Na jaře se příroda po dlouhé zimě znovu probouzí k životu a všude kolem nás to začíná hýřit barvami. Jazyková pestrost Prahy 7 sice není barevná v pravém smyslu tohoto slova, v přeneseném významu jsou to však také různorodé jazyky, které do lidské kultury vnášejí rozmanitost a krásu odlišnosti. I Sedmička je, podobně jako celá Praha, kosmopolitní oblast, v níž se s místní českou náturou mísí mnoho dalších, naprosto odlišných kultur. V tomto článku bychom vám rádi alespoň krátce představili jazyky, které se zde vyučují nebo které se jakýmkoliv jiným způsobem podílejí na utváření místního genia loci.
Lingua franca dnešní doby
Nejčastěji slýchaným cizím jazykem v sedmičkových ulicích je pravděpodobně angličtina, současná lingua franca (jazyk ovlivňující a určující danou dobu, hojně využívaný nad rámec rodilých mluvčích). Anglicky zde hovoří i mnoho rodilých mluvčích, kteří svou mateřštinu velice často vyučují ať už v soukromých lekcích, v rámci skupinových kurzů v jazykových školách, nebo jako součást vzdělávání zaměstnanců v mnoha firmách či institucích. Obvykle si pochvalují místní holešovicko-letenskou pospolitost, příjemné prostředí k životu a celkově jedinečnou krásu Prahy, kterou nezřídka označují za nejkrásnější město světa. Jakmile se na Sedmičce jednou usadí, obvykle už odtud nechtějí odejít.
Angličtina je dnes všeobecně vnímána jako „must-be“, tedy nezbytná nutnost výbavy každého, kdo chce vyjet za hranice svého domova nebo prostě jen prohodit pár slov s cizinci, a tak kurzy angličtiny navštěvují lidé snad všech věkových skupin. V soukromých lekcích si studenti obvykle pochvalují možnost postupovat ve svém vlastním tempu a přizpůsobení daného lektora individuálním potřebám žáka. Rodilí mluvčí angličtiny místní obvykle popisují jako otevřené a učenlivé žáky, kteří rádi naslouchají „exotickým“ příběhům Američanů a Britů a využijí každou možnost mluvit, což je možná dáno i angličtinou samotnou, která je oproti mnohým jiným jazykům velice komunikativní a takzvaně „easy“ od samého začátku.
Trochu jinak je tomu u českých lektorů angličtiny. Ti starší často sami prošli změnou celospolečenského vnímání cizích jazyků v ČR po sametové revoluci a s ní spojenými nově se objevivšími nároky na každého jednotlivce, který se chce například uplatnit na trhu práce. Angličtina přestala být „zlým jazykem“ západních kapitalistů a stala se naprostou samozřejmostí a základem vzdělanosti. Tím vzrostla také poptávka po lektorech. Jitka Blahůšková Fajfrová, která angličtinu vyučuje v rámci jazykových kurzů v ZŠ Strossmayerovo náměstí, popisuje jako zlomový moment také vstup ČR do Evropské unie a dodnes přetrvávající snahu edukovat v cizích jazycích děti členských zemí již od útlého věku. Snadná dostupnost a nepřeberné množství filmů, hudby a literatury v angličtině je podle ní při výuce tohoto jazyka velkou výhodou. Ráda také občas využije příležitost „zaspeakovat“ s rodilými mluvčími. Většina jejích studentů navštěvuje kurzy jako volnočasovou aktivitu v rámci seberozvoje.
S klidem v duši a mírem v srdci
Mnohem méně frekventovaným germánským jazykem, který ale na Sedmičce můžete občas zaslechnout také, a dokonce se tu i vyučuje, je dánština. Ano, jeden z oněch „podivných“ severských jazyků, jež jednomu připadají legrační a druhému magicky tajemné. Dánové v Praze 7 podle místní lektorky dánštiny Markéty Klikové hojně využívají například hotel Belvedere a ona sama je leckdy zaslechne během procházky kolem Strossmayerova náměstí. Dánština se ale obecně vyučuje málo a málokdo u ní vydrží, protože dánská (jazyková) kultura a Dánsko jako země byly vždy spíše ve stínu ostatních severských zemí. Do popředí se podle Markéty dostává až nyní, a to především díky své největší přednosti, jíž je společenský klid, celkově pohodová atmosféra a mezilidská vlídnost. Markéta na Sedmičce žije se svou rodinou a kromě soukromé výuky a tlumočení nabízí také překlady, i se soudním ověřením. Dánštinu rovněž jezdila vyučovat do Scandinavian Language School na Karlově náměstí – na kole, tedy skutečně v dánském stylu.
