Blanka se stala pražskou legendou a je pravděpodobné, že se většina Pražanů i přespolních bude chtít tunelem zprvu jen tak projet. „Pro Prahu 7 to znamená zvýšení provozu na třídě Korunovační a u vyústění tunelu v Troji,“ popisuje Hally. Otázkou zůstává, kolik řidičů bude tunel nakonec pravidelně využívat, poté co opadne první vlna zvědavců. „Je nutné, aby byli k průjezdu tunelem motivováni,“ myslí si radní Ondřej Mirovský. „Řidič se orientuje podle času, a pokud zjistí, že cesta Blankou bude rychlejší, pak ji zvolí, i kdyby byla o pár kilometrů delší,“ dodává místostarosta, kterému se vyčkávací strategie nelíbí. „Komplexní koncepce zklidňování povrchové dopravy v souvislosti s Blankou neexistuje, a tak je velmi těžké odhadovat dlouhodobé dopady na provoz v Praze 7,“ tvrdí Mirovský, podle kterého Blanka přinese dopravní komplikace do oblasti mostu Barikádníků. Jednotlivé městské části navíc plánují celou řadu úprav. Omezení dopravy na jejich území tak může mít vliv na zvýšení provozu i v jiných městských částech. Výsledný efekt na naši čtvrť i celé město je tak stále ve hvězdách.
Klidnější Veletržní
Praze 7 by však měl tunel přece jen odlehčit. Radnice si od něj slibuje především zklidnění problematických ulic Veletržní, Strojnická a částečně U Výstaviště. Praha 7 je navíc v rámci celé metropole jedinou městskou částí, které se daří realizovat úpravy v povrchové dopravě krátce po otevření tunelu. V ulici Veletržní dojde po nutných opravách vozovky ještě v průběhu října k odebrání jednoho jízdního pruhu, což by mělo intenzitu zdejšího provozu značně omezit. Radnice se v této ulici navíc chystá prodloužit interval zelené a prosadit častější zelenou pro chodce na všech přechodech. „Nyní má chodec na přejití šest vteřin. Pro Usaina Bolta to stačí, ale pro normálního člověka ne,“ komentuje s narážkou na nejrychlejšího sprintera planety současnou situaci starosta Jan Čižinský. K podobným úpravám by mělo postupně dojít i v ulici Argentinská, Bubenská, Plynární, Dukelských hrdinů či nábřeží Kapitána Jaroše. Zklidnění dopravy přinese i zařazení Prahy 7 do takzvané zóny 3,5 tuny, o které magistrát zažádalo ještě minulé vedení radnice, což by znamenalo méně kamionů v ulicích. Na většině území Prahy 7 totiž dnes platí liberálnější zóna, která zakazuje vjezd automobilům překračujícím hmotnost šest tun.
Budoucnost Korunovační
Zklidnění by si jistě zasloužila i ulice Korunovační, jež spojuje Prahu 6 s Prahou 7 a v době špičky je prakticky permanentně ucpaná. Je otázkou, jak tuto situaci změní Blanka. „Ulici bych zúžila na dva jízdní pruhy a po celé délce ulice bych udělala zálivy pro parkování aut se smíšenou zónou, aby zde lidé mohli navštívit kavárny, restaurace, obchůdky, které by zde dozajista díky zklidněné dopravě vznikly,“ přemýšlí zdejší obyvatelka Ivana Zíková. Zúžení by však bylo řešením pouze pro Korunovační. „Je to jedna z ulic, se kterou si dlouhodobě nikdo neví rady. Pokud bychom ubrali jeden jízdní pruh, stávající kolony by se tvořily jednoduše o pár ulic dřív,“ popisuje Ondřej Mirovský, který se v této věci chystá na jednání se zástupci Prahy 6.
Korunovační ulice, podobně jako Veletržní, je ale komunikací I. třídy a prosazení byť minimálních změn je dost problematické. O případné úpravy se musí žádat u Technické správy komunikací (TSK). Řešením by bylo svěřit tuto silnici do péče radnice či změna jejího statusu na silnici II., popřípadě III. třídy, o což vedení městské části v minulosti již několikrát marně usilovalo. „Je to velice nepravděpodobné. Přitom jsou to právě komunikace I. třídy, které jsou z hlediska provozu nejproblematičtější,“ hodnotí Martin Hally.
