Martin Svoboda je bývalý tenista, který vedl úspěšnou tenisovou školu. Byl to kluk, na kterého mohli být rodiče pyšní. „Netýkaly se mě drogy ani nijak zvlášť alkohol, dělal jsem, co mě baví, a slušně vydělával.“ Před deseti lety se ale kvůli nepovedenému obchodu dostal do finanční tísně a potřeboval získat přes milion korun. Cesta do herny tak pro něj byl čistý kalkul. „Během večera jsem si z herny přinesl třeba i dvě stě tisíc korun. Jednoduše jsem uvěřil, že to takto dobře bude vycházet i dál.“ V hernách a kasinech začal trávit čím dál tím víc času, přesto však peníze, které potřeboval, nakonec nesehnal. „Ty mašiny jsou velmi dobře naprogramované, dokonale znají psychologii hráče a jeho vzorce chování. Úplně mě to pohltilo. Hrál jsem třeba i šest dní v kuse a nakonec jsem tam nechal přes osm milionů.“ Začal si totiž půjčovat peníze, aby se takříkajíc dostal zpět na své, což je podle něj nejčastější touha hráčů obecně.
Martin strávil gamblingem dva a půl roku, z bludného kruhu ho vysvobodila až smrt jeho maminky. „Potřeboval jsem asi opravdu ránu tohoto kalibru, abych se konečně probral.“ Dodnes splácí dluhy a od heren se drží daleko. „Sám jsem zakusil, že neexistuje vyléčený gambler, ale pouze abstinující. A takovou abstinenci herna, kterou vidíte na každém kroku, samozřejmě dost komplikuje. Dostupnost je opravdu klíčový faktor,“ konstatuje Martin Svoboda, který následně založil občanské sdružení Občané proti hazardu a vyhlásil válku automatům i kasinům v celé republice. „Když jsme se do toho pustili, všichni se nám smáli, že v tomhle ráji hazardu naprosto nic nezmůžeme.“
Kasino Evropy
Na počty heren a kasin jsme si v Praze stejně jako v dalších městech totiž opravdu nemohli stěžovat. Podle údajů Občanů proti hazardu bylo k září 2011 v Praze 195 kasin a 1053 heren. Pro srovnání v Londýně, který má více než sedmkrát větší počet obyvatel, bylo jen 29 kasin, v Budapešti všehovšudy dvě a ve Vídni pouze jedno kasino.
Hernímu průmyslu se v Česku zkrátka dařilo, a to i přes nejrůznější analýzy, které jasně dokazovaly souvislost heren s dalšími velmi negativními společenskými jevy. Podle studie, kterou si nechalo zpracovat Ministerstvo financí ČR u významného českého vědeckého pracoviště, je možné negativní dopady spojené s provozováním hazardních her kvantifikovat ve výši čtrnácti až šestnácti miliard korun. Na kolik byla vyčíslena hodnota zničeného života jednotlivce a jeho rodiny, je ovšem otázkou.
Navíc se fenomén gamblingu týká čím dál tím většího počtu lidí. Výroční zpráva o hazardním hraní v ČR za rok 2014 uvádí, že počet problémových a patologických hráčů prokazatelně narůstá a meziročně vzrostl ze 42 tisíc na 100 tisíc osob. S hazardním hraním má dle zprávy zkušenosti třetina dospělé populace, v riziku problémového hráčství je 400 tisíc lidí, ve vysokém riziku pak až 150 tisíc lidí. Zkušenosti s hraním má navíc až třicet procent mladistvých mezi 15 a 17 lety. Nejčastěji jde o online hraní, loterie a kurzové sázky. První zkušenosti získávají už desetileté děti.
Džungli připomínal i systém regulace hazardu. Povolení k provozování automatů v hernách a kasinech bylo takzvaně nárokové. To znamená, že když žadatel splnil všechny povinnosti, úřad mu podnikání musel povolit. Povolení k provozování výherních hracích přístrojů v hernách, kromě těch, které byly na cizí měnu, vydávaly obce.
