Festival Nezlomní a obětovaní je inspirován polským filmovým festivalem NNW (Niepokorni Niezłomni Wyklęci) v Gdyni. Jeho hlavním organizátorem je Muzeum paměti XX. století, které na přípravě festivalu úzce spolupracuje s Národním filmovým archivem, Vojenským historickým ústavem a dalšími institucemi. „Díky této spolupráci můžou diváci vidět třeba komentovaný blok filmových týdeníků z roku 1942, které z pohledu protektorátních úřadů zachytily atentát na říšského zastupujícího protektora a následné represe. Je to dobrý vhled do toho, jak fungovala německá propaganda,“ říká ředitel Muzea paměti XX. století Jan Kalous. Na programu najdete také unikátní záběry z výcviku československých vojáků ve Velké Británii. Mimo hlavní téma budou na programu ještě dva zcela nové, dosud neuváděné dokumenty: díl ze slovenského cyklu Dějiny StB zabývající se tématem zneužívání psychiatrie v represích komunistického režimu a portrét Karla Šlinga, syna jednoho z komunistů popravených v procesu s Rudolfem Slánským.
Maraton odbojářské trojice
Kromě českých dokumentárních filmů věnovaných především samotnému atentátu a také tématu Lidic a Ležáků je v programovém plánu stejně jako v předchozích dvou letech také několik zahraničních snímků. Jedná se o dva polské filmy reflektující polský „atentát“, totiž likvidaci šéfa varšavského gestapa Franze Kutschery, přezdívaného pro svou krutost Varšavský kat. Na programu je také litevský film Jasan, tygr a plamen, mapující osudy tří partyzánů bojujících proti sovětské okupaci Litvy. Promítán bude rovněž německý dokument Situace a krajina o tzv. divokých koncentračních táborech v Sasku pro politické odpůrce Hitlerova režimu. Na festivalu bude k vidění také slovenský portrét propagátorky ženských práv popravené za Slovenského národního povstání s názvem Žena nové doby či maďarský Pomník vrahům – snímek o běsech, které válka vzbudila uprostřed dosud poklidného Budína. Zařazen je rovněž ukrajinský snímek Děti velkého hladu, vracející se do doby uměle vyvolaného hladomoru na počátku třicátých let. Promítán bude i unikátní britský dokument Tichá ves z roku 1943, který v reáliích velšského hornického městečka rekonstruuje příběh středočeských Lidic.
Na rozdíl od předchozích přehlídek letos bude zařazeno hned několik hraných filmů a jeden seriál: dvoudílný televizní film Jiřího Stracha Operace Silver A, dokudrama Roberta Sedláčka Kulka pro Heydricha a také černobílý film Jiřího Sequense Atentát. „Letos máme ještě jednu zajímavost – pro nejvytrvalejší fanoušky bude v pátek 11. listopadu v Bio Oko připraveno noční promítání, kde budou moci zhlédnout najednou všech sedm dílů seriálu Tři králové Karla Kachyni o legendární odbojářské trojici Mašín – Balabán – Morávek,“ zve na noční promítání vedoucí programové rady festivalu Petr Blažek.
Semináře, debaty a workshopy
Festival značnou část svého programu zaměřuje na středoškolské a vysokoškolské studenty, nejen v sérii speciálních projekcí, ale i díky debatám, odborným seminářům a workshopům.
Samotný festival zahájí 8. listopadu tematický seminář Filmové reflexe atentátu na Heydricha, během kterého budou k vidění ukázky z filmů spolu s odborným komentářem historika Petra Koury. V průběhu festivalu se budou konat další dva workshopy: Jak vzniká dokumentární film, určený především pro středoškoláky se zájmem o vlastní tvorbu; a druhý, určený pro vysokoškoláky, s názvem Nové trendy v dokumentaristice. Školní projekce i workshopy jsou pro účastníky zdarma, je ovšem nutná registrace na e-mailové adrese jan.samohyl@mpxx.cz. Prostor letos poprvé dostane prostor také sekce studentských filmů z FAMU.
