archivní článek, informace již nemusí být aktuální
>Jak se dostat na druhý břeh?

Dřevěné lávky, které propojovaly původní ostrůvky v místě dnešní Štvanice (psali jsme o nich v Hobuletu č. 9/2015), zmizely společně se sjednocením ostrovů. I v té době spojoval obě čtvrti přívoz (více jsme o něm psali v minulém čísle), který však kapacitně nepostačoval. S umístěním lávky, která by spojovala dolní Holešovice s Karlínem, počítal již územní plán z roku 1920 a plánoval ji i regulační plán z roku 1930. Regulační plán určoval charakter staveb na území Prahy a sloužil jako podrobný bedekr pro další rozvoj území. Šlo o dlouhodobou detailní vizi dalšího vývoje metropole, ke kterému by měla směřovat, ne nutně za rok či deset let, ale třeba i v rámci století.

 

Chybějící most
V podstatě se jednalo o variantu mostu, který by zvládl nejen pěší a cyklisty, ale i vozy s nákladem či tehdy stále ještě malý provoz automobilů. Ostatně most v této části Vltavy opravdu chybí. Pokud nevěříte, stačí, když si na mapě naměříte vzdálenost mezi mosty od Karlova, Čechova a tak dále, mezi Hlávkovým mostem a Libeňským je najednou velká mezera. Most byl dle plánů z roku 1930 navržen v průseku ulic Na Maninách a Komunardů (dříve Rohanská). Holešovické nábřeží se navíc dle tehdejších urbanistů mělo stát domovem několika velkých administrativních budov, a být tak přirozeným pokračováním nových budov – Dělnické úrazové pojišťovny (později sídlo Státní plánovací komise a dnešní sídlo úřadu Prahy 7) či Elektrických podniků hl. m. Prahy. Zdejší jatka měla tomuto rozvoji samozřejmě ustoupit ještě dál na periferii. K realizaci těchto plánů však nikdy nedošlo, stejně jako k postavení mostu, který zůstal a stále zůstává jen součástí územního plánu.

S ohledem na současný charakter dolních Holešovic se zdá, že most by s přehledem zastoupila lávka. Na rozdíl od přívozu, jenž má interval půl hodiny a na podzim skončí, by lávka propojila Holešovice, Štvanici a Karlín natrvalo a na 24 hodin denně. Pro takzvané město krátkých vzdáleností, tedy město, kde nejenom bydlíte a spíte, ale v blízkosti bydliště hledáte i kulturní a sportovní vyžití, by to byla opravdu dobrá zpráva. Štvanice by se konečně stala opravdu dostupnou a začaly by dávat smysl úvahy o jejím lepším využití. Lávka by navíc měla význam pro celou metropoli, navazovala by na žižkovský tunel a stala by se tak přirozeným koridorem spojujícím nejenom Holešovice a Karlín, ale i další městské části. O podobném trendu uvažuje například i magistrát Paříže. Právě francouzská metropole pravidelně střídá mosty a lávky pro pěší. A po lávce dychtí i jedni z mála stálých štvanických obyvatel, nejstarší český tenisový klub, který zde sídlí od roku 1903. „Vítáme jakékoliv další zlepšení dostupnosti Štvanice, čím víc jich bude, tím lépe. Dostat se dnes pěšky na Štvanici skrze podchody na Vltavské je opravdu tristní,“ říká manažer I. českého lawn-tennis klubu Praha Vladislav Šavrda.

 

Oběť povodní
Tohle všechno si uvědomuje magistrát Prahy i vedení Prahy 7 již dlouho. Vždyť již v roce 2000 vypsala radnice Sedmičky na podobu lávky architektonickou soutěž. V roce 2001 byla realizace lávky téměř na spadnutí, její výstavbu však značně zkomplikovaly povodně z roku 2002. Lávka byla totiž projektovaná na v té době platné předpoklady vzrůstu vodní hladiny, ty však zkušenosti stoleté vody podstatně navýšily. Lávka se tak musela zvednout o dalších 1,1 metru, což ve výsledku znamenalo, že na straně Holešovické tržnice ve výšce 3,5 metru nad úrovní chodníku a nad východním cípem Štvanice ve výšce až šest metrů nad terénem. Vyvstal tak problém, jak bezbariérově řešit napojení lávky na stávající ulici a ostrov. Ve východní špičce ostrova by totiž většinu dnešní volné plochy zabrala rampa spojující ostrov s lávkou. „Samozřejmě že by zde také vzniklo velké území ‚pod mostem‘, které zrovna neevokuje nejromantičtější představy, a navíc by se zcela zničil výhled na řeku a ostrov ze strany Holešovické tržnice,“ komentuje tehdejší projekt radní pro rozvoj Prahy 7 Lenka Burgerová. Uvažovalo se sice také o alternativních řešeních, například hydraulickém systému, který by lávku dokázal v případě vzrůstu vodní hladiny po celé ploše nadzvednout o několik metrů výš. Tato varianta by však byla finančně velmi nákladná. Povodeň tak brzké výhledy na lávku smetla ze stolu. Teď to však vypadá, že se opět objevila jiskřička naděje.

