Kdo v polovině srpna 2002 navštívil Prahu, musel si připadat trochu jako v katastrofickém filmu. Metropolí tehdy protékalo více než 5000 metrů krychlových vody za sekundu, běžných je v tomto období přitom zhruba 50 kubíků. Pod vodou bylo deset čtvrtí. Vltava ničila domy, zaplavila 18 stanic metra a do Prahy přinesla všechno, co cestou strhla. Městem proplula chata, maringotka i návěs náklaďáku. Evakuováno bylo 50 tisíc lidí, jeden muž zahynul a celkové škody se vyšplhaly na 26,9 miliardy korun.
Poslední povodeň takovéhoto rozsahu potkala Prahu naposledy v roce 1890. Se stoletou vodou se tak počítalo již v devadesátých letech. V roce 1997 se začal připravovat kompletní systém protipovodňové ochrany, který ale s ohledem na zkušenosti z roku 2002 doznal značných změn. V roce 2001 byl přijat zákon na ochranu před povodněmi. „Za každým odstavcem vodního zákona i povodňových plánů můžete hledat konkrétní neštěstí, škody na majetku nebo životním prostředí. Z profesního hlediska to považuji za významné,“ zjednodušeně popisuje Olga Ryantová, vedoucí krizového oddělení Prahy 7, která je v permanentním spojení s Operačním střediskem krizového štábu hlavního města Prahy. Se svým kolegou se střídá v pohotovostní službě – musí být neustále na telefonu a nesmí se vydat z Prahy dál než v dojezdové vzdálenosti dvou hodin. Povodně jsou jen jednou z krizových situací, na které jsou připraveni. V případě Sedmičky se ale jedná o katastrofu nejpravděpodobnější.
Vltavský poloostrov
Hranice naší městské části totiž tvoří většinou právě Vltava. Sedmička je vlastně takový poloostrov, a tak není divu, že je z hlediska povodní jednou z nejvíce ohrožených částí Prahy. Protipovodňová opatření vedou od Hlávkova mostu až po konec Stromovky a svou rozlohou patří k nejdelším v Praze. Dokončena byla již v roce 2005, stála 691 milionů korun, které z velké části hradil magistrát, a celkem měří 2,5 kilometru.
Dle hydrometeorologů ohrožují Prahu především jarní a letní povodně. Od roku 2002 se objevily celkem třikrát, naposledy v roce 2013. Stav vody a průtoky řek v takzvaných hlásných profilech denně monitoruje Český hydrometeorologický ústav. Pro Sedmičku je směrodatná situace v Malé Chuchli. První stupeň povodňové aktivity nastává, pokud zdejší průtok překročí 450 metrů krychlových za sekundu. V tu chvíli radnice zahajuje informování majitelů nemovitostí v blízkosti řeky. „Jen při prvním stupni evidujeme asi 30 objektů nejvíce ohrožených vodou, obvoláváme jejich vlastníky nebo jim posíláme esemesky,“ vysvětluje Ryantová. Každý majitel domu nebo stavby v záplavové oblasti má současně povinnost mít zpracovaný vlastní povodňový plán. „Je to užitečný návod, co dělat před povodněmi, během nich a po nich.“ Svůj povodňový plán má samozřejmě stejně jako všechny ostatní povodněmi ohrožené městské části a magistrát i Praha 7. Stanoví například přesný rozvrh výstavby jednotlivých hrazení a co přesně v jakou chvíli dělat. „Je to velmi dobře navržený systém, který funguje, role radnice při povodních je ale spíše koordinační,“ hodnotí Ryantová.
