Více než 220 tisíc titulů zaměřených na dějiny vědy, techniky a průmyslu najdete v knihovně Národního technického muzea. Její budování bylo započato již při založení muzea v roce 1908 a od roku 1972 sídlí na Letné. Knihovna nabízí prezenční půjčování knih a periodik nebo přístup k volnému výběru stovek knih a časopisů, které si můžete prohlédnout v místní studovně. Výhodou je, že celý fond se nachází přímo v budově, takže vytoužené knihy se k vám dostanou během pár minut. „Máme ohromné množství svépomocné literatury. Najdete u nás všemožné manuály oprav starších aut nebo rady, jak si postavit motorku, saunu či chatu,“ říká vedoucí knihovny Petr Souček. Praktické využití knih však nemusí být jen kutilského rázu. „Náš bývalý kolega Jan Hochsteiger, majitel řemeslné zmrzlinárny Crème de la Crème, tu pročítal knihy o zmrzlině z 19. století.“
Petr Souček letos v dubnu oslavil 12 pracovních let v knihovně. „Rád jsem četl a chtěl jsem mít všeobecný přehled. Knihovnictví jsem si vybral v mládí nevědomky dobře. V navazujícím studiu jsem se rozhodl pro informační zaměření, takže umím pracovat s databázemi a moderními technologiemi, ale zároveň mám starý dobrý knihovnický základ.“ Digitalizace knihovních fondů se totiž postupně jeví jako nezbytně nutná. „Před dvěma lety byla v Praze mezinárodní muzejní konference, které se zúčastnili i zástupci muzejních knihoven a část z nich se trochu úsměvně pozastavila nad tím, že celý fond nemáme zdigitalizovaný. Pro některé lidi platí, že to, co není na internetu, jako by ani nebylo,“ směje se. Letenská knihovna je také součástí projektu Artlib.eu, souborného katalogu knihoven institucí z oboru umění a architektury, v níž lze snadno dohledat, jaká instituce daný titul má a za jakých podmínek se k němu čtenář může dostat. Část fondu, která již nepodléhá autorským právům, je pak volně k dispozici.
Knihovna má v současnosti v elektronickém katalogu asi 150 tisíc knih a jejím cílem je do pár let mít vše v počítači. Každý rok do tohoto katalogu přibude 10 tisíc knih, ať už díky cílenému nákupu, daru, nebo z pozůstalosti. „Naposledy se k nám dostala pozůstalost Václava Zapadlíka, který se specializoval na kreslení a malování historických automobilů, zejména do 50. let
20. století, a byl také autorem poštovních známek s touto tematikou. Za každý dar jsme rádi. Za tu dobu, co tu působím, jsme z pozůstalostí žádnou knihu nevyhodili a nikoho neodmítli.“
Registrovaných čtenářů má knihovna okolo tří tisíc a radostně očekává další příchozí. Proto již v dubnu zorganizovala dvě seniorské exkurze do svých prostor s bonusovou prohlídkou muzea. V květnu je budou opakovat, více informací na straně 7. Koncem května se pak knihovna na několik týdnů uzavře za účelem zbudování klimatizace. V září se její dveře každé úterý a středu opět otevřou, a stane se tak dalším klidným a přívětivým místem k vědění v ruchu města.