Opatrovnictví

NÁVRH NA OMEZENÍ SVÉPRÁVNOSTI
Návrh na omezení svéprávnosti může podat kdokoliv: obvykle to bývá rodinný příslušník, případně osoba blízká, obvodní lékař, nebo lékař – ambulantní specialista, zdravotnické zařízení, zařízení sociální péči nebo i právnická osoba (např. obecní úřad). Současně musí soud osobě, do jejíž svéprávnosti zasáhl, jmenovat opatrovníka, zpravidla příbuzného nebo jinou osobu opatrovanci blízkou. Není-li možné ani to, jmenuje soud opatrovníkem jinou osobu, která splňuje podmínky pro to, aby se stala opatrovníkem, nebo veřejného opatrovníka (zejména obec). Opatrovník musí dbát zájmů a vůle opatrovance, jedná zpravidla společně s ním.

KDO MŮŽE PODAT NÁVRH NA ZRUŠENÍ OMEZENÍ SVÉPRÁVNOSTI
Návrh se podává k okresnímu či městskému soudu, v jehož obvodu má člověk, o jehož svéprávnost jde, trvalé bydliště. Je-li člověk bez svého souhlasu v ústavu zdravotnické péči, je příslušný ten okresní soud, v jehož obvodu je toto zdravotnické zařízení. O zrušení návrhu může rozhodnout opět pouze soud. Soud rozhoduje i o návrhu na zrušení omezení podaným opatrovníkem, nebo návrh na zrušení omezení muže podat i ten, jehož svéprávnost byla omezena. Nezřídka tak činí i soud sám, z moci úřední.

JAK SE MOHU BRÁNIT, POKUD NESOUHLASÍM S OMEZENÍM SVÉPRÁVNOSTI
V tomto případě postupujte tak, že podáte k soudu odvolaní proti rozhodnuti o omezení svéprávnosti, nebo můžete podat návrh na navracení svéprávnosti. V následném soudním řízení, se můžete nechat zastupovat zástupcem (advokátem), kterého si zvolíte, nebo vám soud (zdarma) ustanoví  advokáta ex offo.  

Předběžné prohlášení

Pokud se obáváte, že se vám v budoucnu bude rapidně zhoršovat úsudek, paměť a nebudete způsobilí právně jednat, můžete jako preventivní opatření svou vůli projevit předem v těchto oblastech:

• aby se určitá osoba stala vaším opatrovníkem, případně
• aby vaše záležitosti spravovala určitá konkrétní osoba z vašeho okolí, nebo
• aby vaše záležitosti byly spravovány určitým konkrétním způsobem a směrem.

První možnost: zvláštním druhem předběžného prohlášení je tzv. dříve vyslovené přání.

Druhá možnost: nápomoc při rozhodování. Osoba se zdravotním postižením má nadále zachovánu svéprávnost, rozhoduje na základě své vlastní vůle dle svých přání a zájmů, ale s pomocí třetí osoby.

Třetí možnost: zastoupení členem domácnosti. Toto platí v případě, kdy duševní porucha braní nemocnému samostatně právně jednat, a nemá jiného zástupce, opatrovníka nebo správce majetku. Tato možnost je oproti omezení svéprávnosti mírnějším opatřením a z toho důvodu by měla být upřednostňována.

VEŘEJNÝ OPATROVNÍK
Pokud nemáte nikoho, kdo by se o vašeho blízkého, který je omezen ve svéprávnosti, postaral, kontaktujete sociální oddělení (ideálně přímo veřejného opatrovníka). Navážete s ním spolupráci a zjistíte veškeré podrobnosti ohledně funkce veřejného opatrovnictví. Zjistíte si základní informace, kdo bude konkrétně veřejným opatrovníkem, jak se budou spravovat finance opatrovance, co se stane, když bude opatrovanec nemocný, kdo bude rozhodovat o jeho hospitalizaci do zdravotního zařízení apod.  Zjistíte také, že veřejný opatrovník minimálně jedenkrát ročně podává zprávu opatrovnickému soudu o zdravotním stavu klienta,  o hospodaření s finančními prostředky nesvéprávného a o jeho aktuální celkové situaci.  A co je neméně důležité, každý závažnější úkon prováděný za opatrovance opatrovníkem podléhá schválení a kontrole opatrovnickým soudem. 

Další možností je podat za svého blízkého žádost do některého zařízení (domova pro osoby se zdravotním postižením, případně do domova se zvláštním režimem), a zůstat s nimi v kontaktu až do nástupu do tohoto zařízení. Následně, pokud si to budete přát,  bude opatrovníkem ustanoven na základě žádosti (vaší, nebo domova pro osoby se zdravotním postižením) spádový městský úřad, který má také možnost výkonu veřejného opatrovnictví u osob s omezenou svéprávností, které jsou trvale pobytem v jeho obvodu.