Na radnici je povoluje úředník, který důkladně ovládá zákon o loteriích a chodí na pravidelné kontroly. „Každý přístroj musí mít takzvané osvědčení o technické způsobilosti – takový techničák podobně jako auto, ale hlavně musí fungovat, tak jak má. Občas jsem se setkala s tím, že byl ucpaný otvor na mince. Hráč tak musel sázet větší částky,“ vypráví úřednice, která se oblasti hazardu na Sedmičce věnuje už osmým rokem. „Když jsem nastoupila, rozdala jsem během jednoho roku pokuty asi za milion osm set tisíc. Od té doby jsou takové nálezy ojedinělé a provozovatelé heren více méně sekají dobrotu.“
Možnost vyhlásit nulovou toleranci dostaly obce ale až v roce 2012. Ve stejnou dobu se však ve velké míře objevily videoloterní terminály (VLT), které opět regulovalo pouze ministerstvo financí. Jde navíc o typ přístrojů, kde můžete vyhrát – vlastně spíše prohrát – mnohem větší sumy peněz. A jsou to velmi oblíbené stroje, které se v roce 2014 podílely na celkových vsazených částkách 42,5 %. Výhradně ministerstvo financí povoluje a reguluje také kasina, která musí splňovat přísnější normy než herny. Obce získaly možnost regulovat na svém území i tato zařízení teprve až v roce 2013 na základě rozhodnutí Ústavního soudu.
A už dost!
K regulaci hazardu postupně přistoupilo přibližně 600 obcí a měst v ČR. A pověstná hrana zvoní konečně i hernám v Praze. Od Nového roku je v platnosti nová vyhláška, která zde ruší všechny herny včetně videoloterních terminálů. Pokračovat v provozu mohou nadále pouze kasina, a to jen v těch městských částech, kde hazardu nevyhlásili nulovou toleranci.
Na Sedmičce vyjádřilo jasné ne hazardu zastupitelstvo již za minulého vedení. Předcházela tomu iniciativa opozice a místní referendum, které ale bylo kvůli malé účasti neplatné. „S Ondřejem Mirovským jsme dlouhodobě otravovali celé zastupitelstvo, aby ten zákaz v Praze 7 prošel. Bylo to opravdu velmi náročné,“ vzpomíná dnešní starosta Jan Čižinský. Radnice nakonec vystavila hazardu červenou kartu v polovině června 2014, na její platnost si však musela počkat další rok a půl. Jednotlivé městské části v Praze mají totiž omezené pravomoci a nemohou vydávat závazné vyhlášky, na rozdíl od jakékoliv malé obce či města v České republice. Mohou pouze podávat návrhy na změny a připomínky k chystané novele vyhlášky magistrátu. Praha 7 tak musela podobně jako Praha 4 nebo Praha 5 vyčkat na přijetí nové vyhlášky o hazardu hlavního města Prahy z listopadu 2015.
Na základě tohoto dokumentu zahájila radnice i ministerstvo financí správní řízení o zrušení povolení, jehož cílem bude zavření heren na celém území Prahy. Zrušeno bude v Praze celkem 212 heren, v provozu by mělo zůstat 101 kasin. Jen z ministerstva financí odešlo po Novém roce 249 oznámení o zahájeném řízení. Rušení ale musí proběhnout podle zákona a ten umožňuje provozovatelům heren četná odvolání. Celá věc probíhá formou správního řízení, které může být dvojstupňové. O konečném zrušení povolení, které vydala městská část, rozhoduje magistrát.
VLT a kasina zase ruší ministerstvo financí. To sice vydá rozhodnutí o zrušení povolení, avšak provozovatelé mají právo se proti tomuto rozhodnutí odvolat (podat rozklad), čímž mohou provoz herny prodloužit. O rozkladu pak rozhoduje ministr financí na základě návrhu rozkladové komise. „V žádném případě nemůžeme relevantně odhadnout, kdy budou tato správní řízení ukončena. Žádostem o urychlení celého procesu bohužel nemůžeme vyhovět. Každé správní řízení je totiž zcela individuální, a nelze tak v žádném případě jakékoliv upřednostňovat,“ vysvětluje Petra Ďurovičová, vedoucí oddělení správních řízení z ministerstva financí. Ministerstvo financí stejně jako magistrát tak teď čeká velký nápor – budou v Praze zavírat větší množství heren, než je momentálně v celém Rakousku dohromady.
