Stromovku bez vody si asi nikdo z nás nedokáže představit. V roce 2002, kdy povodně zatopily Prahu do výšky několika metrů, neměla Stromovka proti povodni žádnou ochranu a vody zde bylo až příliš. Krizová situace však přinesla i něco dobrého: spustila opravu zdejšího zchátralého vodního systému. Vyčištěna byla Rudolfova štola a po několika desetiletích se zprovoznila i fontána pod letohrádkem. Celkové rekonstrukce se dočkala i Malá říčka, která je posledním pozůstatkem původního ramene Vltavy.
Nutné úpravy
Úpravy vodních ploch ve Stromovce tím však neskončily, na podzim 2014 se začalo s opravou rybníků. „Jejich stav byl opravdu žalostný. Původní opevnění zcela chybělo, břehy se vlivem eroze stále více podemílaly, vypouštěcí zařízení nefungovala a čas se podepsal i na můstcích přes rybníky,“ vysvětluje Jiří Karnecki z oddělení péče o zeleň – správy vodních toků magistrátu hlavního města. Cílem rekonstrukce je celkové ozdravení rybníků jak z hlediska technického, tak i estetického. Vodní plochy zkrášlí lekníny a další vodní rostliny, opravy se dočká i vyhlídka a dřevěné molo u dětského hřiště.
Projekt má nejen zatraktivnit prostředí parku, ale naváže i na jeho historii. Nejstarší zmínky o rybnících ve Stromovce pochází z roku 1548, první nádrž zde založil Ferdinand I. Císař Rudolf II., za jehož vlády dochází k nejvýznamnějšímu rozkvětu Stromovky, však s rybníkem svého dědečka nebyl spokojen, a tak na jaře v roce 1582 začínají kopáči s hloubením nového rybníka o rozloze 70 strychů neboli 20 hektarů. Výstavba trvala téměř osm let a hráz je dnes stále patrná v podobě valu táhnoucího se od Výstaviště až k Šlechtově restauraci.
Pro takovéto velkolepé dílo bylo nutné zajistit dostatečné množství vody. Rudolf II. se proto uchýlil k náročnému technickému řešení – vést vodu do Stromovky od Novomlýnského jezu tunelem pod Letnou. Tzv. Rudolfova štola je dlouhá 1098 metrů a překonává výškový rozdíl hladin Vltavy 110 cm. Její stavba trvala jedenáct let a rybníky napájí dodnes. Zachovány jsou i čtyři téměř čtyřicetimetrové průduchy, které pomáhaly při výstavbě. Jeden z nich je vidět v Čechově ulici a je zakryt věžičkou, další pak vyúsťuje u tenisových kurtů v Letenských sadech.
Park na dně rybníka
V roce 1689 byl doprostřed rybníka navezen malý ostrůvek, na kterém byla o dva roky později zbudována besídka s mostkem. Ostrůvek kruhového tvaru je dodnes dochován jako nízký pahrbek osázený duby. Během pruské války byly ve Stromovce vykáceny skoro všechny stromy, pobořeny zdi a rybník byl vyloven. Po válce se pozemky v Královské oboře začaly pronajímat k zemědělskému využívání. Poslední zmínka o funkčním rybníku pochází z roku 1749, kdy byl na tři roky pronajat staroměstskému měšťanovi a rybímu handlíři Ignáci Sixtovi. Další záznam je až z roku 1783, kdy byl rybník už vypuštěn a na jeho dně se nacházela pole a louky.
V roce 1804 je obora na popud purkrabího hraběte Chotka předána pražským stavům a stává se z ní veřejný park. Na obnovu velkého rybníka však noví vlastníci nepomýšlejí. Královská obora je zvelebena ve stylu anglického parku, na místě rybníka vznikl růžový sad a na louce pod letohrádkem kamenná fontána. Koncem 19. století bylo již celé dno původního rybníka proměněno v park. Ovšem anglický park bez vodní hladiny nebyl myslitelný, a proto zde byly v roce 1882 zbudovány nové rybníky, které přetrvaly dodnes a nedávno prošly již zmíněnou revitalizací.
