Nepořádek kolem kontejnerů, odpadky na Letenské pláni, neudržované keře či nefunkční osvětlení – to jsou jen některé nešvary, kterých si čas od času můžeme v našich ulicích povšimnout. Radnice samozřejmě nemůže mít oči všude, a tak kromě standardních komunikačních kanálů využívá aplikaci Lepší místo. Díky ní může kdokoliv z nás jednoduše nahlásit, že něco někde není v pořádku. Od prosince 2014 do poloviny ledna 2017 sem přišlo jedenáct stovek tipů, 78 procent z nich je již vyřešeno, pět procent je neřešitelných a na zbylých sedmnácti procentech se právě pracuje. Náplň stížností je opravdu velmi různorodá, od černé reklamy přes úklid až po žádosti o změnu dopravního značení a tak dále.
Lepší místo má od srpna loňského roku na starosti zaměstnanec radnice Jiří Knitl, pro kterého je to často tak trochu detektivní práce. „Naše čtvrť se může na první pohled zdát jako jednotné a kompaktní území, ve skutečnosti je ale rozparcelovaná mezi celou řadu institucí, správců a firem. Mým úkolem tak často je najít zodpovědného člověka, závadu mu nahlásit a její řešení urgovat do té doby, než sjednám nápravu,“ vysvětluje svou roli vystudovaný kulturní antropolog. Samotný magistrát aplikaci Lepší místo ani jiný podobný „hlásič závad“ zatím příliš intenzivně nepoužívá, a tak se o nedostatcích dozvídá až takto zprostředkovaně. Radnice je tak spíše než prodlouženou rukou magistrátu jen jeho dozorcem, který jej kontroluje, což se mu zcela přirozeně moc nelíbí.
Omezené pravomoci
Pozice městské části je obecně značně komplikovaná. Může to znít jako paradox, ale starosta sebemenší české vesničky má větší pravomoci než starosta jakékoli pražské městské části. Postavení hlavního města je totiž v rámci České republiky velmi specifické. Hlavní město je současně obcí i krajem a vztahují se na něj vlastní zákony – Status hlavního města Prahy a dále zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze. Jednotlivé městské části tak na rozdíl od jakékoliv jiné obce v ČR nemohou vydávat ani místně platné vyhlášky. Přijetí vyhlášky, která by například řešila umístění reklamy, pohyb segwayů či psů nebo regulaci hazardu, je tak jen v kompetenci Magistrátu hlavního města Prahy (MHMP), stejně jako celá řada dalších agend jako například doprava nebo péče o zeleň, svoz odpadu atd.
Klíčová místa Sedmičky, jako jsou Letenské sady, Stromovka, Štvanice, Výstaviště nebo tržnice, navíc patří magistrátu a jsou jím či prostřednictvím jiných firem spravovaná (více viz box). Magistrát má tak na starosti nejen úklid v dané oblasti, ale třeba i správu dětských hřišť. „Nedávno si jedna maminka stěžovala, že na lanovku na hřišti U hrocha v Letenských sadech někdo neodborně připevnil kus drátu, o který se děti mohou poranit. Kontaktoval jsem magistrát a jím najatou správcovskou firmu, která má dozor nad hřišti na starosti. Společně s úředníky magistrátu jsme problém vyřešili,“ líčí typickou situaci Knitl.
Zorientovat se ve změti správců a majitelů pozemků vlastněných Prahou a jejími organizacemi je navíc samo o sobě oříšek. Někdy patří více majitelům nebo se o ně stará více správců, často navíc zcela v rozporu s obyčejným selským rozumem. Tak například stanice metra Nádraží Holešovice patří Technické správě komunikací (TSK), ale tamní pozemky Dopravnímu podniku. Ten například vlastní i pruh chodníku před mateřskou školou v Kostelní ulici. „Problém je, že pozemky v celé Praze jsou rozděleny často nelogicky mezi řadu hráčů, městská část by se přitom o majetek, který má přímo na očích, starala mnohem lépe. Něco takového by si ale vyžádalo velké pozemkové úpravy a komplexní systémovou změnu,“ vysvětluje radní pro rozvoj Lenka Burgerová.
Některý majetek magistrátu je již dnes svěřený do péče městským částem. V případě Sedmičky je to například Řezáčovo náměstí, ulice U Letenské vodárny, dětská hřiště Sedmikráska, Ortenovo náměstí, U Průhonu ad., dále pozemky a budovy základních škol a školek. Radnice má sice povinnost se o svěřený majetek starat, finanční příspěvek z magistrátu je ale přitom velmi omezený. Zatímco magistrát dostává ze státního rozpočtu na každého obyvatele Prahy 55 tisíc korun, radnice Prahy 7 získá na občana s trvalým bydlištěm od magistrátu necelé čtyři tisíce.
Tady zametám já!