Výstavbu mobilních protipovodňových zátarasů má totiž na starosti magistrát, Sedmička prý může maximálně nabídnout součinnost. Hliníkové mobilní stěny jsou uskladněny v areálu Správy služeb hl. m. Prahy v Dubči. Celá výstavba trvá cca 24 hodin, některé úseky lze postavit pouze s využitím těžké techniky – například uzávěry v ulici Varhulíkové. Výstavba zátarasů je náročná jak na techniku, tak na počet školeného personálu. Podílejí se na ní dobrovolní hasiči, členové Českého červeného kříže či aktivní vojenské zálohy. Na pravidelná cvičení, jež se konají jednou ročně, ale chodí třeba i zástupci Vězeňské služby. Výstavba je fyzicky velmi náročná, důležitá je při ní koordinace dobře proškolených lidí. Na Sedmičku připadá celá polovina všech mobilních zábran v hlavním městě a jde o nejdelší souvislý úsek v rámci celé Prahy. Od ulice Komunardů až po Libeňský most je na nábřeží instalováno nové zábradlí, do kterého se stěny jednoduše umístí. Výška hrazení se pohybuje od 0,8 do 6,4 metru a stěny jsou o půl metru vyšší, než byla voda v roce 2002.
Milánské stěny a bílé vany
Hlavní město je tak připraveno na další stoletou vodu, a to i s rezervou. Kromě mobilních stěn vznikly například v Troji zemní valy, Stromovku chrání vysoký násep železniční trati. Od Bubenského nábřeží až po most Barikádníků jsou pak v zemi zabudovány takzvané milánské stěny. „Jde o liniovou stavbu, asi sedm metrů hlubokou železobetonovou stěnu, která v některých úsecích sahá téměř do hloubky koryta Vltavy a jejím cílem je zabránit průsakům podzemní vody při povodních,“ vysvětluje Ryantová. Postaráno je i o kanalizaci. „V záplavových oblastech je na kanalizaci vybudovaná řada protipovodňových opatření, na mnoha místech jsou instalované například takzvané zpětné klapky. Když se zvedne hladina řeky, klapka se tlakem vody uzavře, a brání tak vzdutí vody ve stokové síti.“
Dalším stavebním protipovodňovým opatřením je takzvaná bílá vana. Jde o železobetonový nepropustný základ domu, který se při povodni s ohledem na výpočet statika uměle zaplavuje. Dojde tak k vyrovnání tlaku spodní vody, což stavby ochrání. Tento typ konstrukce bránící i zatečení špinavé vody a bahna používá například budova Lighthouse nebo Dům s pečovatelskou službou v Tusarově ulici. Ve stejném režimu bude fungovat i část protipovodňové ochrany v nových domech projektu Prague Marina Island na Holešovické kose. Přesto jde o jeden z projektů, které Olze Ryantové přidělávají vrásky na čele.
„Nová výstavba v záplavovém území za linií protipovodňové ochrany hl. m. Prahy je nepříznivý trend v celé Praze. V územním plánování je přitom ochrana před povodněmi zakotvená a směřuje k omezení stavebních aktivit v inundacích na nezbytnou infrastrukturu. Naše oddělení se k územnímu plánu nevyjadřovalo, ale náš nadřízený orgán na magistrátu vydal v souladu s vodním zákonem několik vyjádření o nevhodnosti umístění stavby v této oblasti. Příslušný stavební úřad ale akceptoval podmínky na vybudování individuální protipovodňové ochrany, čímž výstavbu bytového komplexu umožnil.“ V projektu Marina Island vzniká pět bytových domů, kde by podle projektové dokumentace mělo v blízké budoucnosti bydlet přibližně 1500 obyvatel. Domy mají vlastní individuální protipovodňovou ochranu, budou totiž stát až za protipovodňovým ochranným pásmem Sedmičky. „Téměř rok s developerem jednáme o obsahu jejich povodňového plánu ve snaze o zajištění efektivní ochrany osob a majetku. Chceme například, aby noví vlastníci byli důsledně seznámeni s jeho obsahem,“ komentuje Ryantová.