Co radnice může relativně rychle prosadit, je regulace dopravy prostřednictvím betonových svodidel, takzvaných city bloků. Ty jsou momentálně například v ulicích Čechova nebo Nad Královskou oborou. Jde o předstupeň nějaké větší investice, jejíž účinnost si radnice tímto způsobem testuje. Trvalejší dopravní úpravy jsou však dost nákladné.
Například zklidnění přechodu pro chodce na křižovatce ulic Kostelní a Františka Křížka stálo radnici přibližně dva a půl milionu korun. Úpravy navíc představují investici do cizího majetku a jsou i z tohoto pohledu kontroverzní. „Tato opatření by se měla definitivně hradit z rozpočtu magistrátu, do jehož majetku většina komunikací spadá,“ míní Mirovský.
Bezpečnější přechody
Magistrátu patří všechny pražské komunikace, ten o ně pečuje prostřednictvím Technické správy komunikací (TSK). Radnice Prahy 7 spravuje pouze komunikace II. a III. třídy, kde vybírá poplatky a dohlíží nad stavem vozovek a chodníků. Ve spolupráci s občany radnice nedávno vytipovala seznam problematických přechodů, které se teď prostřednictvím TSK bude snažit zlepšovat. Na delších úsecích by měl vzniknout meziostrůvek a bariéra pro auta. „Naším cílem je, aby se lidé přestali cítit jako štvaná zvěř a stali se pohodovými uživateli veřejného prostoru,“ vysvětluje Mirovský. Ostatně podněty obyvatel jsou obecně velkou inspirací mnoha změn. „Pokud je požadavek občana alespoň trochu racionální, vždy se jím zabýváme a snažíme se v rámci našich možností hledat řešení,“ komentuje Martin Hally.
Snahou radnice je, aby celá čtvrť byla co nejdříve bezbariérová. Úpravy chodníků má však opět na starosti TSK, která však bezbariérové přechody a zastávky realizuje ad hoc, někdy bez ohledu na frekventovanost dané komunikace. „Není mi například jasné, proč stále chybí bezbariérový přechod u zastávky tramvaje Kamenická,“ hodnotí Ondřej Mirovský. To je i důvod, proč radnice nedávno uzavřela smlouvu s novou dlaždičskou firmou, která bude malé úpravy na chodnících realizovat.
Během letošního srpna a září již proběhlo monitorování aktuálního stavu chodníků a silnic, které se stane podkladem i pro plánované zavedení zóny s maximální povolenou rychlostí 30 km v hodině v celé Praze 7.
Začít by se mělo na Letné. Všechna dopravní opatření se musí konzultovat s Policií ČR. Ta však chce situaci v okolí Letenského náměstí řešit komplexně, na což v rozpočtu Prahy 7 chybí peníze. „Na projektu intenzivně pracujeme,“ komentuje Martin Hally. Se zklidňováním čtvrti ale souvisí dobrá zpráva pro cyklisty. Radnice momentálně zpracovává projekt na zprůjezdnění jednosměrných ulic Ovenecká a Nad Královskou oborou.
Mosty jak na dálnici
Z hlediska dopravy se jeví problematicky i dva mosty. Libeňský most má být v rámci plánované rekonstrukce, kterou chystá magistrát, rozšířen na čtyři jízdní pruhy, což radnice Prahy 7 odmítá. Pro rozšiřování mostu není podle názoru radních absolutně žádný důvod. „Dle odhadu TSK se počítá se zvýšením zdejšího provozu maximálně o dva tisíce aut denně, z dvanácti na čtrnáct tisíc, navíc dvouproudový most ústí v klasickou jednoproudovou komunikaci a to nedává smysl,“ míní Mirovský. Na stavbu je již vydané stavební povolení. V posledních dnech ale od náměstka pražské primátorky Petra Dolínka přichází spíše dobré signály a zdá se, že by se most mohl rekonstruovat a uchovat ve stávající podobě.