Relativně zapeklitá je i otázka úklidu. Zde opět platí, že pokud oblast patří magistrátu, pak by se hlavní město mělo starat i o její čistotu. Ne vždycky se to ale děje. „Plocha Letenské pláně je často po nějaké akci zaneřáděná odpadky. Občané si zcela přirozeně stěžují na radnici, my kontaktujeme magistrát či správcovské firmy, které mají různé části pláně a parku na starosti. Celý proces ale samozřejmě chvíli trvá a občan může mít pocit, že radnice záležitost neřeší,“ vysvětluje Jiří Knitl.
Také čistotu všech chodníků by měl zajišťovat magistrát skrze Pražské služby. „Firma ale čistí převážně jen několik hlavních tahů a v tak dlouhých intervalech, že jejich zásah absolutně nestačí. A proto se o chodníky staráme my,“ podotýká Laura Kopecká, která řídí úklid na Sedmičce. Radnice tak pravidelně zajišťuje úklid majetku, který jí nepatří, a ani na tuto svou činnost nezískává od magistrátu žádné prostředky. Úklid a údržba chodníků přitom kasu radnice stojí ročně okolo dvaceti milionů korun.
Fakt, že Sedmička bere úklid do svých rukou, není vždy magistrátem zrovna vítán. „Pokud například uklidíme Štvanici, která je po mnoha výzvách stále neuklizená, magistrát nás obviní z nedovoleného hospodaření na jeho pozemku. Těmito akcemi ale alespoň zvyšujeme tlak na magistrát a jeho firmy, takže například Štvanice už není místem, kde se brodíte odpadem. Nicméně mnohdy se stává, že se odpad nachází jen o krok vedle pozemků, o které se má magistrát starat – nechá tam klidně bujet skládku a vůbec ho to neznepokojí. My takový postup odmítáme,“ ilustruje šéfka úklidu Kopecká.
Naopak dobrá spolupráce panuje dle Knitlových slov například s Povodím Vltavy. „U cyklostezky na břehu řeky se často hromadí černé skládky. Celý pás zdejších pozemků patří Povodí Vltavy, které většinou reaguje během dvou týdnů a odpadky na svoje náklady uklidí,“ popisuje Knitl, který se na podzim po mnohaměsíčních snahách domluvil s Billou na jednorázovém úklidu velkého obdélníku plného kamínků za zastávkou na Letenském náměstí. „Pozemek patří přilehlému supermarketu, který by o něj měl pečovat dvakrát týdně, reálně tu ale uklízí radnice, a to až čtyřikrát denně. Většina lidí katastr nemovitostí nezkoumá a automaticky předpokládá, že za úklid všude na Sedmičce je zodpovědná právě radnice. Billa čtyřikrát denně neuklidí, ale bohužel tohle místo má zejména kvůli ní potenciál se během několika hodin po úklidu proměnit v pěkný binec. Nepořádek na jednom z nejcentrálnějších míst Prahy 7 ale zkrátka mít nelze, a tak to uklidíme my,“ vysvětluje Kopecká.
Samostatnou kapitolou jsou odpadkové koše. Na území Prahy 7 je asi 6 druhů košů (po celé Praze je jich dokonce 44), za které zodpovídaly čtyři společnosti. „V oblasti úklidu Sedmičky donedávna panovala džungle, radnice měla smlouvu s několika společnostmi, ale ulice byly stále špinavé. Do toho musíme vzít v potaz, že tu uklízejí i další společnosti, které má nasmlouvané magistrát, nebo jsou to subdodavatelé Pražských služeb, o kterých mnohdy vůbec netušíme, kde a kdy se vynoří. Někdy docházelo i k tragikomickým situacím, když se zaměstnanci jednotlivých firem hádali o to, kdo kterou ulici vyčistí. Samozřejmě byly i případy, že ulici neuklidil nikdo. Tomu se snažíme důkladným plánováním a domluvou s ostatními hráči předcházet,“ vysvětluje Laura Kopecká. Během letošního jara navíc radnice rozváže spolupráci s externími firmami a plně převezme na svá bedra úklid chodníků, částečně i údržbu hřišť a zeleně. Vše bude probíhat pod hlavičkou městské správní firmy Sedmá ubytovací.
Dopravní omezení
Svázané ruce má vedení Sedmičky i ve věcech týkajících se dopravy. Dopravní značení na hlavních tazích, činnost světelně řízených křižovatek a mnoho dalšího je v kompetenci magistrátu, respektive Odboru dopravních agend (ODA MHMP). Problematiku městské hromadné dopravy, tedy jízdní řády či trasování linek MHD poté řeší společnost ROPID ve spolupráci s Dopravním podnikem hl. m. Prahy. Pokud ovšem daný problém Odbor dopravy Prahy 7 řešit může, pak musí v rámci svých rozhodnutí přihlížet také k vyjádřením či stanoviskům Policie ČR, která je zodpovědná za bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích. Ani ve chvíli, kdy je již v konkrétní záležitosti rozhodnuto, však ještě není vyhráno. Drtivou většinu vysprávek vozovek, chodníků i obnovu dopravního značení zařizuje jejich správce, tedy Technická správa komunikací (TSK), respektive jí pověřené soukromé subjekty. S ohledem na tento složitý proces pak může realizace relativně jednoduchých změn trvat i několik týdnů či měsíců.
