo vypořádání. Finální územní studie může být hotová zhruba na konci roku. Nová čtvrť by dle harmonogramu IPR měla začít vznikat v roce 2023.
Co se bude dít dál?
červen–září 2019
veřejné projednání územní studie
listopad 2019
schválení územní studie
květen 2020
udělení prvních výjimek ze stavební uzávěry
září 2020
úprava změny územního plánu
(na základě územní studie)
2021
schválení změny územního plánu
2021
sejmutí stavební uzávěry
2021–2040
výstavba ve spolupráci s investory,
městem a státem
Popis k fotografiím:
Pohled na možnou podobu nové čtvrti. V jižní části je patrné umístění budovy koncertního sálu (filharmonie) pro 1800–2000 diváků spolu s doplňkovým zázemím a celkovým řešením okolního veřejného prostoru. Koncertní sál bude předmětem mezinárodní architektonické soutěže, která bude navazovat na schválení územní studie v roce 2020. (Pozn.: Podoba jednotlivých domů bude předmětem pozdějších studií a dokumentací – v této vizualizaci jsou pouze „krabicově“ naznačena jednotlivá podlaží a budovy.)
