Pokud jste se před nějakými sedmi lety vydali na průzkum levého břehu Vltavy, pak jste mezi Trojským mostem a mostem Barikádníků až k výběžkům tzv. Holešovické kosy našli leda tak odpadky a nepořádek. Mnoho lidí ani netušilo, že za protipovodňovou zdí v ulici Varhulíkové se nachází veřejně přístupná zeleň.
Od parkoviště k parku
První vlaštovkou v roce 2017 bylo zrekonstruování stezky na vltavském břehu mezi mostem Barikádníků a Trojským mostem, následovalo zrušení odtahového parkoviště u východního vstupu do budoucího parku, na podzim 2019 pak došlo k demolici zpevněných ploch a vznikla zde dvě sportoviště. Velká energie se věnovala opakovanému úklidu v okolí pilířů mostu Barikádníků. Místo o rozloze 2,9 ha tak postupně ožívalo, svůj nový domov zde našla i komunitní zahrada Prazelenina a původně opomíjený kout se stal oblíbeným cílem lidí z okolí.
Aby radnice prostor co nejlépe přizpůsobila návštěvníkům a pochopila jeho dosavadní využití, uspořádala v roce 2017 první veřejnou vycházku. Dalším pokusem vrátit prostor lidem byla i – bohužel marná – snaha získat dotaci od Nadace Proměny Karla Komárka.
V červnu 2020 radnice vytvořila dotazníkový průzkum, kterého se zúčastnilo 64 respondentů. Výsledek ukázal, že skoro 70 % oslovených se do parku dostane pěšky do 10 minut a zavítají tam ve všedních dnech i o víkendech. Nejvíce si zde cení vzrostlých stromů, blízkosti řeky a velké zelené plochy. Novému parku ale chybělo jméno, a proto následovala další anketa.
Od června do srpna 2020 se na radnici sešlo 185 návrhů, zaznívaly názvy jako Mokřadská riviéra, park U Staré vlečky nebo Varhulka. Nakonec byl vybrán název park U Vody.
Komunitní zahrada i ovocný sad
Urbanisticko-krajinářská soutěž o podobě nového parku probíhala od září do prosince 2020. Od návrhů se očekávalo nejen znovunavázání vztahu s řekou s ohledem na možné zaplavení území a nutnost adaptace města na klimatickou změnu, ale i umocnění komunitního potenciálu a vazba na blízké školy. Do soutěže se přihlásilo 20 různých návrhů. Někteří autoři se vydali cestou přírodě blízkého parku, jiní se rozhodli pro lužní les či městský park. Všechny přihlášené projekty jsou k vidění na stránce www.soutez-o-navrh.cz/park-u-vody. Odbornou porotu nejvíce zaujal návrh kolektivu architektek pod vedením Terezy Mácové z Atelieru YYYY. Co nového parku přinese?
Kromě laviček, odpadkových košů a lepšího přístupu k řece počítá projekt se zachováním volné zelené plochy. Park zprůchodní nové cesty i cyklostezka, stávající zeleň obohatí nová výsadba včetně ovocného sadu. V plánu je zachování komunitní zahrady. Protože se park nachází v záplavovém území, nemůže zde vzniknout žádná pevná stavba. Sociální zařízení pro návštěvníky parku by mělo fungovat v opravené magistrátní budově v ulici Varhulíkové. S čím vším se musely architektky při návrhu vypořádat, se dozvíte v rozhovoru s Terezou Mácovou najdete v přiloženém boxu.
Za dva roky
V polovině srpna 2021 proběhlo i doposud poslední participační setkání občanů se zástupci městské části a projektantkami krajinářského ateliéru YYYY. Na místě byly instalovány tři informační panely s tematickými okruhy – cestní síť, vybavenost parku, zeleň – a projektantky představily svou vizi. Souběžně probíhala u nástěnek diskuze a podněty účastníků se zaznamenávaly do pracovních listů. „Od občanů zaznívaly požadavky na možnost občerstvení společně s kvalitním zázemím (toalety a sprcha), umístění laviček, lepší přístupnost řeky ze břehu, vymezení prostoru pro volný pohyb psů, půjčovnu sportovních potřeb atp. V budoucím parku by návštěvníci rádi viděli třeba ovocné stromy a zeleň, která nabídne ptactvu a ostatním živočichům útočiště i potravu,“ dodává Tereza Marková, vedoucí odboru rozvoje a péče o veřejný prostor MČ Praha 7.
