VILA a celý její provoz i vedlejší aktivity jsou dílem asi čtyřiceti lidí, kteří se starají o uměleckou produkci, koncerty, festivaly, techniku a mnoho dalších věcí. „Někdy tu trávíme celé dny a ani se nám odsud nechce, člověk sem přijde ráno, může tu pracovat, potkávat se s ostatními, a tím, jak je tu krásně, si připadá trochu jako někde na chalupě,“ říká s úsměvem umělecký ředitel Ivo Kristián Kubák. Ve vile dnes působí tři soubory. Prvním z nich je Tygr v tísni, který se zabývá adaptacemi nedramatických látek 20. století a v jehož současném repertoáru najdeme například hru 1913 podle stejnojmenného knižního bestselleru Floriana Illiese o roce, v němž doopravdy začalo 20. století, Kafka napsal Proměnu, Duchamp namontoval kolo na stoličku, Kokoschka maloval Almu Mahlerovou a Stravinskij poprvé uvedl Svěcení jara. Tygr v tísni si ke spolupráci přizval spřátelený soubor Geisslers Hofcomoedianten, jehož repertoár je zaměřený na barokní texty, které převádí do současného jazyka. A ve druhé sezoně k nim přibylo ještě Divadlo Letí, díky němuž můžete ve VILE vidět české premiéry čerstvě přeložených textů současných autorů.
Před VILOU za VILOU
Život ve VILE ale expanduje i mimo divadelní sál. Pod korunami stromů se tu několikrát ročně pořádají festivaly, při nichž si na své přijdou kromě dospělých i děti a studenti. Na festivale Svaťák můžete potkat známé postavy slavných literárních děl v nových situacích – co řekne babička Allenovi, který kvílí pod stromem nebo Velkému bratrovi, který káže nový řád? Stálicí pražské divadelní scény je pak zářijová Antická Štvanice, jež nabízí klasická antická dramata nebo hry s antickou tematikou. Listopadový festival VILOmeniny je zasvěcený malým divákům a zajímavosti amatérského divadla z celé ČR představuje festival Tygří výběr, který se koná v prosinci. Nedávno také ožily nedaleké prostory bývalé prvorepublikové kavárny architekta Josefa Fuchse, kde ještě před pár lety fungovala diskotéka. Dnes zde najdete alternativní kulturní prostor FUCHS2, na jehož programu se kromě VILY podílejí také týmy projektů Altenburg 1964, Containall a Přístav 18600 – převážně letní podniky, jež zde našly zimní útočiště. Do tohoto prostoru Tygr v tísni přináší novou dramaturgickou linii Tváří v tvář – sérii site–specific večerů, pohybující se na hranici divadla a mejdanu, jež vychází z historie a genia loci tohoto funkcionalistického prostoru.
Tábor pro mimozemské civilizace
Velká událost čeká Štvanici letos v červnu, bude zde totiž instalován český pavilon Pražského quadriennale, jehož kurátorem je právě Ivo Kristián Kubák, který stojí i za celým projektem VILY Štvanice a za souborem Tygr v tísni. Z Výstaviště, kde se bude Pražské quadriennale odehrávat, budou návštěvníci odkloněni na štvanický ostrov, kde vznikne „adaptační tábor pro mimozemské civilizace“ a prostor kolem VILY třikrát ožije sedmihodinovou imerzivní inscenací od soumraku do svítání. Více se o programu Pražského quadriennale dozvíte v červnovém Hobuletu.
Kola i rajčátka
Aby však nebyla řeč jenom o kultuře, VILA myslí i na sport a aktivně se zapojila do snah o rekonstrukci bike parku ve svém těsném sousedství, takže i bikeři se snad dočkají lepších podmínek dříve, než dojde k celkové opravě ostrova. A co čeká VILU s plánovanou revitalizací? „V soutěži o nový vzhled Štvanice zvítězil před pěti lety architekt Radek Kolařík, který s námi spolupracuje na některých stálejších projektech. Ve své koncepci počítá s kulturním provozem v obou zmíněných budovách, takže kultura by se ze Štvanice vytratit neměla,“ slibuje Kubák.
Od jara se u VILY také zahradničí. Další sezonu zde zahájila komunitní zahrada Tygr v petrželi, za VILOU se v truhlících pěstuje zelenina, květiny a zkrátka vše, co si registrovaní členové zahrady zasadí. Pěstovat tu může i ten, který nemá čas, protože o zahradu se stará zahradník – stačí tedy přijít a sesbírat, co se urodilo, a to nejlépe jak na záhonku, tak na divadelní scéně.