Čtyři nové rybníky
Právě v místě bývalého Rudolfova rybníka by měly teď přibýt nové vodní plochy. Nápad vychází z veřejného průzkumu o možném vylepšení Stromovky po povodních z roku 2002, ale i z provozních zkušeností. „Tento úsek Stromovky je velice podmáčený, trávníky se zde velmi těžko udržují a po povodních v roce 2013 se to ještě zhoršilo,“ vysvětluje správkyně parku Barbora Berecová.
Na projektové dokumentaci spolupracoval tým složený ze zástupců hl. města Prahy, vodohospodářů a architektů. Cílem bylo využití podmáčených ploch, zachování vzrostlých stromů a umístění rybníků tak, aby dubový pahorek opět působil jako ostrov. Výsledkem je projekt čtyř na sebe navazujících vodních ploch respektujících hlavní osy parku.
Nové rybníky budou hluboké maximálně jeden metr a jejich celková plocha bude 14 tisíc m2. Břehy vytvoří kombinace kamenné dlažby a vegetačního opevnění. Kamenná dlažba uložená do štěrkopísku se použije na místech s větší koncentrací lidí a podél cest. „Vzhledem k tomu, že Stromovka je i přírodní památka, bude součástí rybníků také rozsáhlé pásmo, které bude sloužit jako životní prostor a úkryt pro tamní bohatou faunu. Rybníky zatraktivní dřevěné molo, které povede těsně nad hladinou, a malá odpočinková zóna na severním rybníce. Podél břehu je navržena mělčina se šlapáky a na ostrov se návštěvníci a hlavně jejich děti budou moci dopravit na prámu,“ popisuje novinky Jiří Karnecki.
Rekonstrukce rybníků, která by měla být hotová koncem letošního roku, je jedním z prvních kroků k oživení Královské obory. Pokračovat bude celková revitalizace parkové části, včetně dosadeb stromů, obnovy cest a vybavenosti. Za tyto úpravy magistrát utratí 25–30 milionů korun.
Dobré zprávy
Další změnou je pravděpodobné připojení části zelených ploch Výstaviště, které je historickou součástí Stromovky, k parku. Tento krok vítá i vedení Prahy 7. „V současnosti jde o nevyužitou a málo udržovanou část areálu Výstaviště, na kterou se nás obyvatelé čtvrti často ptají. Rádi bychom, aby byla volně přístupným místem pro neorganizované a nekomerční sportovní aktivity návštěvníků parku,“ vysvětluje radní pro rozvoj Lenka Burgerová. Celá věc je však ve fázi jednání. „Koncem listopadu 2015 jsme zaslali Rozvojovým projektům Praha (správci Výstaviště) dopis, který obsahoval doporučený odborný postup při přičlenění části Výstaviště ke Stromovce. Zatím jsme neobdrželi odpověď,“ dodává Alice Dědečková z magistrátu.
Dobrou zprávou je, že v polovině roku 2016 bude zahájena dlouho plánovaná rekonstrukce Šlechtovy restaurace. Budova dříve známá jako Královská dvorana je kulturní památkou, která nese jméno po posledním provozovateli restaurace Václavu Šlechtovi. Její nejstarší část pochází z konce 17. století, celý objekt byl dokončen v polovině 19. století. Václav Šlechta provozoval restauraci až do druhé světové války, v šedesátých letech byl podnik znárodněn a pro havarijní stav zrušen. Budovu navíc postihly dva požáry i povodeň v roce 2002.
Oprava Šlechtovky měla původně stát asi čtvrt miliardy korun. Příliš nákladný projekt ale musel architekt nakonec zjednodušit, rekonstrukce by tak měla vyjít na asi 150 milionů korun. Projektovou dokumentaci musí ještě schválit stavební úřad Prahy 7 a nejpozději začátkem března pak chce magistrát vypsat výběrové řízení na dodavatele. Podle vyjádření z Magistrátu hlavního města by zde neměla chybět ani tradiční restaurace. Zároveň se zde počítá i s umístěním dalšího cenově dostupného restauračního zařízení.