Otazníky vyvolává i současná podoba Trojského mostu, kde opět dvouproudová silnice ústí v jeden jízdní pruh. Od elektrárny až po Výstaviště je přitom komunikace extrémně úzká, auto a tramvaj vedle sebe neprojedou. Na trojském břehu je možný pouze sjezd směrem na Pelc Tyrolku, do Troje a do tunelu Blanka, přímo vozovka nikam nepokračuje. „Zdá se, že nový most prakticky vede odnikud nikam. Uvidíme, jak to celé bude fungovat po otevření Blanky,“ komentuje Ladislav Lašek z Troje. Původní záměr zamýšlel trasu z nového Trojského mostu navázat v Bubnech na komunikace takzvané nové Bubenské, která by vyústila přímým napojením na Hlávkův most. Z větší části byla plánovaná v hloubeném tunelu realizovaném společně s dostavbou prostoru bubenského nádraží. Toto řešení prosazovalo minulé vedení Prahy 7. Současná radnice ale tunel odmítá. „Jakmile totiž jednou někde tunel je, už se nikdy nepodaří dopravu odklonit. Navíc vjezdy a výjezdy z tunelu jsou dlouhé stovky metrů a tvoří bariéru v území, jak je tomu například u Letenského tunelu,“ komentuje radní pro rozvoj Lenka Burgerová.
Velkou neznámou je i plánovaná rychlodráha do Kladna, která povede z Masarykova nádraží přes Stromovku do Kladna, s odbočkou na letiště. „Usilujeme o to, aby trať neměla devastující dopad na Stromovku a aby území Bubnů nerozdělovala, ale propojovala. Proto je tak důležité mluvit o tom, jak se budoucí čtvrť v Bubnech bude chovat k železnici a železnice k městu. V Berlíně, Hamburku, Karlsruhe a dalších městech lze vidět, že to jde,“ vysvětluje Burgerová. Radnice proto úzce spolupracuje se Správou železniční dopravní cesty na dopracování studie. Praha 7 nemůže vést dráhu tunelem, prosazuje proto estakádu, pod kterou by se dalo projet i parkovat.
Kam s ním?
Právě parkování je totiž jedním z úskalí Prahy 7.„Den co den, když přijedu domu, tak hledám a kroužím ulicemi, často se stává, že nás takto jezdí i více a čekáme na svůj jack-
pot,“ stěžuje si obyvatel Prahy 7 Vít Hovorka. Ostatně statistiky mluví za vše. Loni radnice vydala přes dvanáct tisíc parkovacích karet, celkový počet míst v modré zóně je však sotva sedm a půl tisíce. „Bohužel ulice nejsou nafukovací, a proto musíme hledat jiná řešení,“ vysvětluje Ondřej Mirovský.
Dobrou zprávou pro všechny sedmičkové motoristy jsou tak již zmíněné úpravy ve Veletržní ulici. V odebraném jízdním pruhu v úseku Letenské náměstí a Kamenická totiž přibydou nová parkovací místa. Další možností je využití podzemních garáží, které vznikly v souvislosti se stavbou tunelu Blanka pod Letenskou plání. Praha 7 zde získá 300–350 míst ve druhém patře a výše parkovného je v jednání.
Uvažuje se i o dalším rozšíření kapacity parkovišť – například téměř nevyužívané parkoviště před stadionem HC Sparta u Výstaviště či prázdné pozemky u nádraží Holešovice mezi ulicemi Jankovcova a Plynární, které nyní slouží jako rezervní místo pro mimořádné události. Pozemek tak po většinu roku leží ladem, přitom je však nutné o něj pečovat. „Dle vyjádření oddělení krizového řízení by bylo možné zpevnit plochu pozemku a začít jej využívat jako parkoviště s tím, že majitel vozu by v případě mimořádné události, například povodní, musel své auto na výzvu odvézt jinam,“ vysvětluje místostarosta Kamil V. Mareš. Odborná studie a přesný odhad nákladů právě probíhají.