Dánská společnost je podle ní lépe nastavená na rodinný život. I ve městech mají dánské rodiny lepší zázemí, což je cítit na mnoha úrovních, včetně té nejmateriálnější, kdy jsou například snadno dostupná dětská hřiště ve vnitroblocích apod. Na druhou stranu ale Dánové prý mají špatný vztah ke psům, a česká vstřícnost k čtyřnohým mazlíčkům je naopak něco, co by Markéta vyzdvihla. Co se týče jazyka, studentům dánštiny obvykle činí značné potíže fonologie (hláskosloví), protože dánština nemá pět samohlásek jako čeština nebo třeba španělština, nýbrž v mluvené podobě až kolem dvaadvaceti. Z gramatického hlediska je zase zajímavé užívání gramatických rodů – ve spisovné dánštině existují pouze dva, et (tzv. společný gramatický rod, utrum) a en (střední rod, neutrum). Původně se v dánštině vyskytovaly, stejně jako u ostatních germánských jazyků, rody tři, ale již ve středověku začaly rod ženský a mužský splývat v jeden. Možná i proto jsou dnes Dánové v genderové rovnosti o malinko napřed.
Malá Itálie na Letné
Ze severu teď přeskočíme na jih, konkrétně do Itálie a ještě konkrétněji do jazykové školy Società Dante Alighieri Praga. Tato instituce specializovaná čistě na italštinu spadá do mezinárodní sítě zhruba čtyř set poboček s ústřední centrálou v Římě a jedná se o historicky první jazykovou školu v Itálii, založenou již v roce 1889. Cílem této nevšední „jazykovky“ je nejen samotná výuka, ale také zviditelnění italské kultury. Za tímto účelem Società Dante Alighieri pravidelně pořádá různé kulturní akce, jež mají do jejího působiště v Praze 7 vnést alespoň špetku Itálie. Studenti se sem obvykle hlásí s vědomím, že se jedná o specializovanou instituci s vysoce kvalitními metodami výuky přímo od rodilých mluvčích. Většinou se tento vášnivý a požitkářský jazyk rozhodnou studovat z lásky k tamější kultuře a jazyku samotnému nebo se chtějí italsky naučit kvůli svému partnerovi či partnerce z Itálie.
Società Dante Alighieri je totiž nejen jazyková škola, ale také certifikační centrum, jež nabízí možnost složení certifikované zkoušky z italštiny, která je nutná pro získání italského státního občanství. Co se týče věkových kategorií, pokryty jsou všechny skupiny od dětí a mládeže přes dospělé až po seniory, pro které jsou nabízeny kurzy šité na míru jejich individuálním potřebám. Jedním z lektorů je Roberto Rega, rodák z Říma a skutečný specialista na italský jazyk, kulturu a literaturu. V Praze 7 nejen vyučuje, ale také tu se svou rodinou již mnoho let žije. Ani on si tuto část Prahy nemůže vynachválit, k čemuž přispívá také skutečnost, že v jeho okolí žije minimálně dalších deset Italů a společně tu tvoří početnou italskou rodinu. Studium italštiny se podle něj podobá vztahu s milenkou – nesnáší, když v její přítomnosti mluvíte o té druhé.
Hranice mého jazyka jsou hranice mého světa
Byť jsou severské a románské jazyky oproti slovanské češtině pro mnohé takzvanou španělskou vesnicí, jejich rodilí mluvčí s námi sdílejí jeden kontinent a i díky existenci Evropské unie proudí mezi jednotlivými zeměmi určité vlivy. Skutečnou exotikou je však pro českou kulturu japonština. Její lektorka, tlumočnice a překladatelka Markéta Koryčánková bydlí v Praze 7 v těsném sousedství dalších šesti kolegů japanologů, takže bychom mohli bez ostychu konstatovat, že Sedmička má svou skutečně stabilní japonskou komunitu.
Systém japonského písma patří k nejsložitějším na světě, protože používá kombinaci čínských znaků (kandži), dvou japonských abeced (hiragana a katakana) a v některých případech i latinky. Japonci jsou známí svou zdvořilostí a pro Evropany možná někdy až nepochopitelnou ohleduplností a všechny tyto kulturní aspekty se samozřejmě odrážejí i v jazyce, který rozlišuje zdvořilost promluvy už na gramatické úrovni. V tomto ohledu je japonština krásným příkladem toho, jak jazyk předurčuje vnímání světa svého mluvčího. Podle Markéty dovede u Japonců zdvořilost doslova „překlenout veškeré prohřešky“ a způsob, jakým člověk na okolí působí, se mu vždy vrátí zpět. Studenty japonštiny prý vždy spojuje bystrost a zvídavost, jejich motivace jsou však velmi různorodé – od záliby v japonské animované tvorbě anime a komiksech manga přes čajové obřady až po japonské bojové umění.
