Rok jsem odebírala zeleninu a pak jsem se rozhodla zapojit se více. Nejen tím, že bych měla svůj vlastní záhonek, to samozřejmě taky, ale chtěla jsem pracovat na tom, abych si pěstovala své vlastní jídlo. Proto jsem se zapojila do péče o tzv. produkční políčko, později jsem měla na starosti komunitou podporované zemědělství (KPZ) a co zrovna bylo na zahradě potřeba. Konečně mám ruce v hlíně, to jsem si už dlouho přála. Kousek od domova, ve městě. Jsou dny, hlavně rána, kdy jsem na zahradě úplně sama, přehazuji kompost a vedle mě kdákají slepice, vedle nich jsou kozy, naproti sousedi mají koně. Tu a tam se objeví i bažant nebo bažantice. Wow, je to pecka. A dostanu se sem pěšky přes Stromovku.
Neutíkat z města na venkov
Za projektem MetroFarm stojí Štěpán Říha, který spolu s partou lidí založil městskou komunitní zahradu na brownfieldu v Holešovicích. Štěpán k založení zahrady říká: „MetroFarm jsem založil z přesvědčení, že i v Praze půjde pěstovat zeleninu a chovat hospodářská zvířata a nemusím kvůli tomu utíkat z města na venkov. A protože ve více lidech se to lépe táhne a místa vždy bylo a je víc než dost, proč nezaložit komunitní zahradu, a kdo chce, může se přidat.“ Udělali několik málo záhonků a starali se o pět slepiček zachráněných z velkochovu. „Inspiraci jsme brali od ostatních komunitních zahrad, z internetu, byl jsem na permakulturním kurzu. Zahradu takovou, jaká je, ale utvořili převážně její členové se svými nápady a autonomními projekty,“ dodává.
Cílem toho všeho bylo využít nevyužívaný prostor k pěstování vlastního jídla. O tom to vlastně všechno je. I ve městě můžeme být částečně potravinově soběstační, fungovat lokálně, zkrášlovat okolní prostor, udržovat zeleň a zlepšovat biodiverzitu. Podle Štěpána jsou komunitní zahrady „důležitým místem pro setkávání lidí se zájmem o životní prostředí a zdravý životní styl, nabízejí ve městě unikátní možnost vypěstovat si vlastní potraviny a tím své členy nutí přemýšlet o tom, co a odkud jíme. Jsou místem mentálního odpočinku a úniku od ruchu města.“ Hned rok po založení zahrady si musela již větší komunita zahradníků a zahradnic, slepic, ovcí, koz a včel hledat nové místo. Našli ho a je jím Císařský ostrov, kde se zahrada nachází i dnes.
Záhonky, políčko, zvířata, prostor pro setkávání
MetroFarm leží na magistrátním pozemku o velikosti asi jednoho hektaru. Naleznete zde cca 170 individuálních záhonků o velikosti 5–10 m², produkční políčko, které zásobí po celou sezonu kolem 20 rodin zeleninou. Bydlí tu šest koz, asi sto padesát slepic a šest včelstev. A co si představit pod pojmem individuální záhonek? To je prostor pro členy a členky, kteří zaplatí roční členství a mají zde svůj záhon, na němž mohou pěstovat, co se jim zlíbí. Na záhonech vidíme různé druhy rajčat, mnoho cuket, ale i dýní, oblíbený je kadeřávek a mangold. Na začátku léta jsou nejčastější jahody. Jak čas roku běží, začnou na záhoncích růst také obrovské slunečnice. Objevují
se i malá jezírka. Někteří zahradníci semenaří. Na záhonku se učí experimentovat.
Svůj pěstitelský um ale mohou zdokonalit i na společných akcích. Darko Štulič již druhým rokem vyhrál soutěž o nejhezčí záhonek zahrady. Na otázku, co pro něj znamená být součástí MetroFarm, odpovídá: „Na MetroFarm jsem se rozhodl mít záhon, protože věřím, že vlastní pěstování zeleniny je víc než skvělý a užitečný koníček. Kromě dostupné lokality uprostřed Prahy je tu i skvělá a pestrá komunita lidi. Být její součástí mi pomáhá vypadnout z každodennosti a vlastních kolejí. Výměna zkušeností s pěstováním není to nejdůležitější. Spíš jde o příležitost poznat lidi jiných profesí, názorů a dokonce i národností.“
Na zahradě je mnoho příležitostí k dobrovolničení a neformálnímu vzdělávání. Každou neděli, a v létě i ve středu, se potkáváme na produkčním políčku a staráme se o záhony, pěstujeme zeleninu. Za odměnu si také nějakou odneseme domů. Když je potřeba, uděláme úklid zahrady. Dobrovolníci a dobrovolnice se starají i o slepice, střídají si služby. Za vykonanou službu si mohou zase odnést několik vajíček. I u koz se dá dobrovolničit a zapojit se do péče o ně. „Zemědělství ve městě vytváří prostor pro sdílení a propojení lidí. Můžete pěstovat společně s ostatními, zapojit se do aktivit a budovat komunitu. Je to jedinečný způsob, jak přivést přírodu zpět do městského života,“ pochvaluje si zahradu Vendy Donátová, místní hlavní zahradnice. Připomíná také možnosti zapojení: „Na produkčním políčku se můžete zapojit do tzv. work parties, kde si zlepšíte zahradnické dovednosti, naučíte se základy samozásobitelství, případně i angličtinu, a poznáte své sousedy. Od dubna navíc v našich fóliovnících nabízíme sadbu zeleniny, kterou si můžete zasadit na vlastní zahrádce či balkonu.“
Zahrada otevřená všem
MetroFarm podporuje komunitní život, a proto se tu každý rok koná řada akcí: minifarmářské trhy, dožínky, různé pěstovací a vyráběcí workshopy, moštování… Anebo se potkáváme jen tak, pro radost. Menší i větší skupinky se tu setkávají večer u ohně. Společně se učíme zahradničit a starat o hospodářská zvířata. Zahrada je otevřená všem a každý, kdo projeví zájem, se může zapojit do téměř kterékoliv aktivity. Téma potravinové soběstačnosti a ekologické udržitelnosti se ale prolíná všemi společnými činnostmi. Jedni zahrádkáři si tu založili saunu a hned po vysaunování se běží vykoupat do vltavského kanálu. Štěpán rád vzpomíná na začátky zahrady: „To jsme se v zimě po práci na zahradě pravidelně sesedli k ohni ke společnému jídlu, pití a povídání.“
Jak můžete jíst více lokálně?