Levné parkování
Praha 7 zavedla zónu parkovacího stání spolu s Prahou 1, 2 a 3 v roce 2008. Kromě zajištění parkování pro rezidenty je zóna i příjmem pro rozpočet. Městské části však zůstane jen část vybraných peněz, polovina putuje povinně na magistrát. Loni tak v rozpočtu radnice zůstalo téměř 8,5 milionu korun. Aktuálně za parkování v modré zóně zaplatí běžný občan sedm set korun ročně. To se může zdát na první pohled hodně, v širším srovnání má však metropole spolu s Brnem nejlevnější parkování v České republice. Například v Českých Budějovicích zaplatí rezidenti za parkování v zónách dva tisíce korun ročně. Magistrát proto poslední dobou zvažuje zvýšení cen parkovného.
Častým problémem jsou propadlé parkovací karty, které se neobejdou bez pokut a odtahů. „Chápal bych pokutu, předvolání k podání vysvětlení, ale proč tak nepřiměřený zákrok jako odtah z poloprázdné ulice?“ ptá se na facebooku Jaroslav Kvíz. V této věci uzavřela radnice s městskou policií gentlemanskou dohodu. Strážníci budou propadlé karty, které nejsou starší než několik týdnů, řešit pokutou a upozorněním. Radnice také nabízí možnost zaregistrovat se do informačního systému, který řidiče prostřednictvím SMS či emailu upozorní jak na vypršení platnosti karty, tak na plánované blokové čištění, uzavírky či zábory v okolí jeho bydliště. Máte‑li o tuto službu zájem, zaregistrujte se při nákupu karty nebo online prostřednictvím webového formuláře, který naleznete na stránkách úřadu městské části v sekci Doprava.
Kolik aut projede denně na vybraných místech Prahy 7?
Milady Horákové → 35 100 aut → 1162 tramvají
od Korunovační po Veletržní
Argentinská → 65 144 aut
od Plynární po Jankovcova
Most Barikádníků → 87 515 aut
od Jankovcovy po Pelc Tyrolku
Zdroj: Provoz ve všední den dle statistik TSK Praha
Jaké řešení Korunovační ulice navrhuje opozice?
ANO 2011
Ke zklidnění Korunovační ulice může dojít jen za předpokladu vybudování nového spojení mezi Prahou 6 a Prahou 8 mostem přes Vltavu a dokončením severní části Pražského okruhu.
ODS
Asi nikdo není nadšený z ulic ucpaných auty. Každý však alespoň tuší, že doprava ve městě je složitý systém. Je jistě politicky svůdné vymýšlet dopravní řešení pro jednu ulici. Vede to ale k výsledkům, ze kterých profitují všichni občané? Co se například stane, když v Korunovační vezmeme autům jeden ze tří pruhů? Opravdu tu pak skončí zácpy? A nepřesune se jen zátěž do jiných ulic na Letné? ODS podporuje systémová řešení. Dostavět městský okruh a pokračovat v krocích, které z centra odvedou tranzitní dopravu. Jen díky tunelu Blanka má právě v Korunovační poklesnout intenzita dopravy o čtvrtinu. To by byl konkrétní výsledek, kterého se snad už brzy dočkáme. ○
Tři varianty
Scénářů, jak odlehčit povrchové dopravě v Praze a odvést tranzitní dopravu v oblasti severozápadu pod zem, bylo hned několik. Uvažovalo se o třech variantách – tunel Hana, který měl vést přes Holešovice, nebo Dana, který měl ústit za Vítězným náměstím v Dejvicích. Blanka není z hlediska odlehčení dopravy v Praze 7 ideální. Varianta Dana by byla například pro Korunovační ulici přínosnější. Finální trasa tunelu byla schválena již v roce 1999, se stavbou se začalo až v roce 2007 s plánem otevřít jej do konce roku 2012.
Změny šnečím tempem
Rychlost změn v dopravě dobře ilustruje následující příklad. Naproti vinárně Koštovna na třídě Milady Horákové je již dlouhá léta jedno problematické parkovací místo, kde pokud auto zaparkujete o pár milimetrů do vozovky, tramvaj neprojede. Tohle místo se radnice snaží odstranit již od prosince 2014. Konečné slovo má Odbor dopravy Magistrátu hl. města Prahy, jehož souhlas se po opakovaných urgencích radních podařilo získat po deseti měsících.