Součástí japonské enklávy na Sedmičce je kromě řady japanologů také poslanec Hayato Okamura, který zde žije se svou rodinou. Jeho syn Ignác se nedávno stal nejmladším zastupitelem Prahy 7. Místními rezidenty jsou rovněž profesionální loutková animátorka Hanai Miyanari, která v Praze mimo jiné založila japonskou taneční skupinu Yosakoi, básník, výtvarník, performer a herec Seisuke Tsukahara nebo výtvarnice, keramička a designérka Tereza Tsukahara-Symon, jež pravidelně pořádá zážitkové workshopy tvoření z porcelánu inspirované japonskou minimalistickou estetikou wabi-sabi. Pomyslnou „třešničkou na dortu“ je pak rozhodně Japonec pan Nasu, který v Holešovické tržnici v hale 22 každý pátek a sobotu prodává suši.
Z jógové podložky ke svatým textům
Rovněž velice obtížný a spíše minoritní jazyk, který však do repertoáru Sedmičky spadá také, je sanskrt. Jeho základna minimálně v rámci volnočasových kurzů pro veřejnost v ZŠ Strossmayerovo náměstí stále roste a studenty tvoří především jogíni a lidé se zájmem o buddhismus a východní kultury obecně, neboť se jedná o liturgický, filozofický a naučný jazyk staroindických svatých textů. Jeho lektorka Miloslava Jebavá se původně živila výukou angličtiny a francouzštiny a sanskrtu se začala naplno věnovat až v důchodu, kdy měla na tento obzvlášť obtížný jazyk s komplikovanou gramatikou, osmi pády a několika způsoby vyjádření minulosti dostatek času.
V sanskrtu byly psány indické svaté texty – upanišady, které bývají vnímány jako nedostižný vrchol indické i světové filozofie. Jelikož je sanskrt starý tisíce let, uchoval si v sobě významy, jež jsou moderními jazyky vyjádřitelné jen stěží nebo vůbec. Ten, kdo se tedy chce ponořit do tajů východního náboženství a porozumět filozofickým základům jednotlivých ásan (pozic) dnes tolik oblíbené jógy, se bez tohoto jazyka neobejde. V sanskrtu jsou rovněž psány lékařské texty nebo spisy věnující se ideálnímu uspořádání společnosti na duchovních a mravních principech jako například Manuův zákoník. Studovat sanskrt se tedy rozhodně vyplatí, a navíc je tu jedna dobrá zpráva: čeština má k sanskrtu překvapivě blíže než drtivá většina ostatních moderních indoevropských jazyků.
Zajímavým faktem je v případě sanskrtu to, že primárně sloužil pro účely liturgické a vzdělávací, tedy ve své písemné formě. Až dnes se v Indii rozvíjejí snahy o jeho uvedení do běžného života v mluvené formě jako jednoho z úředních jazyků. Za tímto účelem jsou vymýšleny nové pojmy pro objekty a jevy, jež ve starověku neexistovaly. Jedná se tedy o podobnou snahu, jaká se v naší zemi objevovala v 19. století v rámci národního obrození.
Integrace menšin jako prvek solidarity
Z prastarého sanskrtu se vyvinulo mnoho dalších jazyků, mezi něž se řadí také romština. Ta, stejně jako čeština, dnes spadá jako indoárijský jazyk do rodiny jazyků indoevropských. Romsky se hovoří téměř po celém světě a v mnoha dialektech, počet mluvčích bývá odhadován na plus minus 7 milionů. V Praze 7 můžete zaslechnout zejména dva dialekty romštiny: olašskou romštinu a dialekt severocentrální romštiny, jež byla dříve označovaná jako „slovenská romština“, nebo též romský etnolekt češtiny (češtinu strukturálně ovlivněnou romskou gramatikou a lexikem). V důsledku holokaustu českých Romů dnes již nežije žádný rodilý mluvčí takzvané české romštiny.
Romština to stejně jako kultura tohoto národa neměla a nemá snadné. I navzdory výtkám Rady Evropy a existenci Charty menšinových jazyků se romština dodnes nevyučuje téměř na žádné základní či střední škole, Prahu 7 nevyjímaje. V současnosti v ČR lekce romštiny probíhají pouze v rámci semináře romistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde je však výuka realizována také pro nestudující daného oboru. V důsledku chybějící edukace ve svém mateřském jazyce se Romové i na Sedmičce stále setkávají s tím, že vypadávají ze sítě podpory dětí s odlišným mateřským jazykem. Častým jevem je situace, kdy pedagogicko-psychologická poradna doporučí romskému dítěti speciální vzdělávání, případně mu diagnostikuje lehkou mentální retardaci, protože neidentifikuje, že se jedná o dítě s odlišným mateřským jazykem. Jelikož je téma romské kultury obecně a romské komunity v Praze 7 skutečně obsáhlé a zaslouží si hlubší zkoumání, budeme se mu podrobněji věnovat v některém z budoucích čísel Hobuletu.