Letos Sedmička plánuje zpracování projektové dokumentace pro příslušná povolení k realizaci. S úpravami parku by se mělo začít ke konci roku. Velkou část stavebních nákladů pokryje dotace z Norských fondů, kterou se radnici podařilo na tento projekt získat. Do zcela nového parku bychom mohli vyrazit na jaře 2024.
Perspektivní lokalita
Park U Vody však není jediným projektem v blízkosti mostu Barikádníků slibujícím park a zeleň. V jeho těsném sousedství každým dnem roste novostavba polyfunkčních budov s názvem Port7. Developerský projekt společností Skanska a Geone má celkovou rozlohu 48 000 m2 nových užitných ploch a skládá se ze sedmi budov s terasami, přičemž tři domy budou administrativní, a z areálu s veškerou potřebnou občanskou vybaveností – s obchody, restauracemi, hotelem nebo krátkodobým ubytovacím zařízením, jelikož územní plán
na místě nedovoluje stavět byty.
Naplánovaný je i přístav pro motorové a malé čluny. Nábřeží a mola budou místem kulturních a společenských akcí i prostorem pro vodní sporty. Propojení okolí s novým areálem a řekou bude pro pěší realizováno průchodem pod železničními nástupišti nádraží Holešovice. Kromě nových staveb však projekt počítá i se zachováním a rekonstrukcí dvou stávajících objektů: bývalý hospodářský dvůr U Šimků se stane wellness a saunovým centrem, původní halový objekt Armovny se přemění na sportovní lofty. Na břehu se počítá i s budoucí možnou zastávkou říční tramvaje.
Ať už se nám to líbí, nebo nelíbí, Skanska má Prahu 7 v oblibě. Právě tento koncern v srpnu 2017 ve spolupráci se Sedmičkou otevřel již zmíněnou zrekonstruovanou stezku po vltavském břehu mezi mostem Barikádníků a Trojským mostem, o rok později pak kancelářskou budovu Visionary v Plynární ulici. Jeho třetím holešovickým projektem je budova Mercury v ulici Argentinská. Do doby, než projekt nové kancelářské budovy získá všechna potřebná povolení, zůstane v provozu stávající administrativní objekt. Skanska pro stavbu plánuje v maximální možné míře využít principů cirkulární ekonomiky a použít materiály ze stávající budovy, která na pozemku stojí. V neposlední řadě firma provádí i aktuální stavbu Holešovické lávky.
Do Troji a ještě dál
Sedmička o zvýšení prostupnosti nábřeží a jeho úpravu pro celou řadu rekreačních a sportovních aktivit usiluje dlouhodobě. V roce 2016 se proto rozhodla uspořádat ve spolupráci s Centrem současného umění DOX a Velvyslanectvím Nizozemského království dvoudenní odbornou konferenci, workshop a diskuzní večer na téma Město a řeka – levý břeh. Konference přinesla inspiraci a zkušenosti autorů významných úprav nábřeží ve velkých evropských městech, například Amsterodamu, Paříži, Vídni nebo Barceloně.
S prezentací příkladných tuzemských i zahraničních projektů zohledňujících vodu jako přírodní živel se budeme moci seznámit i letos v květnu. Další mezinárodní konference věnovaná motivu města a řeky, tentokrát v kontextu jedinečného území Trojské kotliny, proběhne v pátek 13. května od 17 do 22 hodin v Centru architektury a městského plánování (CAMP, Vyšehradská 51, Praha 2). Dotkne se jak ústředního tématu, tak i celkové koncepce nábřeží a přístupu k industriálním prvkům v cenné přírodě. Více informací najdete na stránce Konference Město a řeka.
V roce 2017 byla hl. m. Prahou schválena koncepce Císařského ostrova, kterou o rok později následoval vznik iniciační, koordinační a správní organizace Příměstský park Trojská kotlina. Věc totiž není tak jednoduchá. Území je rozděleno mezi celou řadu správců a vlastníků s odlišnými zájmy a odpovědnostmi a spadá pod čtyři městské části – Prahu 6, 7, 8 a Troju. Členem spolku je Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR), Magistrát hl. města Prahy a zmíněné městské části. Koordinace tak může zajistit vyvážený rozvoj území jako celku a provázat všechny související projekty. Jedním z nich je také dlouhodobý záměr propojení Trojské kotliny s budoucím Rohanským parkem a rekreační oblastí Rokytka či projekt Divoká Vltava, jehož cílem je nejen zlepšení protipovodňové ochrany rozšířením hlavního koryta řeky a vytvoření štěrkových ostrovů, které se budou v čase proměňovat, ale i vybudování bezpečnostního průlehu – opatření zadržující vodu a půdu v krajině.
