Územní plán je plán rozvoje města nebo obce. A podle zákona ho v Česku musí mít každá obec. Říká, kde a co je možné stavět, a kde to naopak možné není. Nepřikazuje, aby stavby vznikaly, ale právně tuto možnost umožňuje, nebo neumožňuje. O umístění konkrétní stavby pak s územním plánem v ruce rozhoduje stavební úřad. Definuje však také podobu veřejného prostoru, například kde vznikne park, školka, nemocnice nebo kudy povedou silnice.
Územní plán pro velká města je i vzhledem ke komplikované české legislativě relativně složité dokončit, jelikož plán musí být společnou dohodou. Musí totiž vyvážit veřejné zájmy občanů s představami a cíli vlastníků pozemků tak, aby se město dlouhodobě rozvíjelo udržitelným způsobem, a často protichůdné požadavky sloučit do pevně daných pravidel, která vyplývají ze stavebního zákona.
Praha se mění
Pražský územní plán pořizuje magistrátní Odbor územního rozvoje (UZR), Institut plánování a rozvoje hl. města Prahy (IPR) je pak jeho projektantem, který dodá městu návrh. Současný pražský územní plán platí od roku 1999 a již neodpovídá potřebám současného města. Podléhá stovkám změn ročně, což zpomaluje rozvoj metropole.
Jako každé město se i Praha za poslední roky výrazně proměnila, a proto již několik let IPR řeší plán nový. Metropolitní plán by měl umět reagovat na otázky bydlení, klimatické změny i veřejné vybavenosti. Plán je tak důležitý téměř pro každého, ať už v Praze žije, nebo do ní jen dojíždí za prací. Z Plánu se totiž dozví, nakolik a jakým způsobem se může v budoucnu proměnit jeho bezprostřední okolí. Při koupi nemovitosti je zase možné se podívat, zda se ve vaší blízkosti nechystá něco, co by mohlo ovlivnit kvalitu vašeho života.
Zrod Plánu
Zadavatelem Metropolitního plánu byla samospráva hl. m. Prahy, tedy její tehdejší politická reprezentace. Celé zadání, v němž se stanovily hlavní cíle Plánu, schválilo pražské zastupitelstvo v září 2013. Návrh Metropolitního plánu byl poprvé veřejnosti představen v červnu 2018 v rámci tzv. společného jednání, během něhož podávala veřejnost připomínky, ale svá stanoviska uplatnila zejména ministerstva a úřady. UZR pražského magistrátu po tomto projednání evidoval 14 475 jedinečných připomínek a dále téměř 30 000 věcně shodných, duplicitních připomínek.
Veškeré připomínky byly vyhodnoceny a zapracovány do aktualizované verze, která je až do 30. června představena veřejnosti na výstavě To je Plán! v Centru architektury a městského plánování (CAMP, Vyšehradská 51, Praha 2). S podobou plánu se můžete seznámit také v digitální podobě na stránce metropolitniplan.praha.eu. Kolečko připomínek se tedy točí již podruhé a opět se můžete k budoucí podobě Prahy vyjádřit.
Mám připomínku!
Připomínky k MP lze podat online nebo osobně. Online připomínky se podávají elektronicky přes webovou aplikaci. Aplikace nejprve ověří vaši identitu, poté vás provede připomínkováním krok po kroku a po odeslání připomínku obdrží přímo Magistrát hl. m. Prahy. Do aplikace se lze přihlásit přes Portál Pražana několika způsoby – skrze bankovní identitu, datovou schránku či jinou elektronickou identitu. Pokud žádnou z těchto variant nemáte nebo potřebujete s přihlášením pomoct, na stránce metropolitniplan.praha.eu najdete i návod.
Pokud chcete podat připomínku fyzicky nebo pomoct s její formulací, je tak možné mimo jiné učinit během výstavy v CAMP, a to do konce června, od úterý do čtvrtka od 9 do 18 hodin, v pátek do 16 hodin.
A co dál?
Po veřejném projednání budou všechny podané připomínky vyhodnoceny a výsledky budou zaneseny do nové podoby Plánu. Následně mohou nastat dva scénáře – pokud nedojde k podstatným úpravám návrhu, bude Metropolitní plán v upravené podobě předložen Radě hlavního města Prahy a zastupitelstvu
ke schválení, a to v průběhu roku 2023. Pokud by byl však návrh výrazně měněn, bude se opakovat veřejné projednání a občané dostanou opět možnost se k návrhu vyjádřit, avšak pouze k jeho měněným částem.
Principy Plánu
Porozumět Metropolitnímu plánu ovšem pro laika není dvakrát jednoduché, a proto IPR pořádá nejen zmíněnou výstavu, ale i velké množství doprovodných akcí (více v samostatném boxu). Přesto se i v tomto textu můžeme opřít o několik základních bodů.
Praha je tvořena různými lokalitami, z nichž každá má svůj specifický charakter, vzhled, výšku domů nebo třeba šířku ulic. Plán k nim proto přistupuje individuálně a respektuje každou z nich. Plán má za cíl do budoucna zamezit nemilým překvapením a zajistí třeba, že ve vilové čtvrti nevyroste mrakodrap. Chce regulovat panoramata, zajistit ochranu horizontů a výškovou regulaci staveb.
Plán má za cíl ochránit stávající parky a podpořit vznik nových. Jeho součástí je rovněž vymezení sítě biocenter a biokoridorů, které přispějí k ekologické stabilitě, ochraně zvířat a rostlin a k zadržování vody v krajině. Tématem je i samotná řeka – koryto řeky i s blízkým okolím totiž vymezuje a chrání a současně řeší také protipovodňovou ochranu.