Od středy 9. do pátku 11. listopadu se v Bio Oko uskuteční každé dopoledne dvě projekce pro školy, po kterých budou následovat debaty s režiséry či historiky o daném tématu. Ostatně právě debaty jsou nedílnou součástí i všech ostatních promítání. „I letos samozřejmě budeme předávat dvě ocenění: cenu Tvůrce paměti pro filmaře, kteří se dlouhodobě a systematicky věnují nedávné minulosti, a Cenu Jaroslavy Janderové Strážce paměti, která je vyhrazena pro osobnosti bez ohledu na konkrétní profesi, jež se snaží uchovat historickou paměť nejrůznějšími prostředky,“ doplňuje Petr Blažek.
Polský film Atentát na Kutscheru
Beneš byl realista
Část rozhovoru s badatelem a spisovatelem Jaroslavem Čvančarou, který spolu s dalšími naleznete v katalogu festivalu Nezlomní a obětovaní.
Rozhovor vedla MgA. Veronika Bendová z oddělení historického vzdělávání Muzea paměti XX. století.
Na letošním ročníku festivalu poběží v rámci nočního promítání jako pocta trojici protikomunistických odbojářů kompletní televizní seriál Tři králové režiséra Karla Kachyni a scenáristy Ondřeje Vogeltanze. Byl jste při jeho vzniku konzultován? A jak se vám výsledek líbil?
Měl bych asi pár připomínek, ale spíše kosmetických. Jako konzultant jsem ovšem osloven nebyl. Myslím, že seriál tehdy sehrál velmi pozitivní roli, líbil se mi. Zvláště Vladimír Javorský v roli štábního kapitána Václava Morávka.
Kromě Tří králů jste se zabýval důkladně i operací Anthropoid a Silver A a Silver B. Plán odstranit třetího nejmocnějšího nacistického pohlavára byl plánován exilovou vládou v Anglii, tedy lidmi, kteří nebyli v bezprostředním ohrožení života a nenesli přímé riziko následné brutální nacistické msty. Jak se k plánu stavěl domácí odboj a kdy se o něm dozvěděl?
Tak za prvé: útok na Heydricha nebyl v žádném případě připraven exilovou vládou v Anglii. To je absolutní omyl. Její členové nebyli do plánu zasvěceni. Celá operace vznikla v úzkém okruhu čs. důstojníků II. odboru MNO v Londýně, a to ve spolupráci s britskými zpravodajskými důstojníky. Příslušníci domácího odboje, především z řad sokolů, byli absolutně pro. Je pravda, že několik jednotlivců s akcí nesouhlasilo, např. doc. Vladimír Krajina či prof. Ladislav Vaněk.
Postava prezidenta Edvarda Beneše dodnes budí rozporuplné reakce. Jak ho vy osobně hodnotíte?
Osobně jej hodnotím kladně. Byl to skutečný státník, realista. Ve svízelných situacích dokázal tvořit politiku – jako umění možného. Že prezident Beneš budí dodnes rozporuplné reakce, je pravda. A chápu, že má mnoho nepřátel, často ovšem z řad těch, kteří nechápou souvislosti, i těch, kteří to s naším státem nemyslí dobře.
Vaši rodiče patřili k průkopníkům české kinematografie, na počátku okupace vlastnili unikátní filmový archiv, který jim byl vzápětí nacisty zabaven. Tušíte, co se s těmi filmy stalo? Nedopátral jste
se někdy některého?
Víme, co se s těmi filmy stalo – část z nich je ve Francii, část v Německu a část v Rusku, v archivech. Jsou prostě rozkradené. Naše rodina se dlouhá léta snažila dostat je zpátky, ale to by byla úmorná historie. Dodnes nám nebyl vrácen ani centimetr filmového pásu.
Jaroslav Čvančara (* 1948) je český publicista, autor literatury faktu, badatel a také hráč na pětistrunné banjo v kapele Taxmeni. Během svého života vystřídal řadu povolání – lodník, kotelník, lakýrník autokaroserií, propagační pracovník na Střední škole technické, poté zaměstnanec Ústavu pro studium totalitních režimů. Spolupracoval na výzkumném projektu Československý domácí a zahraniční odboj a nacistická okupační moc. Vydal více než deset publikací. Byl spoluautorem při tvorbě několika dokumentárních televizních či rozhlasových pořadů, filmů a výstav. V tuzemsku i zahraničí vzbudila největší pozornost jeho knižní trilogie obrazově dokumentující československý protinacistický odboj Někomu život, někomu smrt.