Produkční políčko je velké asi 1000 m². Spojuje v sobě koncept tržní zahrady, kde lze pořídit čerstvě sklizenou zeleninu, s modelem komunitou podporovaného zemědělství, ve kterém se místní občané mohou zapojit do pěstování vlastních potravin. Aktivity na políčku zlepšují dostupnost lokální čerstvé a všem přístupné zeleniny, pěstované způsobem, který uzdravuje naši planetu. Na MetroFarm totiž pěstujeme ekologicky. Nepoužíváme žádnou syntetickou chemii, chceme mít zdravou půdu a podpořit pražské opylovače.
„Naše zelenina je pěstovaná přirozeně, s láskou k půdě a bez použití umělých hnojiv a chemie,“ ujišťuje mě Vendy a dále mi povídá o výhodách KPZ: „KPZ je skvělý způsob, jak si zajistit zeleninu na celou sezonu a zároveň posílit vztah mezi zelinářem a odběrateli. Závazek pravidelného odběru pomáhá pěstitelům – mají více času na samotné pěstování a jistotu odbytu. Naši odběratelé často bedýnky nazývají balíčky plné překvapení. Učí se díky nim poznávat, co je právě sezonní, a mají jistotu, že dostávají kvalitní zeleninu pěstovanou přímo pro ně.“
Mně letos z produkčního políčka nejvíc chutnala rajčata. Různé odrůdy rajčat bylo možné okusit také na dožínkách. Přes celou zimu se daří kadeřávku. Specialitou našeho políčka je již zmiňovaný mangold, patizony a salátový mix. Roste zde mnoho druhů bylinek, například na bylinkovém kopečku, který jsme věnovali naší zesnulé zahradnici, spisovatelce Evě Hauserové. Akorát okurkám se letos moc nedařilo, tak snad příští rok. Zelenina v podílech je vždy sezonní, jak taky jinak, když je vypěstovaná přímo zde. A jak již Vendy zmínila, odběr zeleniny má i vzdělávací charakter, mnozí z nás jsme se v bedýnce setkali s výpěstky, které jsme předtím neznali.
Na zahradě také kompostujeme. Na kompost můžete přinést svůj bioodpad, pokud v domě nemáte hnědou popelnici. Přihazujeme na něj organický materiál od spolupracovníků a spolupracovnic i vše z našich záhonů a starají se nám o něj profesionálové. Za odměnu máme skvělý organický kompost pro pěstování, ať už na produkčním políčku či na individuálních záhoncích. Chov hospodářských zvířat nám kompost a organický materiál ještě vylepšuje.
Zvířata jsou naši parťáci
Co pro komunitu znamenají slepice, je hezky popsáno na webových stránkách MetroFarm: „Většina našich slepic je vykoupena z klecových velkochovů, některé se vylíhly u nás na farmě, některé jsou zakoupené, některé darované. Holky se prohání na čerstvém vzduchu, vyhřívají na slunci, popelí ve svých jamkách, schovávají před deštěm a přetahují o právě nahrabané červíky. Mají dostatek prostoru, svobody a mohou projevovat svoje přirozené chování. Dávají nám vajíčka i radost a dělají společnost. Kromě toho nám ale i pomáhají s údržbou trávníků, hnojením záhonů a recyklací bioodpadu ze záhonů. Nejsou to jen stroje na vajíčka, ale i zahradníci a zvědaví parťáci.“ I kozy jsou naše parťačky a parťáci. Nejsou zde ani na maso, ani na mléko. Naopak jsou tu proto, aby potěšily nás, a naopak my abychom potěšili je. Kozí tým pořádá zážitkové akce – kozy můžete vzít na procházku Císařským ostrovem, na pastvu, pomazlit se s nimi či pomoci při krmení, čištění a ošetřování.
