Jedna knihovna vypadá jako šikmá věz v Pise, druhá připomíná hliníkový chlebník, třetí červeného parazita přisátého k lampě a čtvrtá jen nenápadně vykukuje ze škvíry mezi domy. Všechny mají ale jednu věc společnou – navrhli je studenti produktového designu Vysoké školy uměleckoprůmyslové (VŠUP) na míru Letné a Holešovicím tak, aby ladily s okolím, byly volně přístupné, přestály déšť i chumelenici a každý do nich mohl uložit nebo si zdarma vzít knížku podle svého výběru.
Na tomto principu knihobudky fungují – v jeden den se na jedné poličce vedle sebe může objevit Padesát odstínů šedi s Babičkou Boženy Němcové, aby je o den později vystřídal Ferda Mravenec se sebranými spisy Martina Heideggera. Od září by se měly objevit i v ulicích Prahy 7 – radní vybrali návrhy Natálie Navrátilové a Matyáše Kočnara.
Dobrovolní knihovníci
Navrhnout outdoorové knihovny dostali v minulém semestru za úkol studenti Michala Froňka a Jana Němečka ze studia Olgoj Chorchoj. „V našem ateliéru produktového designu se velice často zabýváme veřejným prostorem, což je podle mě bolavé místo Prahy,“ vysvětluje Froněk, zatímco se se studenty chystá do italského Milána na mezinárodní veletrh designu. „Také dlouhodobě spolupracujeme s firmou Mmcité, která podobný venkovní mobiliář s originálním designem vyrábí pro celý svět.“
Aby knihobudka fungovala, musí splňovat několik kritérií – být přístupná, odolná vůči počasí, trvanlivá a musí se o ni někdo starat. Proto knihovničky vznikají v blízkosti kaváren, knihkupectví, knihoven nebo vlakových nádraží. Nemá-li knihobudka svého správce, stane se z knížek brzy salát. To samé platí i pro Sedmičku. Radnice tak začala hledat patrony, kteří by na knihovničky dohlédli. Zároveň se začaly vytipovávat vhodné lokality. „Kočnara bychom chtěli umístit ke hřištím a relaxačním místům, pro Navrátilovou vytipováváme jednotlivé domy. Bylo by dobré, kdyby se nám ozvali vlastníci, kteří by o něco takového stáli,“ dodává radní Pavel Zelenka.
Všechny studentské návrhy vycházejí z genia loci Prahy 7, kterého mají pod kůží i Froněk s Němečkem. „Na Letné jsem se narodil, bydlím tady. Mám to tu ,osahané‘ a myslím, že znám specifikum lokality. To jsme se s kolegou Němečkem snažili přenést na studenty,“ líčí designér. Když je řeč o Janu Němečkovi – i on má s Prahou 7 těsné vazby. Jeho otec byl sochař Zdeněk Němeček, autor prolézačky Sputnik ve Stromovce nebo Hokejisty před zimním stadionem na Výstavišti, maminka Kornelie zase letenská patriotka a autorka vystřihované znělky k televizním Zpívánkám.
Výstava na Miladě
Jak knihobudky fungují v reálu, si designéři nedávno ověřili například na dnech literatury v New Yorku. Na rozdíl od těch sedmičkových byly jen dočasné, takže nemusely tolik odolávat nepřízni počasí. Během zimního semestru se sešlo sedmnáct návrhů, z nichž Froněk s Němečkem vybrali čtyři nejlepší (viz fotografie). „Určitě nebyl problém s kreativitou, spíš naopak. Řešili jsme, jak zabránit tomu, aby přemíra nápadů zabila hlavní myšlenku,“ vzpomíná pedagog na zimní klauzury. Během nich byly modely návrhů k vidění ve škole na náměstí Jana Palacha. Nyní se přestěhují do informačního centra na třídě Milady Horákové, kde budou vystavené od 27. dubna do 4. června.
Radní posléze k realizaci vybrali návrhy Natálie Navrátilové a Matyáše Kočnara. U prvního z nich ocenili chytré využití zbytkového místa ve škvírách mezi domy, které jinak působí neesteticky a hromadí se v nich odpadky. Jde o nenásilné oživení ulice, knihovna nikoho neobtěžuje a přitom jde o milý detail. U Kočnara se líbilo konstrukčně jednoduché, estetické a funkční řešení, kdy jde o řemeslně zvládnutou práci s přidanou estetickou hodnotou. Přitom to není případ designu, který by na dálku křičel.
„Všichni studenti odvedli neuvěřitelnou práci, za kterou jim děkujeme,“ říká Zelenka. Navíc podle něj jde o ideální spolupráci mezi městskou částí a jinou veřejnou institucí, v tomto případě vysokou školou. Existuje sice možnost nechat si zrepasovat starou telefonní budku po vzoru pouličních knihovniček ve Velké Británii, ale radnice chtěla vytvořit něco hodnotnějšího a nerecyklovat cizí nápady pro své prostředí. Všechny studentské návrhy proto nabízí k využití i ostatním čtvrtím. A co by si například Froněk z takové knihobudky půjčil? „Nejraději nějakou klasiku, co jsem kdysi četl, abych trochu probudil paměť,“ přiznává.