Protipovodňová opatření v novém bytovém komplexu Marina Island popsal projektový manažer Pavel Břuska následovně: „Zvolili jsme individuální opatření sestávající jak z mobilního hrazení, které je systémově identické s městskou protipovodňovou ochranou, tak z pevných železobetonových prvků. Tato kombinace je výhodná zejména z důvodu pasivní ochrany železobetonovou konstrukcí, která pro ochránění před stoletou vodou vyžaduje během povodně minimální opatření. Ochrana před povodní je tak zajištěna rychle s minimální náročností, pokud jde o lidské i finanční zdroje.“
Úskalí staveb u vody
A jak zdejší situaci vnímají hasiči? „Objekty za linií současných protipovodňových opatření se stávají izolovanými ostrůvky, z nichž je evakuace či přímo záchrana osob organizačně i technicky náročnější a v některých případech i pro samotné záchranáře nebezpečnější. Budoucí rezidenti by proto měli být připraveni na opatření uvedená v povodňovém plánu, která se zde z povahy území budou realizovat dříve než v jiných lokalitách,“ vysvětluje vedoucí oddělení krizového řízení Hasičského záchranného sboru hl. m. Prahy Michal Friedrich.
Celá oblast kosy totiž musí být evakuovaná nejpozději do průtoku 1500 m3 za vteřinu. K zahájení evakuace dojde ve chvíli, kdy je průtok 700 m3 za vteřinu. Vše se ale vždy odvíjí od aktuální situace a především předpovědi dalšího vývoje. Při posledních povodních v roce 2013 byla evakuována oblast Císařského ostrova, ostrov Štvanice a ulice Za Císařským mlýnem. V roce 2002 muselo své domovy opustit celkem devět tisíc lidí převážně z dolních Holešovic. Náhradní ubytování tehdy využilo přibližně jen deset procent z nich, ti ostatní buď odjeli na chatu, nebo bydleli u kamarádů či příbuzných. Sedmička tak počítá s kapacitami pro přibližně 900 evakuovaných včetně Troji. „Útočištěm evakuovaným jsou prostory základních škol, které slouží jako místa nouzového ubytování. Lehátka by poskytl například Český červený kříž, ve skladu humanitární pomoci v Letohradské máme karimatky a deky. Další humanitární materiál můžeme žádat od Správy služeb hlavního města Prahy nebo Správy státních hmotných rezerv,“ vypočítává sítě pomoci Ryantová.
Ve své kanceláři permanentně sleduje zpravodajství a monitoruje možná rizika, kromě povodní například výpadek elektrického proudu (takzvaný black out) a podobně. „Sledujeme předpověď počasí, stav vody v přehradách, při oblevách výšku sněhové pokrývky v povodí Vltavy. Pokud například v oblasti toků, které ovlivňují povodňovou situaci Vltavy, spadne větší množství srážek, lze očekávat zvýšení hladiny i v Praze. Povodně představují velké nebezpečí pro naše území, přesto nelze opomenout ani ostatní přírodní rizika, jakými jsou silný vítr, ledovka nebo sucho,“ uzavírá Ryantová.
Povodeň v zoo
Povodně v roce 2002 nepřežilo 134 zvířat. Odstraňování přímých následků stálo celkem 85 milionů korun. Dalších 205 milionů si vyžádaly investice do rekonstrukce a stavby nových objektů. Paradoxně se tak díky povodni stala pražská zoo jednou z nejmodernějších v Evropě. V horní části areálu vznikl nový pavilon pro slony a hrochy. Nedávno zoo získala stavební povolení na nový pavilon goril. Podle ředitele Zoo Praha Miroslava Bobka by se se stavbou pavilonu mohlo začít ještě letos.
Stoletá voda – pouze jednou za sto let?
Četnost výskytu povodní se statisticky vyhodnocuje jako n-leté vody. Například kulminační průtok 10leté povodně je hodnota, které je v průměru dosaženo jednou za deset let. Žádná pravidelnost tím ovšem není zaručena, například na Labi v Děčíně se více než čtyřicet let od roku 1941 nevyskytla voda větší než pětiletá. V roce 1941 zde však bylo celkem devět povodní.
Stupně povodňové aktivity
– I. stupeň – průtok 450 m3/s – stav bdělosti (nastává při dosažení tohoto průtoku ve Vltavě nebo vydáním výstražné informace Systému informační výstražné služby ČHMÚ; povodňové orgány a další účastníci ochrany před povodněmi organizují hlídkovou a hlásnou službu)
– II. stupeň – průtok 1000 m3/s – stav pohotovosti (vyhlašuje příslušný povodňový orgán při průtoku 1000 m3/s se stoupající tendencí. Platí trvalá pohotovost, dochází k zaplavování území mimo koryto řeky, zasedají povodňové komise, jsou přijímána opatření ke zmírnění průběhu povodně.)