Příměstský park
Trojská kotlina byla kdysi malebným venkovem s poli, sady, zahradami a vinicemi. Během uplynulých staletí zde vznikaly významné kulturní areály – po levé straně Královská obora s Výstavištěm, po pravé zámek s parkem, zoo a botanická zahrada – a rovnocenné soužití s řekou bylo postupně nahrazeno jejím jednostranným využitím.
V 21. století se však znovu učíme, jak projektovat v souladu s přírodou a jak o ni koordinovaně pečovat. Odpovědi hledal i evropský projekt Periurban Parks ve Strategii pro rozvoj příměstské krajiny (Troja 2012), který Trojskou kotlinu vytipoval jako pilotní území pro zřízení místní správy. Příměstský park nemá dosud v českém legislativním prostředí pevný rámec a subjektivitu, jako je tomu například v Itálii, kde vedle národních parků existují také parky příměstské. V osvědčeném manažerském pojetí nejde pouze o údržbu zeleně nebo ochranu přírodních lokalit, ale také o vyvážený sociální, kulturní a ekonomický rozvoj v souladu s přírodou. Příměstský park Trojská kotlina byl založen a registrován v roce 2018 na základě memoranda o spolupráci, jako společná platforma zapojených městských částí a Koalice pro řeky, podporovaná hlavním městem Prahou.
Potkejme se 14. května
Každoroční setkání s názvem Den pro Trojskou kotlinu se snaží veřejnost seznámit nejen s novinkami a připravovanými projekty, ale i díky kulturnímu a sportovnímu programu představit zdejší potenciál volnočasových aktivit.
První Den pro Trojskou kotlinu zorganizovali v září 2019 na břehu Vltavy u vodáckého kanálu členové spolku Příměstský park a účastnily se ho i kluby a sdružení působící na všech dotčených územích. Setkání s veřejností s piknikem na louce představilo výstavu o parku a volnočasové sporty v přírodě.
O rok později se otěží chopila Sedmička a připravila setkání v místě nově vznikajícího parku. Na návštěvníky čekala venkovní výstava o projektech připravovaných v Trojské kotlině, komentovaná procházka a participativní setkání k revitalizaci Císařského ostrova, představení nového parku a bohatý doprovodný program pro děti i dospělé. V návaznosti na toto setkání vytvořila Sedmička ve spolupráci s IPR na území Trojské kotliny naučnou stezku. Podél Vltavy najdete i nyní cedulky s QR kódy, díky nimž se dozvíte více nejen o historii starých Holešovic. Na jednotlivých zastaveních jsou k dispozici také informace o všech připravovaných projektech, například o parku vodních sportů v Troji, o úpravě nábřeží ve Stromovce nebo třeba o myšlence propojení Podbaby a Troji. Malý okruh z Holešovic přes Císařský ostrov a Trojskou lávku a zpět po pravém břehu má příznivou délku 4,5 km.
S novinkami a plány v Trojské kotlině jste se mohli seznámit i v listopadu 2021 u dolní brány zámku Troja. Součástí programu bylo zahájení venkovní výstavy Trojská kotlina 2015–2030, urbanistická procházka, ochutnávky trojského vína či výtvarná dílna.
Letošní, již čtvrtý ročník Dne pro Trojskou kotlinu tentokrát oživí oblast Císařského ostrova, areál bývalé Bubenečské papírny v Praze 6 a osadu Rybáře u Trojského zámku. Návštěvníky čekají komentované procházky územím s různými zastaveními, návštěva nově otevřené střechy nové čistírny odpadních vod a bohatý kulturní a sportovní program. Informace se budou postupně objevovat na radniční webové stránce a v květnovém Hobuletu, ale už teď si sobotu 14. května poznamenejte do kalendáře. Pokud se vám podaří předchozí den navštívit zmiňovanou konferenci, možná pak budete na Vltavu v objetí města pohlížet s radostí a nadějí, že životy místních opět budou plynout v říčním rytmu.