Radnice Prahy 7 je tedy pouze jedním z mnoha aktérů, kteří na Sedmičce působí a mají vliv na dopravní situaci. „Snažíme se o prosazení úprav, které by zlepšily život rezidentů, musíme ale vždy skloubit naše zájmy s TSK a se stanovisky magistrátu, stejně tak musíme dodržovat zákonné lhůty a využívat předepsané procesy. Navíc můžeme rozhodovat jen ve vybraných problematikách, takže často je nakonec výsledkem kompromisní řešení založené na domluvě více subjektů,“ vysvětluje vedoucí Odboru dopravy Prahy 7 Jan Kovařík.
Ostatně omezené možnosti radnice nedávno dobře ilustrovala také situace ohledně zákazu vozítek Segway na území MČ Praha 7. Radnice se nejprve musela obrátit na Radu hlavního města Prahy s žádostí, aby byl zákaz provozu segwayů rozšířen i na území Sedmičky. Po schválení plošného zákazu však bylo nutné instalovat také desítky nových dopravních značek, o jejichž umístění rozhodoval MHMP, přičemž odborný podklad pro rozhodnutí magistrátu pocházel z nezávislé projektové kanceláře. Výrobou a realizací pak byly jménem TSK hl. m. Prahy pověřeny nezávislé subjekty. Celý proces se kvůli popisovanému martyriu od nápadu až k realizaci protáhl na dobu mnoha měsíců. Palčivým dopravním problémem na Sedmičce je pak samozřejmě parkování. Tato oblast je však natolik komplikovaná, že se jí budeme samostatně věnovat v nějakém z dalších vydání Hobuletu.
Kooperace i vlastní síly
Nicméně jak dokazují zkušenosti vedení i zaměstnanců radnice, spolupráce s TSK i magistrátem se postupně začíná zlepšovat. „Například čas potřebný na výměnu poškozených či na doplnění chybějících dopravních značek se v poslední době daří snižovat, stejně tak radnice prosazuje své zájmy a nápady i do dlouhodobých projektů TSK již ve fázi jejich projektování,“ dodává Kovařík.
A spolupráci s TSK si chválí i radní pro rozvoj Prahy 7 Lenka Burgerová. „Problémem je centralizace a to, že TSK toho objektivně má na starosti opravdu hodně – jen pro ilustraci oblastní správa Severozápad, kde pracuje 11 lidí, má na starosti kromě Prahy 7 celou Prahu 6 a dále Lysolaje, Nebušice, Přední Kopaninu, Suchdol a Troju. V poslední době ale s TSK spolupracujeme velmi dobře. Nedávno jsme jim například poskytli naši vlastní analýzu ulic a nyní společně ladíme, jaké chodníky budeme v příštích letech opravovat. Vše je o dobré komunikaci, byť vnitřní systémy a procesy mohou nápravu problémů učinit pomalejší, než bychom si přáli.“
Pokud jde o úklid ulic, zimní úklid, černé skládky či drobné opravy chodníků, vytvořila si navíc radnice Prahy 7 svůj vlastní systém řešení. „Odmítli jsme se smířit s tím, že se například v zimním období tři měsíce neopravovaly díry v chodníku. Z několika chybějících kostek pak byla díra přes celý chodník a magistrát ji opravil pozdě a draho. Drobné díry, pokud je nad nulou, opravujeme sami a podobné je to s celým úklidem,“ říká starosta Jan Čižinský, který vede každý pátek porady ke stavu veřejného prostoru a úklidu Prahy 7 a současně navrhuje celopražské řešení: „Magistrát by nám na to měl dát peníze. Odpadly by stovky hodin porad s magistrátními úředníky. Na magistrát se nemůžeme spolehnout, a tak většinu věcí stejně řešíme po vlastní linii. A navíc to umíme řešit se znalostí prostředí, levněji a lépe.“
MČ versus magistrát
Magistrát je řízen voleným zastupitelstvem a radou v čele s primátorem. Hlavní město je rozděleno do 57 městských částí, jež jsou jen jedním z aktérů, kteří se mohou snažit výše popsané věci ovlivnit. Městskou část řídí volené zastupitelstvo a rada v čele se starostou. Dvaadvacet částí (Praha 1–22) je pověřeno výkonem státní správy. Pro ilustraci například Praha 7 – Troja má vlastní zastupitelstvo i starostu, občanský průkaz si ale na úřadě v Troji nevyřídíte, musíte na radnici Prahy 7. Městské části mají ale jen omezené pravomoci a většinu věcí rozhoduje právě velká Praha.
Co je čí ve veřejném prostoru?
- Koš a zastávka – JCDecaux
- Koš – Dopravní podnik HMP – Oba koše vyváží Pražské služby a.s.
- Rabátko a strom – Technická správa komunikací (TSK)
- Lampa pouličního osvětlení – majetek MHMP, provoz řeší Pražská energetika.
- Plot a zídka – soukromý majitel
- Pražská tržnice – majetek MHMP
- Celá ulice – majetek MHMP – uklízí MČ Praha 7
- Chodník, vozovka a dopravní značky patří TSK