Během června 2020 proběhl v tzv. parku U Vody dotazníkový průzkum mezi návštěvníky parku. Vyplynulo z něj, že v reakci na zásahy, které v území nastaly v roce 2019, se změnil celkový pohled na území. V porovnání s rokem 2017, kdy zde proběhla veřejná vycházka, se upravil způsob využití parku i očekávání jeho návštěvníků, zvětšilo a rozšířilo se spektrum uživatelů. Odstranění betonových ploch umožnilo vznik rozsáhlé nespecifikované zelené plochy a zásadně ovlivnilo vnímání charakteru parku – mimo jiné se zvýšil pocit bezpečnosti v místě.

Z výsledků dotazníků lze jednoznačně uvést, že park je v tuto hlavně lokální záležitostí, kde jako největší hodnoty jsou vnímány vzrostlá zeleň, klid a přístup k vodě. Zájem o budoucnost parku roste.


Okruhy dotazníku:

1.     Kdo jsou stávající uživatelé parku?

Přes polovinu uživatel tvoří lidé ve věku od 27-45 let, téměř 80 % lidí jsou uživatelé v „produktivním věku“ (od 27-65 let). Většinou se jedná o místní obyvatele, skoro 70 % návštěvníku se do parku dostane pěšky do 10 min. Návštěvníci tak mají k parku osobní vztah a využívají ho ve všední dny i víkendy. Několik uživatelů při rozhovorech o parku dokonce mluvila jako o místu, kde „se tady známe“, „snažíme se udržet si tu pořádek“. Pravděpodobně vzhledem ke složení dotazované skupiny je nyní park využíván zejména v odpoledních hodinách.

Otázka č. 1: Věková skladba uživatelů

 

Otázka č. 2: Bydliště

Jak daleko to máte pěšky do parku?

Otázka č. 3: S kým do parku nejčastěji zajdete?

Otázka č. 4: Jak často do parku chodíte?

2.     Jak je park nyní vnímán? Co jsou největší hodnoty?

Ač bylo s investorem sousedního areálu Geone Rivery v roce 2017 domluveno a zrealizováno zbourání zdi a zprůchodnění jejich areálu za účelem zlepšení přístupu mezi Holešovicemi a Stromovkou či Trojou, byl park ještě v roce 2019 před odstraněním zpevněných betonových ploch a opuštěním prostoru lidmi bez domova vnímán jako nebezpečné místo, kde není co dělat. Mnoho lidí vnímalo lokalitu jako slepé místo na mapě, většina nevěděla, že za protipovodňovou zdí se rozkládají volné veřejně přístupné pozemky se zelení.

S nedávnými úpravami se dle výsledků dotazníku začíná vnímání parku proměňovat. Nyní téměř 80 % dotazovaných odpovědělo, že park vnímají jako bezpečný, a více než polovina uvedla, že po odstranění betonových ploch ho již nepovažují za zanedbané místo. Návrat komunity lidé bez domova je však stále vnímán jako největší riziko, které by mohlo trávení volného času v parku ohrozit, několik respondentů tuto skupinu či skupinu uživatelů drog explicitně uvedla do komentářů. Změna pohledu nastal také v nazírání na stávající zeleň, přes 84 % dotazovaných nyní dokonce uvedlo, že souhlasí s tvrzením, že park je jedinečný kus přírody se vzrostlými stromy uprostřed města. Návštěvníci si začínají k parku budovat nový vztah, park vnímají více pobytově a neslouží již pouze jako koridor k rychlému dostání se do cílové destinace. Někteří respondenti vysloveně do komentářů uvedli, že místo vnímají jako zanedbané, ale nelze popřít, že se situace mění a vyjádřili přání v další úpravy.

Otázka č. 8: Souhlasíte s tvrzeními?

  

Jako největšími hodnotami stávajícího parku jsou vnímány vzrostlé stromy/zeleň a určitá divokost, spolu s přístupem k vodě (kladně hodnotí oboje 91 % dotazovaných).

