Při pohledu do historie lze zjistit, že na daném nároží pravděpodobně již od roku 1870 stála podsklepená budova veřejného charakteru se sociálním zaměřením, ačkoliv její konkrétní účel se neustále měnil. Dům údajně koupila holešovická obec v roce 1882 s cílem umístit zde prozatímní dívčí obecnou a mateřskou školu. Průvodce Kronika královské Prahy a obcí sousedních z roku 1904 k domu uvádí: „bývalá škola, kde je dnes expozitura magistrátní“. Už na jaře 1883 souhlasilo zdejší zastupitelstvo s umístěním obecního úřadu do tohoto objektu.
Po sloučení spojených obcí Holešovice a Bubny s Prahou v listopadu 1884 se jednalo o třetí nejcennější nemovitost, respektive majetek, který obec do svazku s Prahou přinesla, po tehdy nové škole v Jablonského ulici a obecní plynárně. Po sloučení Holešovic-Bubnů s městem a vzniku Prahy 7 zde sídlila magistrátní úřadovna, která byla jakousi obdobou radnice Prahy 7. Řešily se tu zejména živnostenské záležitosti, místní poplatky, civilní matrika, ale i agenda vojenské správy apod.
Dům však sloužil i pro jiné účely, zejména ty, které byly spojené s výkonem agend a působnosti obce. Kupříkladu zde byly k nahlédnutí voličské seznamy pro obecní volby a fungovala tu i volební místnost.
V roce 1900 byl v objektu umístěn sirotčinec pro chlapce. O čtyři roky později se v místě vydávaly poukazy na obědy pro nezaměstnané. V roce 1920 zde sídlila bytová komise a organizace Péče o mládež Praha VII. Ve třicátých letech se ale většina agendy i úředníci přesunuli do tehdy nové budovy Elektrických podniků v Bubenské ulici. Po 2. světové válce sídlil úřad v prozatímních stavbách ve Veletržní ulici, v tzv. Dřeváku. V domě na rohu Železničářů a Za Papírnou později vznikly byty nízké kvalitní kategorie a dům postupně chátral, až byl nakonec roku 1981 zbourán.
Dům má zelenou
Na tento pozemek o zastavitelné ploše 783 m2 nechala MČ Praha 7 již v roce 2012 zpracovat studii na bytový dům Otakar o 10 nadzemních podlažích, který nabízel 75 bytů a skoro 70 parkovacích míst. Městská část však od tohoto značně předimenzovaného projektu později i z důvodu jeho nesouladu s charakterem okolní zástavby a územně plánovací dokumentací upustila. Nikoliv však od myšlenky na stavbu nového městského domu. Plné obnovení projektu nastalo ve chvíli, kdy byla v září 2021 Zastupitelstvem hl. m. Prahy schválena dotace z Fondu rozvoje dostupného bydlení ve výši 170 mil. Kč. Tato částka má pokrýt náklady od architektonické soutěže až po realizaci.
45 návrhů
Mezinárodní architektonickou soutěž vyhlásila Praha 7 s organizátorem soutěží Moba Office v červenci tohoto roku. Své návrhy do soutěže přihlásilo 45 architektonických studií. Mezi autory byli kromě tuzemských architektů zastoupeni také zahraniční účastníci z Německa, Maďarska, Polska, Rumunska či Velké Británie. První cenu obdrželo studio Apropos Architects, které působí v Praze, Curychu a Haagu. Druhá cena připadla architektonické a projekční kanceláři AVE architekt z Plzně, na třetí pozici se umístil architekt Matěj Šebek z Prahy.
Všechny soutěžní návrhy najdete na výstavě v přízemí radnice od 28. listopadu do 16. ledna. Elektronicky jsou k vidění na webových stránkách: www.cceamoba.cz/souteze/p7b.
Vítězný soutěžní návrh bude v následujících měsících ještě podrobněji dopracován. Odhadované stavební náklady jsou vyčísleny na 150 milionů Kč s DPH. Nový městský bytový dům by na Sedmičce mohl stát zhruba do čtyř let.
MODULOVÉ BYDLENÍ
Objekt vítězného studia Apropos Architects má 6 nadzemních podlaží a 1 ustoupené podlaží do ulice Železničářů a 5 plných nadzemních a 1 ustoupené podlaží do ulice Za Papírnou. Dům navazuje na okolní zástavbu a výraz budovy i použitý materiál odkazují na industriální minulost Holešovic díky fasádě z lícových cihel v odstínu bordó.
Dům je členěn v pravidelném modulu na jednotlivé základní stavební jednotky – byty 1+kk o velikosti 30 m2. V objektu je tak v základní podobě navrženo přes 60 bytových jednotek této velikosti, z nichž 30 % tvoří bezbariérové byty. Počet bytových jednotek je však koncipován s vysokou mírou variability. Byty jsou určené jak pro seniory či lidi se zdravotním omezením, tak jako startovací byty pro mladé rodiny a samoživitele či služební byty pro učitele, zdravotní sestry, policisty nebo hasiče. Byty jsou tedy navrženy tak, aby bylo možné jejich snadné spojení do větších celků pro potřeby vícečlenných rodin.
Byty jsou pak vybavené venkovní lodžií nebo terasou orientovanou vždy do ulice. Tím budou chráněny před hlukem z dopravy, poskytnou soukromí a zároveň nabídnou nadstandardní venkovní prostor malým bytům. Charakteristický výraz propůjčují domu i exteriérové textilní závěsy, kterými je možno jak lodžie, tak i pavlač dle potřeby obyvatel uzavírat nebo zcela otevřít.
Komunikace domu je tvořena chodbou a schodištěm a také dvorní, širokou pavlačí. Právě pavlač je důležitým sociálním bodem návrhu, protože nabízí místo k náhodnému setkávání či posezení a v důsledku i k vytvoření silné sousedské komunity. „Rádi bychom, aby se nájemníci v domě potkávali, poznali se a trávili spolu čas,“ zaznívá v návrhu vítězného studia. Komunitní forma domu je posílena i navrženou klubovnou v přízemí s přístupem do zahrady vnitrobloku a dále také střešní terasou se zahradou s možností pěstování bylin a zeleniny.
Dům se zelenou střechou počítá také s fotovoltaickými panely, které budou využity k pokrytí společné spotřeby energie v domě, jako je třeba osvětlení společných prostor.
Dešťová voda ze střech a ze zpevněných venkovních ploch se bude sbírat do retenčních nádrží a bude využívána pro závlahu zahrady a dvora a na splachování toalet.
Parter domu bude aktivní, kromě komerční části, kde se může usídlit například kavárna, zde bude umístěna i nedostatková občanská vybavenost. V tuto chvíli Praha 7 počítá s dětskou skupinou pro minimálně 21 dětí, která bude mít vlastní přístup do zahrady ve vnitrobloku.