– III. stupeň – průtok 1500 m3/s – stav ohrožení (vyhlašuje příslušný povodňový orgán při bezprostředním nebezpečí a vzniku větších škod, ohrožení majetku a životů v zaplaveném území, podle plánů se realizují technická opatření, záchranné a likvidační práce)
Jak je Praha chráněna před povodněmi?
– Rozloha povodní ohroženého území hl. m. Prahy: 57,2 km2 (11,6 % celkové rozlohy hl. m. Prahy), z toho je chráněno 51,3 km2 (10,8 % celkové rozlohy hl. m. Prahy)
– Počet obyvatel hl. m. Prahy ohrožených povodní: 70 000 (5,5 % z celkového počtu obyvatel), z toho je ochráněno 69 700 (5,2 % z celkového počtu obyvatel)
– Protipovodňová ochrana metropole měří celkem přibližně 19,2 km, z toho mobilní opatření tvoří 6,8 km. Celkové náklady činily 3,7 miliardy korun. Poslední velké povodně Prahu zasáhly v roce 2013 s maximálním průtokem 3200 m3/s.
Jak se chovat při evakuaci?
- vypněte přívod elektrického proudu, uzavřete hlavní přívod plynu a vody
- vyvezte vozidlo z garáže, doplňte pohonné hmoty a zaparkujte ho mimo záplavové území, nebudete-li jej využívat při evakuaci
- připravte si evakuační zavazadla pro svou rodinu
- přestěhujte potraviny, oblečení, nábytek, stroje a zařízení, suroviny a další materiály do výše položených míst v bytě nebo do vyšších pater budovy
- odvezte nebo nezávadně zlikvidujte nebezpečné látky
- odstraňte nebo řádně upevněte snadno odplavitelný materiál
- uvědomte o evakuaci sousedy
- dobře se oblečte a obujte
- uzavřete a uzamkněte všechny vstupy a okna při opuštění domácnosti dejte na dveře oznámení, kdo, kdy a kam se evakuoval
- malým dětem vložte do kapsy kartičku se jménem a adresou
- vezměte si s sebou evakuační zavazadlo
- zbytečně neriskujte, jednejte v klidu a s rozvahou
- je-li nedostatek času, okamžitě se přesuňte na vytipované místo, které nebude zaplaveno vodou
Jak se chovat po povodni?
- nechte si zkontrolovat stav obydlí, zejména statiku budovy, rozvody energií a kanalizaci
- zlikvidujte vodou kontaminované potraviny, plodiny a dodržujte základní hygienická pravidla
- nechte si řádně ošetřit každé otevřené zranění
- při obnově studní a zdrojů pitné vody se řiďte pokyny odborníků, nepijte vodu z místních zdrojů, dokud nebude prověřena její kvalita
- kontaktujte příslušné pojišťovny ohledně náhrady škod
- zapojte se pokud možno aktivně do likvidace následků povodní
- dodržujte pokyny územně příslušných správních úřadů
- na obecním úřadě se informujte o místech humanitární pomoci a v případě stavu nouze si vyžádejte finanční, materiální, psychologickou nebo sociální pomoc
Doporučený obsah evakuačního zavazadla
- základní trvanlivé potraviny (nejlépe v konzervách), dobře zabalený chléb a pitná voda – vše na dva až tři dny
- předměty denní potřeby, nádobí, příbor, otvírák,
- ostrý nůž, hrnky
- užívané léky, toaletní a hygienické potřeby
- osobní doklady, peníze, pojistné smlouvy a cennosti
- náhradní oděv, obuv, pláštěnka, spací pytel nebo přikrývka
- přenosné rádio s rezervními bateriemi
- mobil, přenosná svítilna, zápalky, nůž
- knížky, stolní hry, hračky
- zavazadlo označte jménem a adresou