Na třetím místě se pak umístila velké zelená plocha, která po odstranění zpevněných ploch byla pouze oseta trávníkem a nabízí tak neomezené využití pro neorganizované aktivity. Spíše pozitivně byly ohodnoceny i cvičební stroje jakožto jediné stávající vybavení parku. Fitness prvky významně zvýšily zájem o park a rozšířily spektrum uživatelů o skupinku sportovců. Naopak méně než polovina dotazovaných během dotazování uvedla jako hodnotu areál komunitní zahrady Prazelenina, který byl do nedávné doby nejvýznamnějším uživatelem prostoru.

Překvapivě oproti veřejné vycházce v roce 2017, kde účastníci opakovaně volali po zachování genia loci průmyslové historie Holešovic, nebyl tolik oceněn industriální charakter (pouze 33 % hodnotí kladně). Je možné, že tato změna je způsobena i přerůstající málo udržovanou zelení, která jednotlivé industriální prvky pohlcuje, neboť během rozhovorů se mnoho dotazovaných ptalo, co „industriální charakter“ znamená, a teprve následně byli schopni jednotlivé prvky rozpoznat.

Otázka č. 10: Co je zde pro Vás v současnosti to nejhodnotnější a mělo by být určitě zachováno?

  

  

3.     Jak je park nyní využíván?

Park je využíván především aktivně, což ovšem může být způsobeno i absencí základního mobiliáře (odpadkových košů a laviček). Pohybem a aktivním odpočinkem (procházkami, procházkami s kočárkem, jako pěší či cyklo spojnici do jiné cílové destinace, venčením psa či vysloveně sportováním a to jak během, tak cvičením na fitness prvcích) tráví v parku svůj čas přes 80 % dotazovaných. Pouze 6 % stávajícího složení uživatelů nyní využívá areál komunitní zahrady Prazelenina. Znovu se tak ukazuje, že se změnami v loňském roce se změnil i způsob užívání a park se stává stále vyhledávanějším místem pro trávení volného času.

Ač se opakovaně objevovaly dotazy na možnost volného pohybu psů, ukázalo se, že venčit psa chodí po parku pouze 12 % dotazovaných. Jak již bylo uvedeno, téměř 2/5 uživatelů chodí do parku sami, park je tedy v tuto chvíli pouze v malé míře využíván k trávení volného času s dětmi (možnost „chodím si sem hrát s dětmi“) či setkávání se s přáteli. Kromě rybářů a lidí s loďmi či paddleboardy se nově chodí přes léto do parku za účelem opalování a plavání v řece.

U skupiny do 27 let se jako důvod návštěvy parku objevovaly v odpovědích spíše aktivní činnosti jako venčení psa, vycházka či cvičení na posilovacích strojích

U skupiny nad 65 let nepřevládal žádný jednotící názor ani aktivita – část souhlasila s tvrzením, že park je zanedbané místo, část s tímto tvrzení nesouhlasila. Důvod návštěvy parku byly taktéž různé – venčení psa, odpočinek či hlídání a hraní si s dětmi.

Otázka č. 9: Jakým způsobem park využíváte? 

4.     Co je vysněná budoucnost?

Touha po zlepšení místa a jeho upravení všeobecně rezonuje mezi uživateli parku. Téměř stejným dílem byly citovány uvedené možnosti klidný městský park určený k procházkám a posezení X prostor pro trávení volného času určený k aktivitám a rekreaci všech generací X park s maximálním zachováním přírodního charakteru území, divočina ve městě. Lze říci, že tím byly zrekapitulovány nejčastěji zmiňované stávající klady parku a jeho využití – zachování zeleně, aktivní pohyb, klid a soukromí lokálních uživatelů. Pouze 9 % dotazovaných v konkurenci nabízených možností vybralo park jako místo, které bude připomínat průmyslovou historii Holešovic.

Na závěr dotazníku byli uživatelé požádáni, zda by mohli napsat či říct motto parku, které by vystihovalo podstatu a hlavní smysl, která má být do projektu vtělena. Z odpovědí respondentů, kteří tuto výzvu přijali, je opět patrná touha po zachování klidu a podpoření odpočinku u vody.