Musíme se ovšem připravit také na to, že provozovatelé heren využijí všechny možnosti a budou se snažit udržet zuby nehty. „V Praze 7, kde sídlíme, máme s majitelem domu uzavřenou dlouhodobou smlouvu o nájmu, z které se budeme muset nějak vyvázat. Stejně tak většina našich pracovníků je zaměstnaná na dobu neurčitou. Každý měsíc, o který prodloužíme naši činnost, nám tak eliminuje ztráty,“ vysvětluje Patrik Flaišinger, šéf sítě kasin Merkur, která v Praze přijde o čtyři podniky. „Osobně se domnívám, že celý proces nebude tak dlouhý a herny na Sedmičce nejpozději do jednoho roku zmizí.“ A jaká bude naše čtvrť bez heren? Všimneme si toho vůbec, anebo to pocítí jen státní pokladna?
Dortíky místo automatů
Není tajemstvím, že herní automaty lákají i lidi s kriminální minulostí. „Herny vnímám jednoznačně jako negativum. Přitahují lidi, kteří si na hru často vydělávají trestnou činností,“ komentuje policista František Zelenka. Je spíše pravidlem než výjimkou, že v blízkosti heren se daří také zastavárnám. „Například ulice Komunardů je stále vyhlášená tím, že přímo na zastávce tramvaje je herna a vedle ní zastavárna, kde je možné vyměnit kradené zboží za hotovost pro hraní na automatech. I to byl jeden ze zásadních motivů, proč jsme v roce 2014 rozjeli kampaň proti hernám v Praze 7,“ připomíná místostarosta Ondřej Mirovský. Zavírání heren by tak mělo přispět ke zvýšení bezpečnosti. Ostatně zkušenosti z okolních městských částí to dokazují. „Likvidací heren došlo jednoznačně ke snížení majetkové kriminality a k potlačení trestné činnosti související s distribucí drog,“ uvádí Martin Víšek, zástupce starostky pro oblast informatiky a bezpečnosti z radnice Prahy 2. Na Vinohradech proti hernám vyrukovali již v roce 2012, v současnosti zde ještě dobíhá několik povolení od ministerstva financí – celkem jde o 15 heren a kasin.
V Praze 7 se bude letos postupně rušit přibližně 400 herních přístrojů. „Jednoznačné pozitivum vidím hlavně v omezení dostupnosti, a to jak pro abstinující hráče, tak pro všechny potenciální,“ vysvětluje Martin Svoboda z neziskovky Občané proti hazardu. Rušení heren na Sedmičce pozitivně hodnotí i pedagogové. „Děti to vidí a pak si myslí, že je to normální,“ komentuje metodička prevence ze základní školy na Ortenově náměstí Monika Hodaňová. „Přestože se hazard dětí netýká přímo, postihuje často jejich rodiče a skrze ně samozřejmě pak celé rodiny,“ dodává Jiří Horák z organizace YMCA, která na Ortenově náměstí provozuje nízkoprahový klub Dixie.
Asi neexistuje žádný jiný byznys, který by měl tak negativní dopad na společnost. „Bere od lidí peníze, které pak schází jinde, živnostníkům i rodinám,“ hodnotí Martin Svoboda. Naopak zrušení heren prospívá vlastně celé ulici i čtvrti, a to nejen z estetického hlediska. Stačí se opět projít po Vinohradech, kde je uzavření téměř stovky heren opravdu znát.
Na místě bývalých hazardních doupat tam vznikly cukrárny, kavárny nebo restaurace, což samozřejmě využije mnohem víc lidí. Smutní mohou být snad jen majitelé domů, kde herny sídlily. Žádný jiný podnikatel totiž nemůže zaplatit tak tučný nájem.
