Malé spreje od laků na vlasy, deodorantů nebo osvěžovačů vzduchu, repelentů, obranných plynů a podobně používají lidé denně. Někdy je chybně hází poloprázdné do kontejnerů na kov, stejně jako plynové kartuše nebo dokonce turistické vařiče. Zkrátka vše, co projde otvorem popelnice a je kovové. Výše jmenované obaly mají ale na sobě symbol ohně. Jedná se tedy o hořlavý plyn, aerosol, kapalinu a páry. Takový sprej se nesmí zahřívat, mechanicky poškodit, prorazit ani používat v blízkosti ohně. Porušení těchto obecně závazných pravidel může mít fatální následky.
Důkazem je událost z 20. října 2023, která se stala v areálu Pražských služeb v ulici Pod Šancemi. V lisu na kovové obaly, který navazuje na třídicí linku, se nahromadilo velké množství nevyprázdněných sprejů. Byť se jednalo o malé nádoby pod tlakem, došlo k explozi a následnému zahoření. „Poškozená linka byla mimo provoz skoro měsíc, vzniklé škody se pohybují v řádech stovek tisíc korun. Podstatné je, že se nikomu z občanů ani našich pracovníků naštěstí nic vážného nestalo. Za celé čtyři roky, co linku provozujeme, se podobně závažný incident nikdy nepřihodil,“ říká generální ředitel společnosti Pražské služby Patrik Roman.
Pražské služby apelují na občany, aby při třídění tlakových nádob postupovali obezřetně, chránili zdraví vlastní i druhých, pamatovali na bezpečnost a přesně věděli, co kam vyhazují. Nevyprázdněné malé spreje patří do černé popelnice na směsný komunální odpad. Bez problémů je zpracují a energeticky využijí v ZEVO Malešice, kde nenapáchají žádné škody.
„Nádoby se stlačenými plyny jsou velmi nebezpečné kvůli vysokému tlaku uvnitř. Vlivem tepla nebo poškození mohou explodovat, způsobit vážná poranění a poničit techniku nebo zařízení, což se u sprejů se zbytkovým obsahem občas děje,“ doplňuje mluvčí Pražských služeb Alexandr Komarnický. Naopak zcela prázdné spreje je možné vyhodit do šedých kontejnerů na kov.
Cesta kovového obalu
Specializovaná třídicí linka funguje ve vysočanském areálu Pražských služeb od roku 2019. Cesta vyhozených kovových obalů začíná v násypce. Odtud je dopravník transportuje do haly, kde pracovníci společnosti kontrolují pás a odstraňují nežádoucí příměsi, odpad v sáčcích, tlakové nádoby jako spreje, kávové kapsle a podobně. Zbytek pokračuje k separátorům. První tvoří permanentní magnet nad dopravníkem. Spolu s pryžovými unašeči pomáhá oddělovat železné a neželezné kovy.
Vyseparované magnetické obaly jsou automaticky odhazovány mimo pás bočně do připravené nádoby. Neželezný odpad putuje dále po pásu k druhé fázi třídění. V té je pomocí separátoru na bázi vířivých proudů oddělený hliníkový odpad a směřuje do násypky lisu, který navazuje na linku. Zbytkové nečistoty padají automaticky do nádoby pod separátorem. Hliník míří k lisu, kde ho balíkují. V jiném balíku jsou zase pečlivě slisované železné kovy jako například konzervy. Oba oddělené druhy putují ve finále ke zpracovatelům.
V jiných českých městech ale přistupují k separaci malých tlakových nádob oproti Praze odlišně. Například v Plzni, Olomouci a Zlíně mohou občané házet laky na vlasy, deodoranty a další spreje do klasických šedých kontejnerů. Jejich obsah pak rovnou předávají externím firmám, které za ně tento odpad zpracují. Na rozdíl od hlavního města nedisponují žádnou třídicí linkou na kovové obaly. Odpadá tedy riziko případného výbuchu sprejů na jejich zařízeních. V jihomoravské metropoli mají lidé možnost házet kov do žlutého kontejneru společně s plasty a nápojovými kartony. Tlakových nádobek se podle zástupců společnosti SAKO Brno ve žlutých popelnicích objevuje mizivé množství, problémy se zahořením tu zatím žádné neměli.