Květiny, které dělají radost
Poslední rok jsme posílili květinovou produkci. Pozorujeme totiž zájem o lokální květiny, a to jak ze strany individuálních zájemců (například formou květinového předplatného), tak ze strany bister, různých obchůdků a trhů. Tento trend napomáhá vyvažovat klimatický dopad květin z dovozu. Květiny vážeme a následně prodáváme. Nabízíme možnost potěšit blízké, ale i sebe lokálně vypěstovanými květinami, které napomáhají duševní pohodě i kvalitě životního prostředí. Na naší zahradě najdete třeba chrpy, krásenky, slunečnice nebo jiřiny.
Míša Fojtů, která se o květiny na MetroFarm stará, vypráví: „Naše kytice je vypěstovaná s péčí už od semínka, květiny pěstujeme pečlivě až do zralosti a sklízíme je v pravý čas. Navíc necestují z velké dálky, vážeme je přímo na farmě, a tak nejdelší cesta, kterou urazily, byla nejspíš ze záhonu k zahradnímu domku. Díky tomu naše kytice ve váze vydrží déle než ty konvenční. Bují pestrostí sezonních odrůd, které v běžném květinářství neseženeme. Díky tomu, že mezi zeleninou pěstujeme také květiny, lákáme opylovače a zachováváme půdní pokryv. Půda tak přes suché letní měsíce nedostává tolik zabrat a neztrácejí se z ní cenné živiny. To je skvělé, souvislá zeleň a rozmanitost květeny přispívají ke stabilitě a odolnosti místního ekosystému.“
A co má Míša na pěstování květin na MetroFarm nejraději a které květiny miluje? „Moje srdcovka je hlavně kombinace krásných květin šlechtěných k řezu s těmi divokými, v okolí šetrně sbíranými! Baví mě rozmanitost v práci s květinami, ruce v hlíně i setkávání s lidmi, kteří naše květiny milují, ať už jsou to podniky, kam květiny dovážíme, nebo jednotlivci. Miluju jiřiny, mimochodem, věděla jsi, že jsou jedlé? Jejich květy jsou šťavnaté, trochu pikantní, do hráškova, super do salátu i jen tak. Hlízy jsou jedlé jakbysmet! Pěstujeme ekologicky, bez pesticidů, takže si pochutnávám nejen na naší zelenině, ale i na jedlých květech.“
Nečekané výzvy do budoucna
Komunitní život se někdy oživí i díky nenadálým okolnostem. Letos náš kolektiv doslova utužila evakuace v rámci protipovodňových opatření. Přišel každý, kdo mohl. Slepice cestovaly do Holešovic, kozy autem na Pražskou pastvinu. Vše, co se dalo odvézt, jsme odvezli. Ještě teď po tom všem na zahradě uklízíme. Nakonec jsme měli štěstí, voda se k nám letos nedostala. Evakuace nám ale pomohla přemístit slepice na novou louku a vůbec začít o MetroFarm přemýšlet nově.
Na nové louce, kterou jsme díky Magistrátu hl. m. Prahy získali do správy, plánujeme spolupráci s místními školami a školkami. Část místní komunity zase začne společně pěstovat na místě, které k tomu připravily slepice.
Oživujeme město komunitním městským farmařením
MetroFarm na Císařském ostrově začíná, ale nekončí. Existují i dvě další lokality. Spolku udržitelný rozvoj, který projekt MetroFarm zaštiťuje, se za poslední tři roky podařilo vybudovat fungující ekologickou městskou polní farmu MetroPole o rozloze 2 ha v Jinonicích a pro ty, kteří se nebojí velkých výzev, se otevírá na rozloze 23 ha nový projekt v Praze-Letňanech. Zde je hlavním cílem podpořit začínající farmáře a farmářky, aby měli půdu, na které si mohou její obhospodařování, ale
i chov zvířat vyzkoušet.
„Současné způsoby pěstování potravin, které jsou praktikované nejen v ČR, ale po celém světě, jsou neudržitelné. Aby lidé v Praze i na celém světě přežili, potřebují udržitelně využívat planetu a její zdroje. Téměř 50 % obyvatelné souše planety je využíváno k zemědělské činnosti. Více než polovina obyvatel planety žije ve městech. Produkce potravin putujících do měst má tedy na povrch planety zásadní vliv. Jedna ekozahrada nebo farma město neuživí. Nezbývá než se snažit o systémové změny, které povedou k rozvoji ekologického městského zemědělství ve větším měřítku. Proto usilujeme jít stále dál a pouštíme se do nových výzev v podobě ambicióznějších městských farem,“ vysvětluje Štěpán, proč je potřeba rozvíjet městské ekologické zemědělství.
Projekt MetroFarm ukazuje, že i z brownfieldu a opuštěného místa se může stát krásný komunitní prostor, že jídlo si můžete obstarat sami, vlastníma rukama, že ze zahrady se může stát farma a že i ve městě můžete založit ekologickou farmu o velikosti 23 ha.