Co uvidíme v Oku
Úterý 8. 11.
15.30–17.00
SS-3: Atentát na Heydricha, VB/ČSFR, 1992, r. Jan Kaplan – Krystyna Kaplanová, 54 min., host: Jaroslav Čvančara, moderátor: Jan Kalous
17.30–18.30
Filmové týdeníky z protektorátu 1942, Promítání s NFA, host: Jaroslav Čvančara, Markéta Bártová, moderátor: Jan Kalous
19:00
Zahájení festivalu s předsedkyní správní rady Muzea paměti XX. století Hanou Kordovou Marvanovou a ředitelem Muzea paměti XX. století Janem Kalousem
19.30–21.30
Filmový záznam z výcviku čs. vojáků v Anglii (VHÚ) + Atentát, ČSSR, 1964, r. Jiří Sequens, 100 min., host: Michal Burian, moderátor: Petr Koura
Středa 9. 11.
Promítání pro školy
8.30–10.30
Kulka pro Heydricha (z cyklu České století), ČR, 2013, r. Robert Sedláček, 73 min., host: Robert Sedláček, moderátor: Petr Koura
Promítání pro školy
11.00–12.30
Šil jsem u Kubiše, ČR, 2009, r. Pavel Štingl, 57 min., host: Pavel Štingl, moderátor: Jan Samohýl
Studentský workshop pro střední školy
13.00–15.00
Jak vzniká dokumentární film?, hosté: Arkadiusz Gołębiewski, Pavel Štingl, Olga Sommerová, moderátor: Jan Samohýl
Filmy FAMU, soutěž
15.15–15.45
Blok animovaných dokumentů z FAMU
Naše osmičky, r. Petr Mischinger, 4 min. (angl. titulky)
Padesát let poté, r. Ekaterina Bessonova, 4 min. (české a anglické titulky)
19 20 18, r. Andrea Szelesová, 5 min. (angl. titulky)
Inscenace No. 1948, r. David Daenemark, 12 min. (angl. titulky)
moderátor: Jan Štern
16.00–17.45
Heydrich – konečné řešení, 3 díly z dokumentárního cyklu ČT, ČR, 2011, (díl 7. Muži pro speciální operace, r. Zdeněk Všelicha, 26 min.; díl 13. Chci jít s Kubišem, r. Zdeněk Všelicha, 26 min.; díl 39. Atentát, r. Václav Křístek, 26 min.), host: Václav Křístek, moderátor: Jan Kalous
18.00–19.30 hod.
Jasan, tygr a plamen (Uosis, tigras ir liepsna), Litva, 2019, r. Edita Mildažytė, 52 min., host: Edita Mildažytė, moderátor: David Svoboda
20.00–22.00 hod.
Atentát na Heydricha: Príbeh Jozefa Gabčíka a Jana Kubiša, SR, 2013, r. Veronika Tóthová, 75 min., host: Veronika Tóthová, moderátor: Jan Kalous
Čtvrtek 10. 11.
Promítání pro školy
8.30–10.00 Druhý život Lidic, ČR, 2002, r. Pavel Štingl, 58 min., host: Pavel Štingl, moderátor: Jan Samohýl
Promítání pro školy
10.30–12.00 hod. Ztráta důstojnosti (z cyklu ČT Ztracená duše národa), ČR, 2002, r. Olga Sommerová, 57 min., host: Olga Sommerová, moderátor: Petr Blažek
Studentský workshop
12.30–14.30 Nové trendy v dokumentaristice, hosté: Arkadiusz Gołębiewski, Martin Vadas, Vít Klusák, Jan Gogola ml., moderátor: Jan Samohýl
Filmy FAMU – soutěž
14.45–15.45 Sametová FAMU, ČR, 2019, r. Lea Petříková, Jan Rousek, 52 min.