O PARKU U VODY S ARCHITEKTKOU TEREZOU MÁCOVOU
Proč jste se s kolegyněmi z Atelieru YYYY do soutěže přihlásily?
Praha 7 byla donedávna mým dlouholetým domovem. V době vypsání soutěže jsem tu ještě bydlela a sídlil zde i náš ateliér. Vnímáme to jako poctu podílet
se na veřejném prostoru, který my samy užíváme.
Na co konkrétního se můžeme těšit? Jak se toto místo promění?
Gros parku zůstane stejné. Otevře se napříč generacemi a přibudou zpestření, co v něm dělat. Zároveň jsme ale nechtěly prostor limitovat nekonečnou řadou atrakcí, ale nechat ho svobodně otevřený. Bude to neobyčejně obyčejný park, kde si můžete přečíst knížku, sednout k řece, krmit labutě, mít venkovní školní výuku, pustit psa, dát si rande nebo si jít zaskejtovat. V mimořádných částech roku tam bude prostor i pro letní kino nebo malý festival či divadlo. Své místo tam stále bude mít komunitní zahrada s kavárnou.
Jak se změní místní zeleň?
Zeleň by měla z velké části zůstat zachovaná. Naším stavebním kamenem je pracovat s tím, čemu se tam nejlépe daří, tedy s původní vegetací. Přibudou sady z původních ovocných dřevin, což ocení nejen ptáci a hmyz. Člověka potěší stín pod pravidelným rastrem stromů. K případnému kácení dojde spíše z havarijních důvodů jednotlivých stromů. Byl proveden podrobný průzkum aktuálního stavu dřevin, abychom dokázaly určit, zda nemůže strom nikoho ohrozit. A plánujeme postupnou obnovu stromů.
Kterou část svého návrhu považujete za nejoriginálnější?
Asi práci s jednotlivými vrstvami. Citlivě jsme navazovaly na jednu po druhé – historie, industriální odkaz, stará rybářská osada, otevřenost, přístav. Tenhle park by nemohl vzniknout nikde jinde než tady. To je ostatně náš odkaz, který ctíme s každým svým projektem. Není mnoho míst v Praze, kde nevadí, když vejdete do záhonu nebo si sednete na kus betonu a máte pěkný výhled. Materiály použité v parku U Vody by měly být extrémně odolné, což dává i velkou svobodu v užívání. Chtěly jsme park co nejméně svázat a zároveň mu vtisknout jasný charakter. Měl by působit bezpečně, ale i trochu divoce.
Co pro vás bylo nejtěžší?
Asi nejvíce nám daly zabrat vstupní prostory. Nakonec se z nich stalo pracovní logo parku – „rozprsky“, jako když nalijete olovo do vody a pak se z něj hádá budoucnost. Složité bylo také vyrovnat se se všemi požadavky zadání. Chvíli jsme dokonce přemýšlely, že soutěž vzdáme, protože jsme téměř nemohly hýbat s prostorem kolem řeky kvůli již vyprojektované stezce.
Jakou roli ve vašem návrhu hraje řeka a industriální minulost tohoto místa?
Obojí velkou. Jak materiály, tak i forma odpovídají tomu, jak se bude území zaplavovat a co vše musí zvládnout. Plánujeme čerpat vodu z Vltavy do fontány, snad na to zbudou peníze i při realizaci. Řeka se v parku bude objevovat nejen ve fontáně, ale i v typické vegetaci. Navíc vznikne pár míst, kde k ní bude možné sejít a dotknout se jí, posedět u ní či se vylodit na břeh. Tam si pomůžeme betonovými panely, které odkazují na industriální historii místa. Ta bude zachycena i v kolejích bývalé vlečky, lampách a návěstidle.
Je něco, co by se vám v parku líbilo, ale není to realizovatelné třeba z technických důvodů?
To se teprve uvidí. Velmi rády bychom oživily temný oblouk pod mostem Barikádníků skateparkem, což může být zároveň bariéra při povodních. Další věc je, že bychom s tímto temným místem rády pracovaly jako s venkovní galerií s muralem na stěnách a stropech mostu, ale je otázka, zda nám to bude umožněno. Věříme, že by právě tyto atributy pomohly nejtemnější část parku oživit tím správným směrem. Vše je ale teprve v jednání.
