Projekce se v Praze letos koná na symbolickém místě seřadiště českých Židů, kteří odsud byli během druhé světové války deportováni do ghetta Terezín. Transporty odjížděly z nedalekého vlakového nádraží Praha-Bubny. V letech 1941–1945 bylo vyvražděno více než 80 tisíc českých Židů, 45 513 mužů, žen a dětí bylo odvlečeno z těchto míst.
Akci pod záštitou premiéra České republiky Petra Fialy a starosty Prahy 7 Jana Čižinského organizuje Federace židovských obcí a Světový židovský kongres (WJC) ve spolupráci s festivalem Signal, Národní galerií Praha a hotelem Mama Shelter.
„My jsme byli v transportu L. Každý jsme navíc dostal přidělené svoje číslo. Tatínek měl číslo L518, maminka L519 a já L520. V jednom transportu bylo většinou tak tisíc lidí. Přidělená čísla jsme museli napsat, přišít nebo nějak připevnit na všechna naše zavazadla. A pak jsme dostali takovou kartičku na provázku a tu jsme měli na krku.“ Transport L byl naplánován na konec roku 1941. „Já s rodiči jsme do něj byli zařazeni v zimě 1941. Nastoupit jsme museli 7. prosince v Praze-Holešovicích, určené místo byly haly, které patřily Radiopaláci. Každý transport nastoupil nejdřív tam.“ Během čekání některým zabavovali část věcí, jež měli u sebe. „Dali jsme peníze, které jsme ještě měli, klíče od bytu…“ Pobyt v Holešovicích většinou trval několik dní, někdy trochu déle. „My jsme tam byli tři dny. A potom jsme odjeli do Terezína. Nám tehdy řekli, že tam Židé budou jen soustředěni, že tam budeme pracovat a žít. Všichni jsme věřili, že to tam nějak přežijeme.“
– vzpomínka přeživší holocaustu Helgy Hoškové-Weissové