První provozovatel
Otevření restaurace Bohemia v levé části areálu Výstaviště je spojeno s konáním Jubilejní zemské výstavy v roce 1891 a se jménem jejího prvního provozovatele Václava Petzolda (1827–1903). Bohemia byla v rámci výstaviště nejluxusnějším stravovacím podnikem, oficiálně se objekt nazýval „pavilon Měšťanského pivovaru v Plzni“. Točilo se zde tedy plzeňské, tehdy považované za nejlepší české pivo. Pavilon byl postaven v letech 1890–1891 podle návrhu architekta Františka Buldry (1851–1926).
V inzerátu sám majitel podniku píše: „Kladu si za čest vysoké šlechtě a ctěnému obecenstvu oznámiti, že v pátek dne 15. t. m., v den slavnostního zahájení zemské jubilejní výstavy, otevřu vlastní velkorestaurant v pavilonu Měšťanského pivovaru plzeňského svým nákladem velkolepě zařízený. Výtečnými nápoji a známou dobrou kuchyní jak dle lístku, který co den jest tak upraven, že každého zcela uspokojí, tak i kuvery od 2 do 10 zl. posloužím ihned v každé době. Zároveň prosím, aby veškeré stížnosti, kdyby se jakých naskytlo, mně osobně sděleny byly, poněvadž mně na tom velice záleží, aby náležitě dbáno bylo všech přání mých ctěných hostí a tuto došly zaslouženého povšimnutí, tak aby veškeří P. T. navštěvovatelé mého restaurantu v každém ohledu co nejlépe uspokojeni byli. Václav Petzold.“
Petzold byl činorodý podnikatel v gastronomii, už v šedesátých letech 19. století provozoval kavárnu u tehdejšího nádraží Františka Josefa I., později vedl restaurant v Celetné ulici. V osmdesátých letech byl také předsedou pražského společenstva hostinských a výčepníků, odborové organizace sdružující podnikatele v oboru gastronomie.
Známý byl také svým vlastenectvím a veřejnou činností – byl členem komitétu Národního divadla, možná i proto, že jeho druhou manželkou byla operní subreta Marie Sittová-Petzoldová (1852–1907). Dále byl také členem celé řady charitativních spolků, v roce 1902 například věnoval vybavení pro nově zřizovanou lidovou kuchyni v Holešovicích-Bubnech, kde se podávaly obědy pro chudé.
O Petzoldově oblibě a významu svědčí fakt, že jeho pohřbu v říjnu 1903 se zúčastnil i nejvyšší zemský maršálek Jiří z Lobkowitz nebo primátor Prahy JUDr. Vladimír Srb.
Jako restaurace sloužila Bohemia až do druhé poloviny 20. století – pod názvy Bohemia či Gastrocentrum Bohemia nebo restaurace Xaver. Měla pověst luxusního podniku, kde se scházela pražská smetánka, ta se ale postupem času vytratila a restaurace začala chátrat, až provoz skončil úplně.
Foto – archiv Jiřího Šebka
Překvapivé objevy
Město se marně pokoušelo o rekonstrukci objektu Bohemie již od roku 2006, naposledy v letech 2014 až 2018, jelikož se ale v té době původní projekt ukázal jako zastaralý a nikdo nepřipravil nový, z opravy sešlo.
Rekonstrukce, jež probíhala od jara 2021, vyžadovala skutečně rozsáhlé úpravy. Zachovány byly prakticky jen obvodové zdi a střechy zázemí a věžiček. Opraveny byly interiéry, fasáda, okna, podlahy i střecha. Budova dostala nové technologické rozvody a krov, jenž byl ve velmi špatném stavu a hrozilo jeho zřícení. Nový krov je tvarovou kopií původního krovu nad hlavním sálem, a to včetně zavěšeného podhledu. Bylo na něj spotřebováno 30 m3 dřeva a skládá se z cca 570 prvků. Při opravách se nedochovala část oken, některá z nich jsou tak kopií. Dochovány nebyly ani původní dveře. V západní zdi bylo odkryto původní zazděné okno, které posloužilo jako vzor pro výrobu oken v západní fasádě směrem ke Stromovce. Objeveny byly také zbytky břidlicových střech, které pak nahradily původně plánovanou plechovou střešní krytinu. Rekonstrukci v ceně 87,7 milionu korun měla na starosti architektonická kancelář SGL Projekt a stavební firma Subterra.
Nová éra
Objekt nově nabízí přízemní prostorný sál pro společenské a kulturní akce, komorní koncerty, tiskové konference a jiné. Budoucím návštěvníkům jsou k dispozici také dva salonky a dvě kuchyně. Kapacita budovy je okolo 160 osob. Součástí nového exteriéru budovy je také venkovní schodiště ze Stromovky a letní bezbariérový vstup z teras.
Stavba již prošla kolaudací a během následujících týdnů bude rekonstrukce dokončena posledními detaily, jež se týkají zejména okolí budovy a přístupových cest. Zda si jako kolemjdoucí zde budeme moci dát „jedno orosené“, se uvidí. Možný stálý restaurační nebo gastronomický provoz bude navázán na dokončení opravy levého křídla Průmyslového paláce, jež je prozatím v plánu na přelomu let 2024/2025.
Foto – archiv Stanislava J. Václavovice