Vzadu za závěsem
Častou mantrou podnikatelů v hazardu je, že pokud se herny zakážou, celý byznys se pouze přesune do ilegality. Máme se opravdu bát černých heren? „Nelze popřít, že riziko nelegálně provozovaných herních zařízení tu historicky bylo a i do budoucna s ním zcela jistě musíme počítat. Zvláště pak za situace, kdy od letošního ledna došlo ke zvýšení daňové zátěže z 20 na 28 procent a zároveň i ke zvýšení takzvané pevné části odvodu z 50 na 80 korun za každý den, kdy je technické herní zařízení povoleno,“ uvedl Jiří Vedral z odboru státního dozoru ministerstva financí. Dle jeho zkušeností vznikají černé herny právě v původních provozovnách či nedaleko odtud. To dokazují i zjištění úřednice z radnice Prahy 7. „V roce 2012 jsem odhalila dvě černé herny – v podstatě na stejném místě, kde byly zrušeny legální herny.“
Někdy ale není snadné černou hernu na první pohled rozpoznat. Hrací automaty mohou být skryté v oddělené části provozovny za zástěnami nebo vstup do místnosti s nimi nese upozornění typu „pouze pro členy klubu“, návštěvník je vyzván k registraci a celá záležitost se prezentuje například jako činnost občanského sdružení nebo spolku. Na ilegální podniky by si ale měli dát pozor i samotní hráči. Existuje tu třeba riziko, že nelegální provozovatel odmítne vyplatit výhru a hráč pak nemá žádné možnosti obrany.
V Praze 2 odhalili zatím čtyři nelegální herny, ale úředníci z radnice nadále pravidelně vyrážejí do ulic a sbírají podněty od občanů. „Pokud se policie dozví o černých hernách, bude zcela jistě konat, je to v našem zájmu,“ zdůraznil policista František Zelenka. K efektivnímu boji proti černým hernám je zapotřebí i zapojení veřejnosti. Také z tohoto důvodu zde uvádíme seznam povolených heren v Praze 7, které jsou v procesu rušení. Automaty na jakémkoliv jiném místě jsou provozovány nelegálně. „Každý, kdo neoprávněně provozuje, organizuje, propaguje nebo zprostředkovává loterii nebo podobnou sázkovou hru, se dopouští trestného činu a hrozí mu trest až 10 let odnětí svobody,“ dodává Jiří Vedral z odboru státního dozoru ministerstva financí.
Nelegálním zařízením jsou také takzvané kvízomaty, které se tváří, že pouze testují naše znalosti a s loterií nemají nic společného. Opak je přitom pravdou. Ani ministerstvu financí se tyto neregulované přístroje nelíbí a Specializovaný finanční úřad podal loni trestní oznámení na zhruba 1600 kvízomatů. Ostatně i Sedmička je již o jeden kvízomat chudší, ten kontrola nedávno odhalila v ulici Nad Královskou oborou. ○
V Praze 7 je v současnosti v provozu 341 technických herních zařízení povolených ministerstvem financí (z toho je 286 videoloterních terminálů) a 55 výherních hracích přístrojů povolených radnicí. U všech bylo zahájeno řízení ve věci jejich zrušení.
cca 286 kusů interaktivních terminálů (VLT) povolených ministerstvem financí
cca 14 kusů elektromechanických rulet
cca 6 kusů lokálních loterních systémů
cca 35 kusů výherních hracích přístrojů povolených ministerstvem do kasin
cca 14 sázkových her v kasinu (jinými slovy živých karetních her)
Seznam všech heren v Praze 7, které budou zrušeny
1 Argentinská 1
2 Bubenská 55
3 Bubenské nábřeží 13
4 Dělnická 13
5 Dělnická 53
6 Dukelských hrdinů 32
7 Dukelských hrdinů 53
8 Dukelských hrdinů 42
9 Dukelských Hrdinů 16
10 Jankovcova 6
11 Kamenická 23
12 Komunardů 16
13 Komunardů 24
14 Komunardů 19
15 Komunardů 31
16 Komunardů 7
17 Milady Horákové 70
18 Milady Horákové 83
19 Milady Horákové 65
20 Milady Horákové 77
21 Milady Horákové 59
22 Milady Horákové 38
23 Milady Horákové 14
24 Ortenovo náměstí 6
25 Poupětova 14
26 Schnirchova 4
27 Veletržní 59
Jak postupovat, když objevíte černou hernu?
Informujte strážníka městské policie, zavolejte na oddělení místních poplatků ÚMČ Praha 7
tel.: 220 144 045 nebo napište na email:
cerneherny@mfcr.cz