Jednou věcí je totiž výuka cizích jazyků jako volnočasová aktivita a druhou vzdělávání cizinců v jejich mateřském jazyce. Ačkoliv každému národu sluší špetka jazykového nacionalismu, v nelehkých dobách, jakou je bezesporu i ta dnešní, je rovněž důležitá určitá míra solidarity vůči národnostním menšinám, k níž se váže i podpora edukace cizinců v jejich primárním jazyce. A to nejen kvůli výše zmíněnému riziku diagnostikování neexistujících poruch zaměňovaných za prosté neporozumění češtině, nýbrž i z mnoha dalších důvodů. Děti cizinců si potřebují udržovat kontakt se svým výchozím prostředím, neměly by ztrácet svou původní identitu a měly by rozvíjet schopnost pojmově chápat svět kolem sebe ve své mateřštině. Takové potřeby se týkají nejen dětí cizinců, kteří se zde chystají natrvalo usadit, ale často také uprchlíků, u nichž existuje reálná šance na návrat do rodné země. V této situaci se nyní nacházejí například ukrajinští uprchlíci.
Na Sedmičce výuku ukrajinštiny pro děti uprchlíků zajišťuje Ukrajinská inciativa v rámci sobotní školy, Romové a další národnostní menšiny jako například Arabové si v tomto ohledu zatím musí počkat. S výukou češtiny pro cizince už je situace o něco lepší, ale ani v tomto případě systémová podpora ještě zdaleka nevyřešila všechny problémy a stále je na čem pracovat.
ZAJÍMÁ VÁS VÍC?
angličtina: Mgr. Jitka Blahůšková Fajfrová, jitka.fajfrova@gmail.com
dánština: Mgr. Markéta Kliková, klikova.marketa@gmail.com
italština: Dr. Roberto Rega, 773 034 030
japonština: Mgr. Markéta Koryčánková, maruketa@seznam.cz
sanskrt: PhDr. Miloslava Jebavá, mila.jebava@email.cz
romština: Kornélie Peterková, Odbor sociálního začleňování MČ Praha 7, peterkovak@praha7.cz
KURZY ČEŠTINY PRO CIZINCE
Praha 7 realizuje rozsáhlý program zaměřený na integraci a pomoc cizincům žijícím na území městské části, financovaný z dotace Ministerstva vnitra ČR. Kromě veřejných setkání patří mezi jeho hlavní aktivity doučování českého jazyka. Radnice pořádá kurzy češtiny pro děti na školách i pro dospělé. Pro více informací je možné kontaktovat Tomáše Taicha z Odboru sociálního začleňování MČ Praha 7 na e-mailu taicht@praha7.cz. Výuka je bezplatná.
→ www.praha7.cz
NA SEDMIČCE NAJDETE
Czech Courses Letná, Pplk. Sochora 980/15
→ www.czechcourses.cz
Romské nakladatelství Kher
→ www.kher.cz
Odkazy o Ukrajincích a pro Ukrajince
→ www.ukrajinci.cz
→ www.ukrzurnal.eu
Centrum pro integraci cizinců Praha
→ www.cicops.cz/cz
Kurzy italštiny ve specializované jazykové škole Società Dante Alighieri Praga, Letenské náměstí 1
→ www.dantepraga.cz
Klasse – překlady a tlumočení
překladatelská a tlumočnická agentura se zaměřením na němčinu a angličtinu, Kamenická 673
→ www.klasse.cz
Jazykové kurzy ZŠ Strossmayerovo náměstí
kontaktní osoba: Tereza Hejmová, tereza.hejmova@zsstross.cz, 770 135 315
→ www.praha7.cz/zajmove-kurzy
Základní informace i zajímavosti o severských jazycích
→ www.severskejazyky.cz
Mezinárodní coworkingový prostor Coffice Prague
Malířská 227/14
→ www.cofficeprague.com/cs
Novinky z Prahy 7 v angličtině a ukrajinštině najdete v každém čísle Hobuletu, ve vietnamštině na FB stránce
→ www.facebook.com/uybanpraha7
Jazyky, na které nám v tomto článku nezbylo místo, rádi zařadíme do budoucích vydání Hobuletu. Pokud máte nějaké tipy, ozvěte se na RykrovaD@Praha7.cz.