Spolu s restaurací by měla být obnovena i přilehlá zahrada. „Naším cílem je opět propojit Královskou dvoranu s Královskou oborou a ve spolupráci s památkáři a správci parku zajistit, aby byly v zahradě obnoveny stromy a další prvky, které z ní znovu udělají příjemné místo k posezení,“ uvedla Lenka Burgerová. Vrátí se sem i zrekonstruovaný původní altán. Otevřít by se mělo na konci roku 2017.
Rekonstrukce Šlechtovky ale nebude jediným staveništěm ve Stromovce. Dotkne se jí i oprava teplovodních rozvodů mezi ulicemi U Výstaviště a Ovenecká, naplánovaná na letošní léto. Magistrát ve spolupráci s Pražskou teplárenskou chystá zároveň i rekonstrukci komunikace včetně obnovy stromořadí, osazení nového mobiliáře a osvětlení. Ve Stromovce tedy v roce 2016 moc klidu neužijeme. ○
Na základě ankety v rubrice Echo v lednovém Hobuletu jsme se Alice Dědečkové z Odboru ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy zeptali:
Stromovkou projíždí velký počet aut, jaké je vaše stanovisko k této záležitosti?
Dne 15. 9. 2015 bylo radou Hlavního města Prahy přijato usnesení zpřísňující udílení povolení k vjezdu do parků celopražského významu. Počet povolenek je minimalizován. Ve Stromovce byly v roce 2015 instalovány další zábrany proti vjezdu do parku u vstupu od Císařského mlýna a u ulice Ovenecká. Spolupracujeme s městskou policií a uvítáme i spolupráci občanů. Tento problém tíží i správce parku. Počet udělených povolenek souvisí i se vzrůstajícím zájmem o konání kulturních a sportovních akcí v celopražsky významných parcích. Připravujeme taktéž aktualizaci pravidel pořádání akcí v parcích, která bude počet akcí vzhledem k potenciálu parků regulovat. Rádi bychom akce většího rozsahu směrovali do prostor Výstaviště.
Křovisek a zákoutí ve Stromovce ubývá, plánuje se nějaká divočejší část parku?
Park Stromovka je největším krajinářským parkem v Praze a spadá mimo jiné i pod památkovou ochranu. Jsou zde jasně dané kompoziční principy, tzn. lokalizace a typ vegetačních prvků (stromů, keřů, trávníků, trvalek apod.). Ve Stromovce je keřové patro zastoupeno zejména na svazích, v centrální rovinaté části Stromovky převažují výsadby solitérních stromů a skupin stromů, popřípadě solitérních keřů. V loňském roce bylo ve Stromovce vysázeno 213 keřů. Na severní svahy je plánována dosadba cca 500 tisů. Divočejší zákoutí naleznou obyvatelé Prahy 7 podél Vltavy a v Trojské kotlině.
Zájem je také o otevření Rudolfovy štoly, je něco takového reálné?
Rudolfovu štolu nelze otevřít veřejnosti z důvodů bezpečnostních a provozních. Při provozu je štola částečně zatopena vodou a pro jakoukoli návštěvu je potřeba uzavřít přívod vody, a tedy i dotaci vody do stávajících i nových rybníků.
1 Archivní pohled na rybník, Královská obora kolem 1910, autor neznámý. (Archiv MHMP)
2 Restaurace ve Stromovce na přelomu století – podaří se sem znovu vrátit život? (Archiv MHMP)
3 Již uskutečněná revitalizace odtoku rybníků.
4 Podoba prámu, který zpestří pobyt
u rybníků hlavně dětem.
5 Takto nějak by mohla vypadat lávka nad novými rybníky.
6 Aktuální stav Šlechtovy restaurace, strop v jedné z místností.