 

Pontonový most
Radnice Prahy 7 nedávno jednala s vedením Povodí Vltavy, které je nakloněno tomu, aby zde vznikl pontonový most. Úsek Vltavy mezi Holešovicemi a Štvanicí je totiž nesplavný a relativně mělký. Určitou výhodou je i blízkost holešovického přístavu, který funguje jako záchranné odkladiště pro mimořádné události. Tam by se totiž, v případě, že by hladina Vltavy začala stoupat, rozebraný pontonový most odvezl. „Reakce Povodí nás velice překvapila, intenzivně pracujeme na tom, abychom most na Štvanici zprovoznili co nejdříve,“ komentuje současnou situaci radní Burgerová. Pokud získá radnice pro realizaci zelenou od magistrátu a předběžný souhlas dalších dotčených orgánů, chce aby byla na projekt mostu vypsána architektonická soutěž. Pontonový most by navíc vyšel levněji. „Každá lávka si žádá údržbu, v případě jednoduchého pontonového mostu bychom celou věc zrealizovali nejen rychle, ale navíc o dost levněji a s minimálním zásahem do výhledu ze strany tržnice,“ vysvětluje výhody pontonového mostu Burgerová. Ponton by však vedl pouze na Štvanici – mezi Štvanicí a Karlínem je totiž hluboký průplavní kanál, který by vyžadoval jiné řešení.

Řešení Zpracování lávky se stalo nedávno i zadáním pro studenty ze studia architektky Aleny Šrámkové Šrámková architekti, s. r. o. S jejich návrhy se můžete přijít seznámit na výstavu do foyer Café Jedna, a to od 10. listopadu 2015. Dostupnost Štvanice by se měla brzy zlepšit i z pohledu hromadné dopravy. Dopravní podnik hl. města Prahy by totiž měl na Hlávkově mostě brzy vybudovat tramvajovou zastávku. Pohodlnější cesta na ostrov se tak začíná pomalu rýsovat. 

 


Jak vidí propojení Holešovic, Štvanice a Karlína opozice?

TOP 09

Lávka z Holešovic na Štvanici a do Karlína by byla užitečná a zcela jistě praktičtější než přívoz s půlhodinovým intervalem. Ve východní části ostrova Štvanice kdysi fungovala příjemná plovárna, ale bez rozumného spojení s okolním světem. Dle našeho názoru má smysl řešit lávku spolu s revitalizací východní části Štvanice (v létě bazén, v zimě bruslení, restaurace, půjčovna lodiček atd.). V takovém případě by se pravděpodobně daly získat i prostředky na částečné financování lávky ze soukromých zdrojů. Ostrov by získal na přitažlivosti a lávka větší opodstatnění.
Jiří Hejnic, TOP 09

ODS
Spojit lávkou Holešovice se Štvanicí a Karlínem je rozumný záměr. Obyvatelům obou čtvrtí i dalším Pražanům otevře málo využívaný, ale velmi potřebný prostor pro relaxaci. Jeho realizace se plánuje od počátku století a počítá s ní i územní plán. Nemá smysl závodit ve slibech, jak lávky ještě vylepšit, důležité je stavbu prosadit. Provizorní přívoz jako trvalé spojení ostrova s oběma břehy Vltavy neobstojí. Nejprve je ale potřeba vrátit Štvanici vstřícnou tvář, kterou si řada Pražanů ještě pamatuje.
Tomáš Bartovský, člen oblastní rady ODS Praha 7