Plán zároveň usiluje o maximální vybavenost každé čtvrti, aby měli její obyvatelé vše potřebné přímo v místě bydliště. Stávající občanská vybavenost je chráněna, protože bude vymezena plošně. Co to znamená? Místo, kde má stát např. nemocnice, je jasně vyznačeno a nikdo tam nebude moci postavit třeba kancelářský komplex.
Jednou z nejdůležitějších regulací je pak stanovení jasné hranice města, aby se dál nerozpínalo do krajiny. Současná situace je totiž zásadním problémem Prahy. Nestaví se uvnitř, ale na okraji města, čímž trpí nejen krajina, ale i peněženka, protože kupříkladu budování infrastruktury je finančně náročnější.
Praha není skanzen
Možná se vám to nezdá, ale současná metropole má na svém území velké prostorové rezervy. Typickým příkladem mohou být nezastavěné plochy, které se v posledních letech stávají středem zájmu developerů. U Masarykova nádraží vzniká komplex společnosti Penta podle návrhu slavné architektky Zahy Hadidové, novou podobu má bývalá vlečka nádraží Těšnov, dnes takzvaný Rohanský ostrov, a obrysy získává i budoucí využití nákladového nádraží Žižkov. Prakticky k největším územím pro budoucí zástavbu patří naše Bubny-Zátory, v nich umístěný Památník ticha a nedaleká Vltavská filharmonie.
Plán přijíždí k nám!
Sedmička poslední měsíce rozvojovými tématy žila. Od února do dubna bylo možné vyjádřit se k územní studii Bubny-Zátory. V polovině května byl představen vítěz architektonické soutěže na Vltavskou filharmonii. A rozvoj je u nás i dál jedním z předních témat. Již ikonický bílý kontejner IPR v červnu na dva dny zakotví na Strossmayerově náměstí, a to v pondělí 6. června od 12 do 20 hodin a v úterý 7. června od 14 do 18 hodin. V něm se vám otevře svět proměny města a budete se moci zeptat na vše, co vás zajímá. Záleží i na vás, jaká bude Praha budoucnosti.
K čemu slouží územní plán?
Územní plán je součástí celého systému tzv. územně plánovacích dokumentů. Ty stanovují pravidla a regulativy pro rozvoj území v různé podrobnosti a perspektivě od nejobecnější Politiky územního rozvoje, která platí pro celou Českou republiku, až po nejpodrobnější regulační plán, jenž stanoví detaily pro konkrétní městskou čtvrť či lokalitu. Pro samosprávu představuje zásadní podklad pro rozhodování – co se má kde z veřejných peněz vybudovat, co je potřeba prioritně podpořit, a co může naopak počkat. Vlastníkům pozemků pak územní plán stanoví, jak mohou se svým pozemkem nakládat a kde se bude či nebude moct stavět. Plán investorům zároveň stanovuje pravidla, která má připravovaný záměr respektovat.
3 v 1! Výstava, Plán i připomínka!
Výstava To je Plán! probíhá v obou sálech CAMP. V Černém sále se seznámíte s pěti základními principy pražského Metropolitního plánu. Přístup k tématům jako klimatická změna, dostupnost bydlení, veřejná prostranství nebo vybavenost města je znázorněn pomocí podlahových projekcí. Panoramatická stěna prostřednictvím ručně malované animace rozhýbává Prahu tak, jak ji dnes známe.
V Bílém sále je představen samotný návrh Metropolitního plánu v aktualizované verzi. Zde se můžete seznámit s dokumentací, klást konkrétní dotazy pořizovatelům i zpracovatelům Plánu, případně přímo na místě podat k aktualizovanému návrhu připomínku. Prostor máte do 30. června, vždy od úterý do čtvrtka od 9 do 18 hodin, v pátek do 16 hodin.
Připomínky lze podávat také online do 30. června na stránce metropolitniplan.praha.eu.
Výstava je k vidění do konce června. CAMP je otevřen od úterý do neděle v čase 9–21 hodin. Vstup volný.
www.praha.camp
Doprovodný program
1. 6. 19.00 Diskuze: Veřejná vybavenost:
Mají si kde hrát? Jak Plán zajistí, že se v budoucnu nestane, aby pro školu, sportoviště nebo lékařské zařízení zbyl v rámci nové výstavby ten nejhorší pozemek? A jak Plán usiluje o maximální vybavenost každé pražské čtvrti?
8. 6. 19.00 Diskuze: Klimatická změna:
Temná džungle Zajišťuje Metropolitní plán dostatečnou ochranu přírody? A jak využívá volné plochy v centru? Dokáže zabránit rozrůstání města do volné krajiny?
10. 6. 16.30 Komentovaná prohlídka výstavy
15. 6. 19.00 Diskuze: Veřejný prostor: Co? Barák!
Podporuje Metropolitní plán existenci lokálních sousedství? A jak podporuje vznik kvalitních veřejných prostor?
20. 6. 18.00 Komentovaná vycházka: Fenomén zahrádkářské kolonie
V čem spočívá důležitost zahrádkářských kolonií ve městech? Proč jsou pro jejich uživatele tak důležité? Vydejte se na vycházku územím zahrádkářské kolonie u Litovického potoka. Sraz před kinem Ořechovka.
29. 6. 19.00 Diskuze: Prostředí okolo nás:
Ukradená panoramata Jak Metropolitní plán vymezuje a popisuje jednotlivé městské lokality? Proč je jejich mapování důležité pro jejich další rozvoj? Má Plán vliv
na panorama, které je pro stověžatou Prahu tak typické?
Na diskuzích budou přítomni zástupci města, autoři Metropolitního plánu, členové občanských spolků a další odborníci.
Akce jsou tlumočeny do českého znakového jazyka. Rezervace míst na goout.net.