HISTORIE TROJSKÉ KOTLINY
Příroda Trojské kotliny sloužila především českým vládcům k odpočinku a povyražení. Místodržitelský letohrádek stojí v Královské oboře už od 15. století, Císařský mlýn si nechal Rudolf II. přestavět na honosné letní sídlo. Trojský zámek byl zbudován na sklonku 17. století jako příměstská vila Václava Vojtěcha ze Šternberka. Architekt Jean Baptiste Mathey moudře umístil budovy na hranu říční nivy, do které zasahovala pouze zámecká zahrada. Lužní les na levém břehu řeky byl už od středověku chráněn coby honební revír českých panovníků. Za Rudolfa II. byly některé jeho části zahradně upraveny.
Počátkem 19. století započala proměna obory v moderní romantický park, dnešní Stromovku, která si jen sporadicky zachovala svůj původní krajinný ráz. V 19. století se staly malebné trojské břehy spolu s přilehlou Stromovkou široce oblíbeným výletním místem. Výletní restaurace v Troji a Podhoří byly populárním cílem víkendových procházek. V restauraci U Loskotů odpočívali výletníci a jedli vltavské grundle, ale také zde zasedaly místní spolky.
Úrodná říční niva byla už od raného středověku využívána hlavně k pasení dobytka a pěstování plodin. Na trojských svazích se rozkládaly vinice a především ovocné sady, které zasahovaly až do nivy. Například Podhoří bylo vyhlášené svými třešněmi.
Řeka byla mimo jiné využívána k dopravě nákladu na lodích tažených koňmi. Ke „koníčkování“ sloužily hráze, jejichž zbytky můžeme na březích Vltavy spatřit dodnes. Na každém břehu řeky pracoval jeden mlýn: tomu na pravém břehu se říká Trojský, na levém stál mlýn Císařský. Oba mlýny byly umístěny v úrovni dolního okraje trojské peřeje, kde měl proud řeky podpořený jezy největší spád. Mlýny byly jedinými stavbami, které tradičně ležely přímo v nivě. Až v novověku byly do nivy vytlačeny i domy chudých rybářů, které proto musely být uzpůsobeny pravidelným záplavám. Říční vodu využívala i brusírna drahokamů, jež vznikla v části Císařského mlýna za Rudolfa II., a posléze v 19. století i zdejší textilní manufaktura a první strojní papírna.
POROVNEJTE SI HISTORICKÉ A SOUČASNÉ MAPY PRAHY
Projekt Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy s názvem Dvě Prahy nabízí srovnání současné mapy Prahy s mapami z období před 80, 60, 40 a 20 lety. Projekt tak umožňuje porovnávat podobu území ve dvou časových obdobích zachycenou na ortofotomapách. V aplikaci je také možné porovnávat historické plány města. → www.dveprahy.cz
VYHLÁŠENÍ SOUTĚŽE NA VEŘEJNÉ TOALETY A OBČERSTVENÍ U PARKU U VODY
MČ Praha 7 vyhlásila soutěž na pronájem vymezené části 1. nadzemního podlaží v nebytovém objektu na adrese Varhulíkové 12/302 za účelem provozování veřejných toalet a občerstvení. Předpokládané zahájení stavby parku se očekává ke konci tohoto roku a jeho otevření přibližně na začátku roku 2024. Bližší informace najdete na stránce www.praha7.cz/pronajmy v přehledu volných nebytových prostor pod číslem 003. Příjem nabídek končí 1. června 2022 v 9 hodin.
Tak jde čas s parkem U Vody
2017 Diskuze o vzniku nového parku
2019 Demolice betonového překladiště
2020 Dotazníkový průzkum mezi návštěvníky parku o jeho budoucí podobě – výsledky
2020 Přijetí oficiálního názvu park U Vody
2020 Urbanisticko-krajinářská soutěž o návrh
2020 Veřejné setkání a venkovní výstava v rámci Dne pro Trojskou kotlinu 2020
2021 Výsledky soutěže a výstava soutěžních projektů ve vestibulu radnice
2021 Zahájení projektových prací a konzultace vítězného soutěžního návrhu s veřejností
2022 Zpracování projektové dokumentace pro příslušná povolení a realizaci
2022 leden–březen výstava Trojské plány XV. v Galerii u lávky
2022 Mezinárodní konference Město a řeka – 13. května
2022 Den pro Trojskou kotlinu 2022 – 14. května
2022/2023 Zahájení realizace projektu
2024 Dokončení parku a jeho slavnostní otevření