  • Respondent č. 2 – Voda a industriál
  • Respondent č. 5 – Most k přírodě
  • Respondent č. 6 – „Odpočinek, aktivita, příroda pro lidi“
  • Respondent č. 10 – Bezpečná příroda ve městě
  • Respondent č. 13 – Bush ve městě.
  • Respondent č. 14 – Aktivní odpočinek
  • Respondent č. 18 – Divoká příroda ve městě bez davů lidí
  • Respondent č. 21 – Divočina v centru a volný přístup k vodě
  • Respondent č. 29 – Klidová zóna
  • Respondent č. 34 – Zelená, udržovaná plocha. Ta dvě cvičiště stačí
  • Respondent č. 35 – Pohoda, klídek u vody
  • Respondent č. 36 – Příroda, klid, voda
  • Respondent č. 37 – Přístup k vodě, volný pohyb psů
  • Respondent č. 38 – Relax u vody
  • Respondent č. 40 – Relax
  • Respondent č. 43 – Volnost, vzduch, voda, tolerance k ostatním
  • Respondent č. 44 – Být v přírodě, u vody a kousek od domova
  • Respondent č. 48 – Zelená oáza uprostřed města
  • Respondent č. 50 – Klidný relax v přírodě
  • Respondent č. 56 – Divoký park v Praze
  • Respondent č. 57 – Bezpečný klid
  • Respondent č. 59 – Super čas v divočině města

Otázka č. 11: Jaký by měl být v budoucnu charakter místa? 

Otázka č. 12: Jakým způsobem byste park nejraději využíval/a v budoucnosti? 

I v budoucnosti by dle představ stávajících uživatelů měl být park využíván odpočinkově, spíše aktivně. 28 % uvedlo přání využívat park k procházkám, odpočinku a relaxaci. K aktivnímu odpočinku a trávení volného času se tak spolu s možností venčení psa, sportování a možností projít bezpečně skrze park do cílové destinace vyjádřila kladně nadpoloviční většina. Zájem dotazovaných se pak rozložil mezi aktivity nově či lépe umožňující skupinové trávení volného času – místo setkávání se s přáteli; místo, kam si budu moct zajít s dětmi.

Do komentářů respondenti navrhli např. umístění foodtrucku s možností dát si pivo, zachování zahrady Prazelniny, koupaliště a pláž, paddleboarding a psí hřiště.

Přes třetinu dotazovaných uvedlo, že pro to, aby do parku začali více chodit, stačí umístění základního vybavení jako laviček, odpadkových košů a vytvoření pohodlné cestní sítě. Druhým nejčastěji uváděným požadavkem bylo zlepšení přístupu k vodě, což je opakovaně zmiňovaný problém celého holešovického nábřeží a potvrdilo to skutečnost, že relativně dobrý přístup k řece byl dotazovanými považován za výraznou hodnotu v území. Na třetím místě se umístilo zřízení zázemí pro grilování, což může dokreslit zájem o společné aktivity a podporu komunitního života. Oproti vycházce z roku 2017 se nepotvrdil zájem uživatelů o multifunkční zpevněnou plochu. Pravděpodobně potřebu po tomto druhu vyžití pokryla velká travnatá plocha.

Mezi další návrhy na zatraktivnění parku se objevovaly např. tyto tipy : umístění volejbalu / psí hřiště / parkour (jako je tomu ve Stromovce) / koupaliště a pláž, možnost projít se podél vody až k tržnici / zelená plocha k posezení / místo pro výcvik psa či prosté „pívo“.

Otázka č. 13: Co by zde mělo být, abyste si do parku rád/a zašel/zašla?

5.     Z čeho mají uživatelé obavy?

Jako největší riziko fungování nového parku byl uváděn návrat osob bez domova a uživatelů návykových látek – uvedla čtvrtina dotazovaných. Stejnou vahou pak bylo ohodnoceno rozkouskování až případná privatizace parku a to jak formou nárokování parku zájmovými skupinami (11 % odpovědí), tak doslova rozčleněním praku na různé aktivity (13 %). Téměř pětina pak označila za možné riziko hlučné a agresivní návštěvníky. Obavu z přílišného zásahu do stávající zeleně vyjádřilo 20 %.

Obava z extrémního přetížení cyklisty a bruslaři a jejich možnými kolizemi s pěšími uživateli parku – která by na nábřeží po revitalizaci prostoru mohla hrozit, jako je tomu na pravém břehu na území Troji – zazněla během rozhovorů několikrát.

Otázka č. 14: Co by mohlo ideální park ohrozit? Co je největší riziko pro jeho dobré fungování?

 

Dotazník