16.00–18.00 Tichá ves (The Silent Village), VB, 1943, r. Humprey Jennings, 36 min. + Budujeme Lidice, ČSR, 1949, r. Jaroslav Veselý, 12 min. + Lidice, ČSSR, 1965, r. Pavel Háša, 36 min.,
host: Eduard Stehlík, moderátor: Jan Kalous
18.30–19.30 Atentát na Kutscheru (Zamach na Kutscherę), Polsko, 2004, r. Zbigniew Wawer, 23 min. + Ve jménu Bojujícího Polska. Atentát na Kutscheru 1. února 1944 (W imieniu Polski Walczącej: Zamach na Kutscherę 1 lutego 1944), Polsko, 2019, r. Piotr Dismas Zdanowicz, 11 min.,
host: Pawel Ukielski, moderátor: Petr Blažek
Večerní program
20.00–22.45 hod. Operace Silver A, díl I. a II., ČR, 2007, r. Jiří Strach, celkem 150 min. host: Jiří Strach, moderátor: Petr Blažek
PÁTEK 11. 11.
Promítání pro školy
8.30–10.30 hod. Ležáky 1942, ČR, 2010, r. Miloš Pilař, 90 min., host: Eduard Stehlík, moderátor: Jan Kalous
Promítání pro školy
11.00–12.30 Stopa vede k A-54, ČSSR, 1967, režie Rudolf Krejčík, 52 min., host: Stanislav Kokoška, moderátor: Petr Koura
13.00–14.30 Pomník vrahům (A gyilkosok emlékműve), Maďarsko, 2021, r. Dániel Ács, 66 min., host: Dániel Ács, moderátor: David Svoboda
14.45–16.30 Žena nové doby (Žena novej doby), Slovensko, 2021, r. Anna Grúsková, 63 min., host: Anna Grúsková, moderátor: Veronika Bendová
16.45–17.45 hod. Děti velkého hladu, Ukrajina, 2020, r. Snežana Potapčuk, 26 min., host: Snežana Potapčuk, moderátor: David Svoboda
18.00–18.45 Závěrečný ceremoniál, předání cen, moderátor: Jakub Železný
Večerní program
19.00–1.00 Noční promítání se Třemi králi: Tři králové, 7 dílů, ČR, 1998, r. Karel Kachyňa, 5 hod. 43 min., hraný seriál,
hosté: Jaroslav Čvančara, Vilém Čermák, Karel Heřmánek, Vladimír Javorský, Jan Vlasák, moderátor: Petr Blažek, Petr Koura
Vstupné
Do Kampusu Hybernská bude vstupné dobrovolné, v kině Bio Oko bude na jednu projekci vstupné symbolických 89 Kč. Na celý festival lze koupit i pas za 300 Kč, ke kterému dostanete zdarma tištěný katalog. Změna programu vyhrazena.
Paměť 20. století
Muzeum paměti XX. století vzniklo 17. listopadu 2019 jako zapsaný ústav, jehož zakladatelem je hl. m. Praha. Cílem je vytvořit moderní muzeum, koncipované jako vzdělávací a otevřená kulturní instituce ve službách společnosti, která uchovává, zkoumá, zprostředkuje a vystavuje hmotné i nehmotné doklady týkající se nedávné historie. Zaměřuje se na klíčové události 20. století a dějiny Československa, zejména období dvou totalitních režimů. Vzorem pro její činnost jsou již existující zahraniční muzejní instituce, například Muzeum historie holokaustu, které je součástí památníku Jad Vašem v Jeruzalémě, Muzeum Varšavského povstání ve Varšavě,
Muzeum II. světové války v Gdaňsku, Dům teroru v Budapešti, Muzeum holocaustu ve Washingtonu
či Topografie teroru v Berlíně. Vznik muzea podpořilo celkem 37 nevládních organizací a spolků.
Své sídlo nalezlo Muzeum XX. století v Domě pážat pánů z Martinic v Praze na Hradčanech, který se v současné době upravuje pro zahájení činnosti.
www.mpxx.cz